Praha chystá pardon pro neplatiče hrobů | E15.cz

Praha chystá pardon pro neplatiče hrobů

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: E15 Anna Vackova
Jana Havligerová

Jana Havligerová

V Praze lidé dluží za hroby. Jen na hřbitovech a v urnových hájích, které spravuje pražský magistrát, je přesně 26 334 nezaplacených pohřbívacích míst. Městu tak utíká přes sto milionů korun ročně. To jsou peníze, které pak chybí na opravu a údržbu. Magistrát se proto rozhodl pro netradiční akci. Na dobu od letošního 1. listopadu až do poloviny příštího roku hodlá pro dlužníky vyhlásit generální pardon.

V tomto období si neplatiči budou moci odkoupit příslušenství hrobu, které mezitím propadlo městu, za symbolickou jednu korunu. Podmínkou ovšem je, že zároveň si takové místo za standardních podmínek pronajmou na dalších deset let.

„U některých lidí může být dluh z minulého období skutečně finančně neřešitelný a odpuštění dlužné částky jim pomůže,“ vysvětluje záměr radní Petr Dolínek. V každém případě tak magistrát zjistí, o jaká místa se už nikdo nechce starat, a bude je moci nabízet. Některá jsou na velmi zajímavých místech, nechybí mezi nimi ani hroby na pražském Vyšehradě, který je znám svým Slavínem.

Péče o pietní místa znamená také starost o cenné památky

Hřbitovy a urnové háje, které hlavní město Praha spravuje, poskytují dobrý obrázek o tom, jak politická reprezentace dbá o veřejné blaho. Jsou pod ostrým dohledem veřejnosti a lidem není lhostejné, jak vypadají a jaké je jejich zázemí. Pro Prahu proto postupná obnova a zdokonalování pohřebišť patří k prioritám.
Magistrát spravuje převážnou část pražských hřbitovů a dva urnové háje, takže pečovat musí také o značný počet památek. V posledním desetiletí do opravy a údržby těchto pietních míst investoval téměř půl miliardy korun.

Peníze šly nejen na budování sociálního zázemí, údržbu cest, zeleně či opěrných zdí, ale právě také na obnovu umělecky cenných náhrobků a kaplí. Na hřbitově Vinohrady tak byla na smuteční obřadní síň zrekonstruována kaple svatého Václava, jejíž součástí je i lapidárium pro originály významných náhrobků z Malostranského hřbitova, například z dílny sochaře Václava Práchnera.

Na hřbitově Malvazinky se dočkal rekonstrukce kostel svatého Filipa a Jakuba. Za jeho obnovu byla loni Správa pražských hřbitovů dokonce odměněna Cenou Antonína Wiehla, která se uděluje v tříletém cyklu za významný počin v oblasti funerálního umění a architektury.

Jeden z cenných náhrobků s tváří Ježíše Krista na pražském hřbitově Malvazink Autor: E15 Anna Vackova

Rozsáhlé opravy budou pokračovat také v příštích letech. Kompletní rekonstrukcí konečně projde urnový háj ve Strašnicích, jehož stav lidé nezřídka kritizují. Opravovat se bude opěrná zeď kolumbárií mezi areálem urnového háje a vinohradským hřbitovem a také samotná kolumbária. Mimochodem převážná část pohřbů v hlavním městě se uskutečňuje žehem, do země se ukládají zhruba tři procenta zemřelých. To platí nejen pro Prahu a další velká města. V celé republice pohřeb žehem dosahuje osmdesáti procent.

„Po hinduistických a buddhistických zemích, Indii a Japonsku, jsme tak vlastně třetí velmocí,“ říká Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hlavního města Prahy. I proto je péče o urnové háje důležitá. Jejich provoz zhruba čtyřmi miliony korun ročně dotuje i stát.

Pohřební místo v Praze se pronajímá a platí na deset let. Poté je třeba pronájem uzavřít znovu. Rodina tak vydá zhruba padesát tisíc korun. Cena za nájem místa je státem regulovaná, ale je k ní třeba přičíst služby, které přijdou na tři až pět tisíc korun ročně.

