Ozempic a Mounjaro fungují krátkodobě, po vysazení se váha rychle vrací. Novo Nordisk začíná rok v defenzivě
- Nejpozději do dvou let od vysazení léků na obezitu, jako je Ozempic či Mounjaro, se pacientům vrátí původní váha, zjistila studie.
- Další pozitivní přínosy těchto medikamentů, jako je zlepšení hladiny cholesterolu a krevního tlaku, se také zvrátily.
- Zjištění mohou mít zásadní dopady na výrobce léčiv, jako je Novo Nordisk nebo Eli Lilly.
Když pacienti přestanou užívat léky na hubnutí, jako je Ozempic, Wegovy či Mounjaro, jejich příznivé účinky na váhu zmizí do 1,7 roku, někdy i dříve. Kila jim navíc přibývají až čtyřikrát rychleji ve srovnání s lidmi, kterým se podařilo zhubnout pomocí diety a cvičení, vyplývá z rozsáhlé analýzy publikované odborným časopisem BMJ. Krevní tlak a hladina cholesterolu, na které léky pozitivně působí, se po jejich vysazení vrátí na úroveň před léčbou už po 1,4 roku, zjistil také výzkum.
Přibližně polovina zkoumaných pacientů užívala léky ze skupiny GLP-1, včetně 1 776 lidí, kteří dostávali novější, účinnější látky semaglutid, prodávaný pod názvem Ozempic a Wegovy společností Novo Nordisk, a tirzepatid, prodávaný pod názvem Mounjaro a Zepbound společností Eli Lilly. Míra opětovného přibývání na váze byla rychlejší u semaglutidu a tirzepatidu, tedy léčiv, která zároveň vykazují největší úbytky hmotnosti, a v průměru činila téměř 0,8 kilogramu za měsíc. Lidé, kteří vysadili Ozempic nebo Mounjaro, se tak na původní váhu v průměru dostali už za 1,5 roku.
Výzkum přispívá k rostoucímu množství důkazů, které naznačují, že k udržení kontroly nad obezitou je nutná dlouhodobá, případně celoživotní léčba. Vysoká cena nejnovějších léků, stejně jako jejich vedlejší účinky, však představují překážku pro jejich dlouhodobé užívání.
Míra obezity a nadváhy na kontinentu rychle roste. V roce 2022 mělo nadváhu přibližně 51 procent lidí v Evropské unii ve věku 16 let a více. Obezita významně zvyšuje riziko chronických onemocnění, jako je cukrovka, srdeční choroby a rakovina, a zdravotnické systémy se s tímto problémem obtížně vyrovnávají.
Užívání Ozempicu dlouhodobě je drahé a složité
Novější léky na hubnutí zaznamenaly boom v Evropě a Americe, a to i přes jejich vysoké ceny. Přibližně polovina lidí, kteří tyto léky užívají, je však po roce vysadí. Vedlejší účinky, jako je nevolnost a zvracení, vysoké náklady nebo nespokojenost s hubnutím, které se zastavilo, vedou k rozhodnutí přerušit léčbu, vysvětlil autor studie Sam West z Oxfordské univerzity.
Většina lidí v Británii – asi 90 procent – si léky na hubnutí hradí sama. Ti, kteří k nim mají přístup prostřednictvím tamních zdravotních služeb NHS, je však mohou získat pouze na dvouleté období. Podobná omezení platí i v zemích EU. Ani v Česku léky nehradí pojišťovny, i když na ně mohou za určitých podmínek částečně přispívat, a jejich užívání může pacienty stát až několik tisíc korun měsíčně. V USA na Ozempic či Mounjaro přispívá většina pojišťoven, pokud jsou užívány v souvislosti s léčbou cukrovky 2. typu. Většina Američanů, která je bere na hubnutí, si je tudíž rovněž platí sama.
V souvislosti se zjištěním, že k udržení nižší hmotnosti a dalších zdravotních benefitů by bylo potřeba dlouhodobé nebo možná celoživotní užívání těchto léků, vyvstává otázka, pro kolik lidí je taková varianta finančně dostupná, nehledě na zdravotní rizika. Je proto možné, že studie vyvolá otřesy u výrobců léků, kteří budou muset přijít na to, jak si udržet popularitu a prodeje navzdory narůstajícím důkazům o omezené účinnosti jejich látek a rizikovosti jejich užívání.
