Za situaci, kterou lze nazvat alespoň stagnací, ovšem zaplatili vysokou cenu. „Turisty nalákali pouze za cenu nebývalých slev, nabídky superlevných pobytů all inclusive a dalších akcí, které hoteliéry připravily o tržby. Doba pobytu se navíc zkrátila,“ uvedl analytik společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek.
Všechny uvedené skutečnosti prý vedly k tomu, že do Řecka loni jezdili chudší turisté, kteří si odpustili například návštěvu restaurací a příležitostné výlety. Nastolený trend pokračoval i v prvním čtvrtletí, když příjmy ze zahraničního cestovního ruchu klesly v Řecku o dvě procenta na 467 milionů eur.
Cestovní ruch v ostatních zemích Evropy přitom od loňska zaznamenává výrazný pokrizový růst. Loni evropské země v průměru uvítaly o osm procent více zahraničních turistů než předloni, například Španělsko zaznamenalo růst o desetinu. Do České republiky loni přijelo 6,3 milionu turistů z ciziny, meziročně o pět procent více.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která kvůli hrozbě státního krachu požádala o mezinárodní pomoc. I přes injekci přesahující 100 miliard eur se však země podle některých zpráv nezadržitelně blíží bankrotu.