V Praze ovšem přibývá nezaplacených hrobů. Správa pražských hřbitovů jich eviduje 13,7 procenta, Pohřební ústav hlavního města Prahy 11,1 procenta. Magistrátu tak unikají miliony, které pak chybějí na opravy a údržbu – a ta je někdy dost složitá. „Třeba jenom zeleň. Nemůžete dělat klasickou prořízku stromů, kdy větve padají na zem. To by mohlo poškodit náhrobky. Takže je nutné najímat plošinu a tak dál,“ vysvětluje Mlčoch.

Také proto chce Praha situaci řešit i dosud nezvyklým způsobem.

Bývalý německý evangelický hřbitov ve Strašnicích prošel kompletní rekonstrukcí. Charakter hřbitova byl přitom v co největší míře zachován. Autor: E15 Anna Vackova

Evangelický hřbitov Strašnice

Bývalý německý evangelický hřbitov v pražských Strašnicích je kulturní památka, která má znovu začít sloužit. Na zrekonstruovaný hřbitov by se měl rozšířit urnový háj při tamním krematoriu. Opravena už byla kaple, náhrobky a hroby – ty zajímavé i ty s památkovou ochranou. Kaple byla propůjčena k bezplatnému užívání Církvi československé husitské.

Praze chybí centrální márnice

S úmrtím je spojena spousta starostí a také nemalé výdaje, které si účtují pohřební služby. Podle zákona o pohřebnictví jsou například zdravotnická zařízení povinna zesnulého ukládat bezplatně do svého chladicího zařízení na 48 hodin. Zkušenosti z praxe však říkají, že například od pitvy do pohřbu obvykle uplyne sedm až deset dní. Na řadu tak přicházejí pohřební služby, jejichž ceníky se liší.

Například pohřební ústav Tranquillitas za uložení zesnulého účtuje 350 korun denně, ústav Pegel požaduje 400 korun a pohřební služba Elpis 500 korun. Navíc při úmrtí mimo zdravotnické zařízení jsou mrtví převáženi na různá místa a za převoz se platí 1500 až 2500 korun. To samozřejmě náklady pohřbu značně ovlivňuje.

Pokud by Praha postavila městskou márnici, mohl by se poplatek za uložení zesnulého pohybovat podle předběžných propočtů mezi 120 až 150 korunami. Jenže vybudování márnice by přišlo na více než dvaatřicet milionů a její roční provoz by stál další zhruba čtyři miliony korun. Městské finance jsou přitom napjaté.

V metropoli ročně umírá zhruba třináct tisíc lidí, někdy i o něco více. A mnoha úmrtím asistuje pražská záchranná služba, i když podle zákona o pohřebnictví by osoby, které zemřou doma, měl ohledat obvodní lékař.

Za celkovou obnovu kostela svatého Filipa a Jakuba na hřbitově Malvazinky loni dostala Správa pražských hřbitovů prestižní celorepublikovou Cenu Antonína Wiehla. Autor: E15 Anna Vackova

„Lidi ale prostě volají záchranku, je to tak jednodušší. A její lékaři pak chybí na místech, kde by byli mnohem víc potřeba,“ sděluje zkušenosti z běžného provozu ředitel pohřebního ústavu hlavního města Prahy Julius Mlčoch. Proto se podle něho zrodila myšlenka koronera. Nebyla by to ale instituce, jak ji známe z amerických filmů, neboť v USA koroner patří k vyšetřování násilných trestných činů. Ten český by měl samozřejmě mít znalosti podobné jako třeba patologové, nutně by to ale nemusel být lékař. Byl by to profesionální ohledávač mrtvých. A záchrance by se ulevilo – mohla by více pomáhat živým.

Radní Petr Dolínek: Hřbitovy a urnové háje v hlavním městě zoufale potřebují peníze

Pražský magistrát se stará o vzhled 29 hřbitovů a dvou urnových hájů. Do jejich oprav a údržby vložila Praha za uplynulých deset let téměř půl miliardy korun. O desetimiliony však přichází tím, že lidé za pronajatá pohřební místa dluží. To by teď Praha podle radního Petra Dolínka chtěla vyřešit.