Novo Nordisk má před sebou zlomový rok
Někteří výrobci, jako dánská firma Novo Nordisk, už přitom čelí značným problémům. Někdejší miláček trhů zakončil loňský rok s výrazně podprůměrnými výsledky a letos musí znovu získat důvěru investorů ve svůj segment produktů na hubnutí. Akcie Novo Nordisk loni zaznamenaly jeden z nejslabších výsledků od vstupu společnosti na kodaňskou burzu před více než třemi desítkami let.
Poté, co Novo Nordisk v červnu 2021 uvedl na americký trh svůj průkopnický lék Wegovy, měl jej více než dva roky prakticky jen pro sebe. Do roku 2023 dosáhly tržby za Wegovy v USA 4,3 miliardy dolarů. V tom roce však konkurent Eli Lilly, který pozorně sledoval chyby Novo Nordisk, uvedl na trh vlastní injekci na hubnutí s názvem Zepbound. V roce 2024 dosáhla jejího obratu 4,9 miliardy dolarů.
Letos se Eli Lilly dostane do vedení. Podle prognóz Bloomberg Intelligence bude do roku 2030 ovládat více než polovinu globálního trhu s léky na obezitu, zatímco Novo Nordisk přibližně třetinu. Investoři do dánského výrobce léků jsou znepokojeni. Jeho tržní hodnota, která činí přibližně 1,4 bilionu dánských korun (220 miliard dolarů), klesla o dvě třetiny oproti svému maximu v červnu 2024, kdy byla společnost nejcennější firmou v Evropě. Hodnota Eli Lilly od té doby vzrostla o více než čtvrtinu.
Společnost měla dobré předpoklady k tomu, aby vedla revoluci v hubnutí. Před zhruba deseti lety její vědci zjistili, že semaglutid, slibný lék na cukrovku, také potlačuje chuť k jídlu, a zahájili tak úsilí o vytvoření nové třídy léků na úbytek hmotnosti. Dánský gigant však výrazně podcenil zájem o svůj nový přípravek a výroba nestačila držet krok.
V důsledku toho byl Wegovy zařazen na oficiální seznam nedostatkových léků v USA, čímž se dostal do rukou takzvaných kompozitních lékáren, které mají povoleno vyrábět kopie značkových léků, pokud je jejich nabídka nedostatečná, a prodávat je s výraznými slevami. Ačkoli byl Wegovy loni ze seznamu vyřazen, díky mezerám v zákoně jsou kompozitní kopie stále k dispozici. Novo Nordisk odhaduje, že je používá přibližně jeden milion Američanů.
Právě v době, kdy se zásoby Novo Nordisk začaly tenčit, uvedla Eli Lilly na trh snadno dostupný lék Zepbound. Konkurenční firma navíc pochopila výhody přímého prodeje pacientům, cenově zvýhodnila menší dávky a navázala spolupráci s různými poskytovateli telemedicínských služeb, aby rozšířila svůj dosah, a Novo Nordisk na americkém trhu předběhla.
Novo Nordisk vytahuje esa z rukávu
Novo Nordisk nyní svitla malá naděje na zlepšení situace. Týden před koncem roku farmaceutický výrobce oznámil, že jeho nová pilulka na hubnutí pod značkou Wegovy byla schválena v USA, čímž se stala prvním perorálním lékem GLP-1 schváleným pro hubnutí. Akcie na tuto zprávu zareagovaly růstem o téměř deset procent, protože investoři sází na to, že Novo Nordisk nyní bude schopen alespoň částečně udržet Eli Lilly a další konkurenty na uzdě.
Očekává se však, že společnost Eli Lilly získá od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zelenou pro svou vlastní pilulku orforglipron nejpozději ve druhém čtvrtletí letošního roku.
Tablety Wegovy prokázaly, že pacienti, kteří je užívali, zhubli za 64 týdnů v průměru 16,6 procenta své tělesné hmotnosti. Orforglipron mezitím dosahuje průměrného úbytku hmotnosti 12,4 procenta za 72 týdnů. Mají tedy velmi podobné účinky jako jejich injekční protějšky. Mezi odborníky panuje široká shoda, že spotřebitelé pilulky upřednostní, protože je jejich užívání pohodlnější. Navíc skutečnost, že nemusí být skladovány v chladu, zjednoduší distribuci a vstup na nové trhy.
