Žebříček českých umělců ovládly ženy. Prosazují se v zahraničí, zatímco doma vedou muži
V loňském roce si český trh s uměním vedl lépe než ten světový. Tuzemské aukční sítě loni při prodeji umění dosáhly obratu 1,5 miliardy korun a meziročně si o sto milionů korun polepšily. Světový aukční trh s uměním se přitom druhý rok v řadě potýkal s poklesem. Vyplývá to z nové ročenky portálů Art+. Ten také už pojedenácté sestavil spolu s J&T Bankou žebříček nejvýznamnějších českých umělců. Svou dominanci v něm posílily ženy.
O české umělkyně je aktuálně mimořádný zájem v zahraničí, uvádějí tvůrci J&T Banka Art Indexu. První dvě příčky si v něm udržely Eva Koťátková a Kateřina Šedá, na třetí pozici poskočila Anna Hulačová.
Jsou to právě umělkyně, které častěji reprezentují Česko na zahraničních veletrzích a výstavách. Na domácí scéně hrají prim autoři jako Jiří Thýn, Jakub Špaňhel, Josef Bolf nebo Krištof Kintera.
Podle odbornice na umění J&T Banky Valérie Horváth za tím stojí více důvodů. Prvním z nich je zkrátka to, že české umělkyně a jejich díla je v zahraničí vidět. Přidává se k tomu to, že světová výstavní scéna se více než v minulosti věnuje umělkyním a tématům, která ji jsou bližší. „Téma feminismu, rovnoprávnosti a postavení žen ve společnosti obecně rezonuje na světové scéně. Zatím ale nejsem přesvědčená, že se jedná o nějaký trvalý trend,“ říká Valérie Horváth.
Podívejte se na prvních deset umělců v žebříčku J&T Banka Art Index:
Eva Koťátková
Eva Koťátková obhájila celkovou první příčku v Art Indexu. Loni uspěla s instalací v československém pavilonu na benátském bienále, kam přivezla dílo Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí, inspirované příběhem žirafy Lenky. Ta byla v roce 1954 odchycena v Keni a jako první československá žirafa převezena do zoologické zahrady v Praze. Koťátková paří mezi nejvystavovanější české umělce doma i v zahraničí.
Kateřina Šedá
Zaměřuje se na sociálně laděné happeningy a a experimenty, které mají účastníky vyvést ze zažitých stereotypů nebo ze sociální izolace. Její práce má blízko k sociální architektuře, v roce 2017 získala cenu Architekt roku.
Anna Hulačová
Sochařka, jejíž dílo si s jiným nespletete. Inspiruje se českými lidovými tradicemi i primitivními totemy nebo objekty uctívaní ve východních kulturách. Ráda pracuje s přírodními materiály, jako jsou dřevo, vosk či proutí.
Krištof Kintera
Kintera je známý svými monumentálními instalacemi. Jeho výstava v Galerii Rudolfinum se zařadila mezi nejnavštěvovanější v české historii. Ve veřejném prostoru se brzy objeví další z jeho děl – světelná instalace v parku u nového Dvoreckého mostu v Praze.
Zbyněk Baladrán
Věnuje se procesu transformace společnosti pod vlivem společenských a politických změn. „Pracuje jako jakýsi archeolog nedávné západní minulosti“, píše o něm Art Index.
Jaromír Novotný
Rukopisem Jaromíra Novotného jsou monochromatické obrazy s pastelovou barevností a celkovým dojmem jemnosti až křehkosti. Malíř pracuje i se samotným obrazem, pohrává si s jeho umístěním v prostoru nebo s rolí rámu v dílu.
Jan Kaláb
Vzešel z bohaté české graffiti scény 90. let. Jeho díla jsou jasně rozpoznatelná pro svou originální pestrou barevnou estetiku a řemeslnou preciznost.
Josef Bolf
Jeho obrazy jsou plné podivných postav s napůl zvířecími rysy v bezútěšném městském prostředí. Patří mezi nejvýraznější malíře své generace.
Vladimír Houdek
V roce 2010 se stal laureátem Ceny kritiky za mladou malbu, o dva roky později laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Ke klasickým technikám malby a koláže přistupuje Houdek zcela současným způsobem. Typická je pro něj systematičnost, strukturální pozadí s nádechem patiny a ostrý kontrast s až hyperrealisticky provedenými povrchy objektů.
Jiří Černický
Konceptuální umělec Jiří Černický ve svém díle často tematizuje sociopolitické vztahy. Jeho záběr forem je velmi široký, v repertoáru má kresbu, malbu, sochy, videoprojekce nebo i performance.
