Potravinové průšvihy vyvolávají emoce všude

Koňské maso

Koňské maso Zdroj: E15

Skandál s „koňským hovězím“ rozvířil v rámci Evropské unie diskuzi o potřebě větší kontroly potravin. Podvody se značením, které zatím nemají zdravotní rozměr, nejsou však jediným současným evropským případem týkajícím se kvality jídla. Na Slovensku se vede kampaň proti polským produktům, jež může mít pro Česko mnohem větší význam.

Skandál s falešným hovězím se den po dni rozrůstá, naposledy objevila stopy koňského masa společnost Nestlé ve svých výrobcích obsahujících chlazené ravioli a tortellini. Země EU se už na konci minulého týdne shodly na intenzivnějších kontrolách hovězího masa, jež mají odhalit, jakého rozsahu nahrazování suroviny koňským masem skutečně nabylo. Kauza však zřejmě bude mít i dlouhodobější dopady a může změnit pravidla pro označování potravin.

Podezřelí jsou všichni

Eurokomisař pro zdraví a spotřebitelská práva Tonio Borg tvrdí, že obviňovat ze skandálu nějakou konkrétní společnost či stát by bylo před závěry vyšetřování nespravedlivé. „Všechny země, přes které konina šla, jsou podezřelé. Někdo v těch státech podvodně či z nedbalosti označil produkt zavádějícím způsobem,“ citoval ho server European Voice.

Borg uvažuje o tom, že by se pravidla označování místa původu, která platí pro čerstvé maso, měla rozšířit i na zpracované potraviny. „Posuzujeme dopad tohoto kroku,“ dodal. Britská europoslankyně Glenis Willmottová míní, že by měla vzniknout speciální legislativa, jež by zabránila, aby se ke spotřebiteli dostaly zavádějící informace.

„Kdyby byly společnosti nuceny k tomu, aby určily, ze které země pochází maso v jejich lasagních a dalším jídle, přistoupily by k tvrdší kontrole svých dodavatelských řetězců a bylo by méně pravděpodobné, že se do něj vloudí ilegální maso neznámého původu,“ argumentuje.

Němci chtějí víc kontrol

Podobné výzvy zaznívají také třeba z Německa, kde se navíc objevují vlastní iniciativy ke zpřísnění kontroly potravin obsahujících maso. Ministryně zemědělství Ilse Aignerová míní, že „hovězí kauza“ je dobře organizovaný podvod.

Představila plán státních zkoušek, jako doplněk k testům DNA, schválených zeměmi Evropské unie. Prověrky se zaměří také na vypátrání případného obsahu fenylbutazonu v konině, jenž by se v mase určeném k lidské spotřebě neměl vyskytovat. „Celoevropské testy mohou zachytit pouze vrchol ledovce. V Německu chceme jít dál a rozšířit zkoušky i na další druhy masa,“ řekla ministryně novinářům.

Vláda rovněž plánuje zprovoznit internetový portál a horkou telefonní linku, kde se spotřebitelé mimo jiné dozvědí čerstvé informace o stažení jednotlivých produktů z trhu. Představitelé jednotlivých spolkových zemí navíc tlačí na federální vládu, aby zvýšila pokuty firmám, které maso označují podvodně.

Britové tlačí na vládu

Také v Británii je kabinet pod tlakem, aby se postaral o lepší kontrolu jídla. Konzervativní poslankyně a předsedkyně parlamentní komise zabývající se potravinami Anne McIntoshová tvrdí, že vláda musí zajistit rovnováhu mezi cenově dostupnou stravou a účinnou regulací vyžadující transparentnost a kvalitu. „Získat zpět důvěru zákazníků bude stát čas a peníze,“ podotkla.

V celé aféře, jež má mnohem víc etický a právní než zdravotní rozměr, se ale objevují i poměrně smířlivé názory. Z postižených zemí zaznívají hlasy, že bude dobré, pokud se prokáže východoevropský původ koniny. V těchto zemích jsou prý koně předurčeni k snědku, tudíž jsou alespoň zdravotně nezávadní, zvlášť když v těchto lokalitách údajně ani lidé nemají peníze na jejich léčbu.

Cukrovinky s jedemCukrovinky s jedem | SZPI

Slováci žádají ochranu před polskými produkty

Polské potravinové skandály rozezlily nejen Čechy, ale také Slováky, poslední kapkou byl jed na potkany v cukrovinkách. Z ankety nejčtenějšího deníku Nový čas vyplynulo, že polským výrobkům nedůvěřuje ani jeden respondent. Ozývají se výzvy k bojkotu, politici žádají Brusel, aby zakročil a poskytl ochranu nejen Bratislavě, ale všem členům Evropské unie.

Ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek se koncem ledna obrátil na Evropskou komisi s přáním, aby přehodnotila úřední kontrolu potravin v Polsku.

„Uvědomujeme si, že jako členská země EU nemůžeme vykonat jednostranný akt zastavení dovozu polských zemědělských a potravinářských výrobků, avšak opakované případy skandálů polských potravin nás opravňují domnívat se, že úřední kontrola v Polské republice není dostatečně systémová, důrazná a efektivní,“ napsal ministr v dopise. Připomněl přitom například technickou sůl ve výrobcích či závadná sušená vejce.

„Z monitoringu dovážených polských potravin vyplynulo, že až 35 procent z nich neodpovídá požadovaných standardům,“ argumentoval Jahnátek v tisku. Později uvedl, že o problému mluvil i s Varšavou, která se prý možná nechá inspirovat slovenským systémem kontroly.

Média se mezitím předhánějí v různých dotaznících o vztahu obyčejných Slováků i celebrit k polským produktům. A jejich čtenáři vyzývají politiky k radikálnějším krokům. „Na metanolovou kauzu v Česku jsme zareagovali promptně a správně totálním zákazem prodeje českého alkoholu. Ale já se ptám, kdy se u nás konečně zakážou úplně prodávat polské potraviny a povolí se, až se prokáže, že se nebudou podobné excesy polských kšeftařů opakovat,“ táže se přispěvatel v diskuzi deníku Sme.

Najdou se však i opačné názory. „Celé inscenované telenovely s nehygienickými potravinami jsou sponzorované slovenskými producenty, kteří nedokážou zahraniční konkurenci čelit. Ne o polských, ale o neschopnosti slovenských potravinářů je třeba psát,“ míní čtenář týdeníku Plus 7 dní.

Lidem z východu EU prý na kvalitě záleží

Z loňského celoevropského průzkumu Eurobarometr může člověk získat dojem, že Evropská unie je společenstvím gurmánů. S tvrzením, že kvalita je při nákupu potravin významná, se ztotožnilo 96 procent tázaných. Dvě třetiny dokonce tvrdí, že je „velice důležitá“, cenu přitom tak vysoko vyzdvihuje o jedenáct procent lidí méně. Geografický původ jídla už je méně podstatný, stále na něj však hledí téměř tři čtvrtiny konzumentů.

Pro polovinu nakupujících je údajně zcela podružná značka, dvě třetiny respondentů však alespoň někdy sledují různá označení kvality. Velké překvapení přinesl pohled na odpovědi v jednotlivých zemích. Nejvíce na kvalitu podle vlastního vyjádření hledí Švédi, Irové a s nimi také Češi, Slováci, Litevci, Lotyši, Rumuni, Bulhaři a Řekové. Mezi nejlhostejnější národy v tomto směru prý patří Italové, Rakušané, Dánové a na úplném chvostu jsou Portugalci.

Můžeme jen polemizovat o tom, nakolik výsledek ovlivňuje obecná jakost potravin v jednotlivých zemích. Východní unijní země jsou zcela očekávaně i v čele žebříčku, který zkoumá význam ceny potravin. Doplňují je Francouzi, Španělé a Irové. Celkově však nejsou v této kategorii tak velké územní rozdíly jako v prvním případě.

MasoMaso | reuters

Známé potravinové skandály

Potravinové skandály nejsou ničím ojedinělým. Mezi nejznámější patří melaminová aféra v Číně, kvůli které v roce 2008 onemocnělo 300 tisíc dětí, několik jich zemřelo. Asijská velmoc je přitom expertem na podobné průšvihy a triky.

Dokázala, že se do mléka dají přidávat také třeba proteiny z kůže. Fazolové výhonky se tam nejednou hnojily všemožnými chemikáliemi, aby enormně rychle rostly a pěkně se leskly. Zelí postříkané formaldehydem zase déle vydrží čerstvé. Rýže sem tam obsahuje těžké kovy, maso z prasat steroidy. Místní lahůdka vařená prasečí ouška mohou ve skutečnosti být z želatiny a olejanu sodného. Specialitou pak je vepřové světélkující tajemnou modravou barvou, překřtěné internetovou komunitou na Avatara.

Úřady však ujistily, že příčinou jevu je fosforeskující bakterie a maso je nezávadné, pokud se dobře uvaří. Když už má člověk štěstí na neškodné jídlo, může si ho zase domů odnést v toxickém obalu. Nebezpečí ale hrozí i v Evropě, v minulých letech na kontinentu řádily BSE, dioxiny, E.coli nebo bakterie rodu salmonella.