Společnost Novo Nordisk na rozdíl od konkurenční Eli Lilly ráda a často zdůrazňuje, že léčba obezity přesahuje pouhé hubnutí. Podle analytiků to však pro americké spotřebitele ani pro trh není tak důležité, protože pacienty zajímá především samotné hubnutí. „Zdá se, že to pohání trh, a pokud se společnosti Novo Nordisk podaří tuto situaci s pilulkou Wegovy využít, myslím, že bude v dobré pozici,“ řekl serveru CNBC analytik Søren Løntoft Hansen ze Sydbank. Firma také loni podala žádost o schválení FDA pro vyšší dávku injekce Wegovy 7,2 mg, což by rovněž mohlo přispět ke změně narativu. Studie prokázaly, že vyšší dávka vedla k vyšším úbytkům hmotnosti, přibližně stejným jako u injekce Zepbound od společnosti Eli Lilly.
O vítězi rozhodnou spotřebitelé
Trh s léky na hubnutí je výjimečně orientován na spotřebitele, na rozdíl od mnoha jiných úspěšných léčiv, která jsou obvykle hrazena zdravotními pojišťovnami v USA i v Evropě.
Druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa přineslo farmaceutickým společnostem, včetně Novo Nordisk, několik problémů. Po celý rok jim Trump vyhrožoval trojcifernými cly, pokud neprovedou významné investice v USA, a zároveň vyhlásil boj vysokým cenám léků pro Američany. Frustrace z toho, že ceny léků v USA mohou být až čtyřnásobné oproti evropským, není žádnou novinkou. Trump však přitlačil a požaduje takzvané nejvýhodnější ceny pro léčiva, kdy jsou ceny v USA nastaveny na nejnižší úroveň ve srovnání s ostatními bohatými zeměmi.
V listopadu uzavřela Trumpova administrativa dohodu se společnostmi Novo Nordisk a Eli Lilly o snížení cen jejich nejprodávanějších léků GLP-1 v rámci programů Medicare a Medicaid, jakož i dohody o jejich přímém prodeji spotřebitelům se slevou na webových stránkách TrumpRx.gov, které mají být spuštěny v lednu tohoto roku. Nový trh s přímým prodejem pacientům se sice stane klíčovým motorem budoucího růstu tržeb, stále však přetrvává konkurence v podobě levnějších kopií léků, kterým se dařilo během dřívějšího nedostatku semaglutidu.
Investoři rovněž čekají, zda nové vedení společnosti Novo Nordisk splní svůj záměr zlepšit provoz v USA, kvůli čemuž loni skončil generální ředitel i všichni nezávislí členové představenstva. Dánský výrobce léků musí letos vyvážit pokrok ve vývoji farmaceutik s četnými překážkami, kterým čelí. Nižší ceny pro americké spotřebitele, stejně jako vypršení platnosti patentů v Brazílii, Kanadě či Číně, totiž podle analytiků pravděpodobně povedou k poklesu tržeb.
Z dlouhodobého hlediska se konkurence pravděpodobně zintenzivní i mimo společnost Eli Lilly a výrobce kompozitních, levnějších alternativ, protože několik farmaceutických gigantů – včetně společností Pfizer, Amgen, AstraZeneca a Roche – pokročilo ve vývoji vlastních přípravků. Budoucnost by rovněž mohla přinést větší diverzifikaci léčby, protože se vyvíjí řada nových léků, které by mohly nabídnout nové způsoby dlouhodobé regulace hmotnosti a nižší rizika.
Novo Nordisk tak ještě čeká tvrdý boj, i když změny již probíhají. V září společnost oznámila, že zruší 9 000 pracovních míst, což je více než desetina jejího personálu, včetně zhruba 5 000 v Dánsku, což představuje největší propouštění v historii země. Zastavila také vývoj všech léků, které nesouvisí s cukrovkou nebo obezitou. Firma rovněž provádí širší změny ve svém podnikání. Chce rozšířit své přímé prodejní kanály, za tímto účelem uzavřela dohody s maloobchodníky, včetně Costco a Walmartu, a reviduje cenovou politiku. Největší bitva společnosti však může být vnitřní, protože se snaží transformovat z opatrného výrobce léčiv v agilní spotřebitelskou značku.
