Otázka: Velice rád bych se dozvěděl, z čeho se skládá koncová cena paliv (nafty i naturalu), kterou plátím jako obyčejný řidič na benzinové pumpě. Vím, že platíme nějakou spotřební daň, ale kolik to je? A proč je poslední dobou benzin stále dražší a dražší? Kdo na tom nejvíc vydělává?
Rozložení ceny benzinu, kterou platíte u čerpací stanice, na jednotlivé součásti je poměrně jednoduché. Důležitou složkou je skutečně spotřební daň, která u nás momentálně u benzinu činí 12,84 korun za litr (u nafty je z důvodu podpory úspornějších motorů o něco nižší).
Další výraznou položkou je cena ropy, ta se v současné době na konečné ceně podílí zhruba stejně jako spotřební daň – počítáme ropu typu Brent. Ta je sice dražší než americká nebo arabská ropa, protože neobsahuje tolik síry, ale je zase levnější na zpracování.
Daň a zdaněná daň
Pak tu máme dvacetiprocentní daň z přidané hodnoty. Ta se paradoxně počítá se započtením spotřební daně. A zbytek ceny tvoří doprava ropy, její zpracování v rafinerii, doprava do čerpacích stanic, prodej a marže firem. Mimochodem marže zpracovatelů ropy je poměrně stabilní. Marže čerpacích stanic je velmi nízká, řádově desetníky, možná někde přes korunu na litr.
Tedy v souhrnu to vypadá přibližně jako na grafu. U DPH se nenechte zmást nižší hodnotou, než je dvacet procent – koláčový graf ukazuje rozložení výsledné ceny, kterou platíte u pumpy již se započtenou DPH. Údaje jsou přibližné a pochopitelně závisejí na cenové hladině a na situaci na komoditních trzích.
Sazba spotřební daně je pevnou složkou ceny benzinu, je stanovená konkrétní suma za litr. Spolu s DPH, která je variabilní, tedy stanovená procentem, tvoří spotřební daň o něco víc než polovinu výsledné ceny. Proto při změně ceny ropy nemusí dojít k zásadní změně ceny benzinu. V praxi se ale spíš projevuje obecný princip, že na snížené ceny vstupů prodejci reagují jen velmi neochotně, opačný proces, zdražování, však funguje dosti pružně.
Podle světových studií obecně platí, že když cena ropy stoupá, stoupá i cena u čerpacích stanic; naopak finální cena je stabilní, když cena ropy klesá. S cenou ropy to také není zcela jednoznačné, jelikož část se nakupuje s okamžitým dodáním (spot) a část s dodáním v budoucnosti (futures), nemůžeme tedy při změně aktuální (spotové) ceny ropy čekat okamžitou reakci na ceníku čerpaček.
Podíváme-li se na letošní ceny ropy Brent a průměrné ceny benzinu Natural 95, jak ji publikuje Český statistický úřad, korelaci mezi cenou ropy a cenou benzinu najdeme.
Chování spotřebitelů a otesánek stát
Roli hraje také kurz koruny vůči americkému dolaru. Ten je pro nás již několik roků příznivý. Doby, kdy kurz dolaru byl kolem 40 korun, jsou minulostí, nikoli však nenávratnou.
Tím se dostáváme k elasticitě trhu, tedy k závislosti poptávky po pohonných hmotách na dalších cenových parametrech. Podle studie VŠE, kterou provedla pro ministerstvo životního prostředí Alena Kováčová, je nárůst poptávky po pohonných hmotách téměř přímo úměrný nárůstu příjmů: nárůst příjmů o procento znamená nárůst poptávky po pohonných hmotách o 0,98 procenta. Ovšem po zvýšení ceny pohonných hmot to vypadá jinak: když cena stoupne o jedno procento, poklesne poptávka přibližně pouze 0,26 procenta.
Kdo tedy na naší potřebě i touze přepravovat sebe, věci i zboží z bodů A do bodů B nejvíc vydělává? Nejsou to ani těžařské společnosti, ani rafinérie, dokonce ani pumpaři ne. Nejvíc vydělá stát – ten nemusí provádět průzkumy ložisek, budovat těžební plošiny nebo rafinerie či další infrastrukturu. Stát platí jen aparát, který vybírá daně.
