Relaxace v termálních pramenech a vodních světech nabírá na popularitě. „Naše návštěvnost je v porovnání se stejným obdobím minulého roku přibližně o 14 procent vyšší,“ tvrdí Tamara Šatanková z Bardejovských lázní. Její slova potvrzují i poslední celoslovenské statistiky, podle kterých mělo lázeňství v minulém roce navzdory krizi více než 256 tisíc návštěvníků. Meziročně tak jde o několikatisícový nárůst.
Zařízení přitom většinou žijí ze slovenských klientů, ke kterým postupně přibývají zahraniční. „Především máme domácí klientelu, tedy obyvatele blízkého okolí Sence a Bratislavy. Během léta máme víc zahraničních hostů, největší část tvoří Češi,“ vysvětluje Michaela Ovadová z aquaparku v Senci, který je nejbližším vodním světem pro více než půl milionu lidí z hlavního města.
K těmto stálým návštěvníkům se přidávají i hosté z východu, Ukrajinci, Rusové či Bělorusové. „Za poslední dva roky nám stoupá počet klientů z bývalého Sovětského svazu. U Ukrajinců až trojnásobně,“ tvrdí Šatanková. Prezident Svazu cestovního ruchu SR Marek Harbuľák míní, že rostoucí zájem je výsledkem potenciálu slovenského trhu. Na něm celkem působí několik desítek lázní, termálních koupališť či aquaparků a podle Harbuľáka mají šanci přežít.
„Cestovní ruch se v posledních dvou letech posouvá směrem dopředu,“ konstatuje. Přičítá to hlavně rostoucí kvalitě služeb, ale i propagaci prostřednictvím regionálních organizací. „To, co nám chybí, je jasná deklarace na úrovni vlády, premiéra, rezortního ministra, že cestovní ruch jako odvětví je prioritou,“ podotýká však prezident svazu.
Celonárodní Slovenská agentura pro cestovní ruch přitom hovoří o intenzivní práci. „V tomto roce uskutečňujeme vícero kampaní, například v televizní stanici Eurosport, vídeňském letišti Schwechat, prostřednictvím videoslužby YouTube či mediální kampaně v okolních zemích,“ vyjmenovává mluvčí agentury Martin Šebesa. S Harbuľákem se shoduje na růstu úrovně služeb a nabídky pobytových balíčků, což rozvoji cestovníhoruchu velmi pomohlo.
Investice z evropských fondů
Lepší kvalitu přinášejí i investice, na které jdou miliony eur z evropských fondů. V Bardejově díky nim vyměnili okna a zateplili. Není však jednoduché se k nim dostat. „Hlavní překážkou je administrativní nastavení a nespočetné množství potřebných dokumentů,“ podotýká Harbuľák. Problémy bývají i s dodatečným financováním. Projekty cestovního ruchu podle něj totiž nejsou v bankách oblíbené.
Zařízení se tak raději spoléhají na zahraniční investory, do lázní se hrnou hlavně Rusové. Ne všechny provozy ale musejí hledat peníze v cizině. Příkladem je termální koupaliště v Podhájské na jihu země, které ze svých příjmů dokázalo pokrýt celou výstavbu nedávno otevřeného wellness centra.
