Tvrdá data o Mounjaro a CagriSema. Nejúčinnější injekce na hubnutí mají nejvíc vedlejších účinků
- Vyhodnocení více než 200 studií v odborném časopise BJM potvrdilo, že nejúčinnější léky na hubnutí (Mounjaro a CagriSema) mají zároveň nejvíce vedlejších účinků.
- Přestože některé přípravky prokazatelně snižují kardiovaskulární rizika, rozsáhlá analýza neprokázala, že by tyto injekce plošně zlepšovaly celkovou měřitelnou kvalitu života pacientů.
- Odborníci však přiznávají, že je potřeba provést dlouhodobější studie zaměřené konkrétně na vliv na kardiovaskulární rizika.
Nejúčinnější moderní léky proti obezitě s sebou nesou zároveň nejvíce vedlejších účinků. Vyplývá to z vyhodnocení více než 200 studií zaměřených na léčbu takzvanými agonisty (střevního hormonu) GLP-1, které zveřejnil odborný časopis BMJ. Mezi nejčastější nežádoucí účinky u pacientů patří zažívací potíže, nevolnost a zvracení, upozornil rakouský server science.orf.at.
„Největší výhody jsou zpravidla spojeny s větším počtem vedlejších účinků, omezeními pro pacienty a přerušením léčby,“ uvádějí autoři souhrnné studie. Látky typu GLP-1, pro které se vžilo označení „injekce na hubnutí“, byly původně vyvinuty k léčbě cukrovky. Fungují tak, že regulují hladinu cukru v krvi a zvyšují pocit sytosti, díky čemuž se dnes masivně využívají právě ke snížení hmotnosti.
Podle závěrů studie jsou v současnosti nejúčinnějšími přípravky na této bázi dva léky, které vedou ke srovnatelnému úbytku hmotnosti přibližně o 15 procent. Prvním je tirzepatid od farmaceutického koncernu Eli Lilly, který se prodává pod obchodním názvem Mounjaro. Druhým je přípravek CagriSema, který kombinuje účinné látky semaglutid a cagrilintid a který v současnosti vyvíjí konkurenční společnost Novo Nordisk.
A co kardiovaskulární rizika?
Přípravek Wegovy, který obsahuje výhradně účinnou látku semaglutid, vede k nižšímu úbytku hmotnosti, a to „jen“ o deset procent. Semaglutid jako jediná účinná látka však stejně jako tirzepatid patří k nemnoha přípravkům s GLP-1, u nichž bylo prokázáno, že mohou snižovat kardiovaskulární rizika.
Přesto však podle nové studie žádný z těchto léků prokazatelně nezlepšil celkovou kvalitu života pacientů. Zkušenosti v této oblasti jsou však zatím omezené, a proto se výzkumníci vyslovili pro provedení dlouhodobých studií.
„Výsledky neprokazují, že by léky proti obezitě měly širší přínos pro zdraví,“ píše se ve studii. „To je zvláště důležité v případě kardiovaskulárních nemocí. Mnohé studie zaměřené na hubnutí nebyly primárně koncipovány ani dostatečně dlouhé na to, aby mohly posoudit dopad na zdravotní obtíže, jako jsou infarkty, srdeční selhání nebo úmrtnost. Skutečnost, že u všech léků nebyl prokázán přínos, by proto neměla být vykládána jako důkaz, že tyto přínosy neexistují.“
Neměřitelné pozitivní účinky
Autoři studie současně upozorňují na to, že mnoho uživatelů těchto léků přiznává zlepšení kvality života v oblastech, které nejsou sledovány a obtížně se měří. Pokud by tomu tak nebylo, uživatelé by nebyli ochotni investovat tolik peněz do těchto léků.
Úřady stále častěji stojí před rozhodnutím, v jakém rozsahu by měly zdravotní pojišťovny hradit poměrně nákladnou léčbu přípravky GLP-1. V Česku jsou léky na hubnutí dostupné pouze na lékařský předpis a pacienti si je až na výjimky hradí sami. Za léky, které se aplikují pomocí injekce, běžný pacient zaplatí několik tisíc korun měsíčně. Konkrétní cena se odvíjí od velikosti jedné dávky a typu léku. Částka se může vyšplhat až na 12 tisíc korun měsíčně.
