Výrobcům krmiv je už Česko příliš malé. V kurzu je export do exotických zemí

Společnost VAFO PRAHA se zabývá výrobou, distribucí a vývojem krmiv pro psy a kočky. Jsou rodinnou firmou s již více než dvacetiletou tradicí a zkušeností v oboru. Roční objem výroby, 58 000 t krmiv zajišťují ve třech moderních výrobních závodech v České republice.

Společnost VAFO PRAHA se zabývá výrobou, distribucí a vývojem krmiv pro psy a kočky. Jsou rodinnou firmou s již více než dvacetiletou tradicí a zkušeností v oboru. Roční objem výroby, 58 000 t krmiv zajišťují ve třech moderních výrobních závodech v České republice. Zdroj: Michael Tomeš

Společnost VAFO PRAHA se zabývá výrobou, distribucí a vývojem krmiv pro psy a kočky. Jsou rodinnou firmou s již více než dvacetiletou tradicí a zkušeností v oboru. Roční objem výroby, 58 000 t krmiv zajišťují ve třech moderních výrobních závodech v České republice.
Společnost VAFO PRAHA se zabývá výrobou, distribucí a vývojem krmiv pro psy a kočky. Jsou rodinnou firmou s již více než dvacetiletou tradicí a zkušeností v oboru. Roční objem výroby, 58 000 t krmiv zajišťují ve třech moderních výrobních závodech v České republice.
Společnost VAFO PRAHA se zabývá výrobou, distribucí a vývojem krmiv pro psy a kočky. Jsou rodinnou firmou s již více než dvacetiletou tradicí a zkušeností v oboru. Roční objem výroby, 58 000 t krmiv zajišťují ve třech moderních výrobních závodech v České republice.
Společnost VAFO PRAHA se zabývá výrobou, distribucí a vývojem krmiv pro psy a kočky. Jsou rodinnou firmou s již více než dvacetiletou tradicí a zkušeností v oboru. Roční objem výroby, 58 000 t krmiv zajišťují ve třech moderních výrobních závodech v České republice.
Společnost VAFO PRAHA se zabývá výrobou, distribucí a vývojem krmiv pro psy a kočky. Jsou rodinnou firmou s již více než dvacetiletou tradicí a zkušeností v oboru. Roční objem výroby, 58 000 t krmiv zajišťují ve třech moderních výrobních závodech v České republice.
8
Fotogalerie

Velcí domácí výrobci žrádla pro zvířata expandují do zahraničí. Posilují svůj marketing v tradičních evropských baštách byznysu, ale buší na dveře i tam, kde výdaje za domácí zvířata jsou okrajovou částí rozpočtů. V kurzu je Latinská Amerika i Asie.

Tuzemští výrobci krmiv a pochutin pro domácí mazlíčky se stále častěji poohlížejí po novém byznysu za hranicemi. Domácí trh totiž dostatečně neroste, luxusní obsah misek prozatím svým zvířecím miláčkům dopřává jen menší část zámožnějších chovatelů. Trendem je průnik domácích hráčů do velkých a exotických zemí, kde se trh s náročnějšími krmivy mnohdy teprve rodí.

„Trh v Česku je již saturován a roste pomalejším tempem. I vzhledem k naší silné pozici v tuzemsku potáhnou budoucí růst exportní trhy,“ říká Martin Šámal, šéf marketingu české jedničky na trhu krmiv Vafo. Firma miliardáře Pavla Boušky sází na expanzi do Latinské Ameriky.

„Během posledních dvou let jsme se postupně dostali na trojici trhů v Jižní Americe a určitě chceme na další,“ dodává Šámal. V kurzu jsou i významné destinace směrem na východ. „Zajímáme se o velké asijské trhy, jako je například Indie,“ uvádí Marie Pechová z české krmivářské firmy Tekro, na jejíchž konzervách si už pochutnávají například izraelští psi a kočky.

České firmy se chtějí svézt na vlně globálního boomu takzvaného pet byznysu, v němž se rok co rok podle agentury GfK protočí kolem sedmdesáti miliard dolarů.

O více než polovinu z této částky se loni postaraly útraty lidí z unijních ekonomik a Spojených států. Například Vafo loni masivně investovalo do propagace na svých dominantních vývozních trzích v Polsku a Švédsku. „Něco podobného chystáme i v Německu a Finsku,“ říká Šámal.

Jen Němci utratí za krmiva přes čtyři miliardy dolarů ročně, čímž představují největší evropský trh. Nejrychleji rostoucí částí byznysu je přitom v Evropě trh s krmivy bez obilovin, takzvanými GrainFree. Stále více ale Evropané utrácejí za mokrá krmiva či granule s podílem čerstvého masa.

Chovatelé na českém trhu s krmivy pro zvířata utratí podle GfK zhruba osm miliard korun ročně. Roční růst výdajů za nejobvyklejší žrádlo se podle hráčů z branže pohybuje kolem dvou procent, a je tak zhruba o třetinu pomalejší než ve vyspělé Evropě.