Petr Dolínek Autor: mediafax

* E15: Rozhodli jste se udělit pardon neplatičům za pronájem pohřebních míst. Jak velký problém jsou neplacené hroby?

Z mého pohledu velký. Zaprvé ušlé finanční prostředky by posílily rozpočet hlavního města v této oblasti. Ta je trvale ztrátová. Zadruhé, neudržované hroby velmi negativně ovlivňují vzhled hřbitovů jak přerostlou vegetací, tak špatným stavem náhrobních kamenů či pomníků.

* E15: Myslíte si, že prominutí dlužných částek zabere?

Snažíme se najít způsob, který bude pro veřejnost zajímavý a přitom tento problém vyřeší. U některých lidí může být dluh z minulého období skutečně finančně neřešitelný a odpuštění dlužné částky může napomoci tomu, aby mohli vyřešit osud hrobu. Zároveň se nám ukáže, o které hroby se skutečně již nikdo nechce či nemůže starat.

* E15: Jaký bude další postup poté, co stanovená lhůta pomine?

Z pohledu toho, kdo nadále bude dlužit za správu hrobu, bude možné jen standardní postup zpětného odkupu hrobového zařízení od města za cenu danou soudním znalcem v oboru kamenictví. Z pohledu města budeme moci případným zájemcům poskytnout větší výběr volných hrobových míst.

* E15: Kolik hřbitovů magistrát spravuje?

Město má 29 hřbitovů a dva urnové háje. O zbylé hřbitovy se starají jednotlivé městské části. Jejich kapacita v porovnání se hřbitovy hlavního města Prahy je však daleko nižší.

* E15: Do údržby a obnovy hřbitovů dává magistrát nemalé částky. Kolik to bude v nejbližší době?

V rámci přípravy rozpočtu na rok 2012 se jedná zhruba o sedmdesát milionů korun na údržbu a nemalá částka je vyčleněna i na investice. Konkrétní výši této investice budeme znát po schválení rozpočtu na rok 2012. Doufám, že to bude několik desítek milionů, protože je pražské hřbitovy zoufale potřebují. Tyto peníze jsou navíc určeny jen na základní údržbu a není v nich prostor pro služby, které na hřbitovech chybí. Jedná se například o možnost zvýšení ostrahy, vybudování toalet a řadu dalších.

* E15: Co bude prioritou při investování, jaké akce chcete dotáhnout do konce?

Prioritou je především dokončení započatých akcí na pražských hřbitovech, například v letošním roce opravy havarijní zdi na vokovickém hřbitově. Také chceme dokončit opravu evangelického hřbitova tak, aby mohl být opět otevřen pro veřejnost. Máme také řadu funerálních staveb, například kapli na Malvazinkách, které je třeba zrekonstruovat nebo jejich rekonstrukci dokončit.

* E15: Pohřeb a související záležitosti není úplně levný. Kdo stanovuje ceny a za co?

Všechny ceny při sjednávání pohřbu jsou smluvní, pouze cena za žeh na území hlavního města Prahy je regulovaná a byla stanovena v roce 2008 na 1993 korun za zpopelnění zemřelého a ostatků v rakvi včetně uložení popela do pevně uzavíratelné urny s označením. Při nájmu pohřbívacího místa je cena regulovaná ministerstvem financí pro Prahu 85 korun za metr čtvereční ročně a nemůžeme ji ovlivnit. Ostatní ceny za služby jsou rovněž smluvní.

* E15: Existuje idea vybudování centrální márnice. Nakolik je taková investice reálná, a co by to přineslo Pražanům?

Existence márnice by zcela jistě zprůhlednila celou situaci v této oblasti. Bylo by možné pevně stanovit ceny za odvezení a uložení těla v márnici. Tyto ceny by tedy nebyly u každého různé, jak je tomu nyní, a byly by bezpochyby nižší, než je tomu teď u soukromých firem. Také by nedocházelo k excesům s uložením těl, jak se někdy v minulosti stávalo. V neposlední řadě by se prodloužil čas Pražanům pro výběr pohřební služby. A zcela jistě by skončil takzvaný boj o nebožtíka mezi jednotlivými pohřebními ústavy, který nyní bohužel často probíhá.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.