Poslanci odhlasovali zdanění hazardu, stát má vybrat dvě miliardy navíc

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Martin Abegglen CC BY-SA 2.0 Flickr

Zdanění hazardu příští rok vzroste. Sazby budou od ledna 23 a 28 procent podle druhu her místo nynějších 20 procent. Denní poplatek za každý hrací automat se zvýší o 25 na 80 korun. V novele loterijního zákona to schválila Sněmovna hlasy 138 ze 140 přítomných poslanců. Stát má z hazardu získat asi dvě miliardy korun navíc. Předlohu ještě musí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Novela navyšuje o tři procentní body odvod z loterií, kurzových sázek, ze sázkových her v kasinu, z karetních turnajových a hotovostních sázkových her a z ostatních loterií a jiných podobných her. Navýšení o osm procentních bodů čeká hrací automaty a další technická zařízení.

Sněmovna ve vládní předloze upravila rozdělení odvodů z automatů mezi stát a obce. Schválila pozměňovací návrh Václava Votavy (ČSSD), podle kterého obcím připadne z odvodů 63 procent a státu 37 procent. Vláda navrhovala poměr 60 ku 40 místo nynějších 80 procent pro obce a 20 procent pro stát.

Votava upozornil na to, že vyšší zdanění může vést k celkovému snížení výnosů z loterií. Jeho návrh prý zajistí to, že příjmy měst a obcí zůstanou nejméně na úrovní loňského roku. Vláda v důvodové zprávě tvrdí, že obcím by se příjmy z hazardu snížit neměly.

Tři daňové sazby neprošly

Jiné změny vládního návrhu Sněmovna nepřijala. ODS neuspěla s požadavkem zavést tři sazby daně 21 procent pro loterie, 22 procent pro kurzové sázky a 30 procent pro hrací automaty. Stejně tak neuspěl Úsvit se sazbami 21, 22 a 28 procent. Bez podpory zůstala i snaha Úsvitu uzákonit od dubna výslovný zákaz takzvaných kvízomatů. Poslanci neschválili ani návrh poslankyně za TOP 09 Věry Kovářové (STAN), podle kterého by kvízomaty podobně jako některé další druhy hazardu mohly regulovat obce.

Zástupci loterního a herního průmyslu varují před tím, že nové sazby povedou k rozmachu černého trhu a masivnímu propouštění lidí zaměstnaných v oboru. Mnoho legálních českých firem podle nich ukončí činnost. Poslanec Úsvitu Karel Fiedler mluvil v souvislosti s nynější novelou o benevolenci vůči nelegálním provozovatelům, kterým podle něho potvrzuje daňové prázdniny. Kritika ale zní i od protihazardních aktivistů, novela podle nich není dostatečná.

Posílí nelegální herny

Podle prezidenta Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů a dalších her (SPELOS) Petra Vrzáně novela pouze zvýší daňovou zátěž legálních provozovatelů. „Část z nich ji neunese a na jejich místa nastoupí nelegální trh, který má komparativní výhodu. Daňovou i provozní,“ řekl Vrzáň. Tím, že poslanci nepřijali pozměňovací návrhy Fiedlera a Kovářové, podle něj propásli šanci, jak se s nelegálním hazardem vypořádat. „V jisté nadsázce se dopustili zločinného spolčení s nelegálním trhem,“ dodal.

Pro výkonného ředitele Asociace provozovatelů kursových sázek (Apkurs) Marka Hermana je přijetí novely zklamáním. „Hlavně schválení sazby 23 procent. Pokud nám už vláda daně zvýšila, pevně doufáme, že bude férová a udělá maximum, aby zablokovala nelegální provozovatele, kteří neplatí žádné daně a my jim tím pádem nejsme schopni vůbec konkurovat,“ řekl.

Ve Sněmovně leží soubor nových vládních návrhů o regulaci a zdanění hazardu, které mají být účinné od přespříštího roku. Předpokládají tři daňové sazby 25, 30 a 35 procent. Poslanci by měli tyto předlohy rozjednat na schůzi, která začne 24. listopadu. Na této schůzi by mohli poslanci schvalovat taky sporné zavedení elektronické evidence tržeb, kterému chce pravicová opozice zabránit. Dnes už se k tomuto návrhu nedostali, schůze skončila.