Podle výrobců lihovin je však podíl nelegálního alkoholu až čtvrtinový „Tato aféra bude určitě důvodem pro to, aby bylo přehodnoceno nebezpečí a míra zákonných opatření,“ uvedl náměstek ministra financí Ladislav Minčič pro Českou televizi.
Ministerstvo přitom již v létě, tedy před vypuknutím metanolové aféry, poslalo do připomínkového řízení návrh nového zákona o povinném značení lihu. Ten podle ministra zdravotnictví Luboše Hegera počítal mimo jiné zákazem stánkového prodeje. V novele by se však nyní mohly objevit i další změny.
Například předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka i šéf Unie výrobců a distributorů lihovin Petr Pavlík navrhují, aby se zmenšila velikost maximálního spotřebitelského balení, které mohou lidé na trhu koupit, ze šestilitrového na dvou- či třílitrové. Tato balení, která se dodávají nejvíce do restaurací a barů, totiž nejčastěji bývají terčem manipulace.
Stát by měl také zařadit pančování lihovin zpět mezi trestné činy, neboť od roku 2009 je to pouze přestupek. K některým návrhům se však ministerstvo financí staví skepticky. To je případ požadavku lihovarníků, aby celní správa nonstop monitorovala výrobu lihovin a daňové sklady. V Česku je takových míst 190. „Tento režim můžeme zabezpečit v současné mimořádné situaci, ale zavést plošně kontrolu od rána do večera neustále, to myslitelné není,“ podotkl Minčič.
Změny by se však podle náměstka ministra financí Ladislava Minčiče mohly dotknout kolků. Na rozdíl od kolků na cigaretách totiž pásky na lahvích nejsou ceninou a neobsahují spotřební daň. Někteří obchodníci a výrobci tak s oblibou používají pásky vícekrát. To je podle Minčiče větší problém než jejich falšování.
Od roku 2006 totiž stát zajistil asi pět milionů opakovaně použitých kolků, kdežto falšovaných „jen“ 250 tisíc. „Inteligentní kolky by obsahovaly více informací o balení a nebylo by možné je znovu používat,“ podotkl náměstek. Problém je však zatím ve vysoké ceně takového kolku.
