Aukce výtvarného umění (5) | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Aukce výtvarného umění (5)

Aukce výtvarného umění (5)
Jackie
• 

Pavla Kosař, publicistka-specialistka na výtvarné umění s bohatými zkušenostmi z celého světa

Nadace The Andy Warhol Foundation for Visual Arts prodávala v půli listopadu ve specializované aukci v newyorském aukčním domě Christie's díla Andyho Warhola. Proč, a s jakým výsledkem?

Andy Warhol (1928–1987), jehož kořeny sahají na severovýchodní Slovensko, je momentálně nejen nejprodávanějším americkým autorem na poli současného umění, ale patří i mezi nejdražší umělce vůbec. Sběratelé jsou ochotni za jeho obrazy utrácet rekordní sumy dosahující výše několika desítek milionů dolarů. Velké peníze ale často vyvolávají velké kontroverze.

The Andy Warhol Foundation for Visual Arts (AWFVA) vznikla hned po umělcově smrti v roce 1987. Tato nadace zejména spravuje Warholovu pozůstalost a jeho muzeum v Pittsburghu. Její aktivity jsou však daleko širší. AWFVA se mimo jiné podílí na vydávání umělcova několikasvazkového soupisu díla (tzv. catalogue raisonné) a na s tím spojené i autentifikace děl. A tam vznikaly problémy.

Původně prováděla autentifikaci právě AWFVA v rámci činnosti tzv. autentifikační komise. Loni se však nadace rozhodla ukončit činnost; v posledních letech se spíše než umění věnovala soudním sporům. Musela se totiž bránit nařčení, že se snaží ovlivňovat Warholův trh tím, že odmítá autentifikovat nesporně pravá díla, a tím tak zvyšují cenu svého inventáře. Naplno tak na povrch vyplynula dvojaká role AWFVA, která prostřednictvím své autentifikační komise rozhodovala o pravosti prací připisovaných Warholovi (a nepřímo i tak o jejich ceně) a přitom zároveň vlastnila rozsáhlou sbírku Warholova díla, a tudíž měla zájem na tom, aby Warholových děl s doloženou autenticitou mimo jejich sbírku bylo co nejméně. Bylo tak jen otázkou času, kdy se tento potenciální střet zájmů dostane před americké soudy.

Je to Warhol? Není!

Asi nejznámější popsanou kauzou je Simon-Whelan v. The Andy Warhol Foundation for the Visual Arts, která je někdy přezdívána „Double Denied“. Předmětem sporu v této věci byl Autoportrét, sítotisk na plátně z 1965 zhotovený na základě fotografie z fotoautomatu pořízené samotným Warholem. Zmíněný sítotisk sice nevytvořil Warhol vlastníma rukama, nicméně vznikl v souladu s umělcovými principy práce a v mezích pro něj běžné praxe. Plátno, které Warhol schválil, podle jeho instrukcí vytvořil spolupracovník. Stejný princip práce byl znám již z historie, a to z prostředí dílen slavných umělců jako je Rembrandt či Rubens. Obdobně pracují i někteří současní umělci (Jeff Koons, Damien Hirst či Takaši Murakami). Ve svém ateliéru označovaném příznačně „The Factory“ zaměstnával Warhol mnoho asistentů, na které dohlížel, sledoval objemy jednotlivých sérií a díla následně autorizoval. Někdy práce signoval okamžitě, jindy až dodatečně a někdy vůbec. Jak tedy doložit, zda a nakolik se Warhol skutečně na tvorbě daného díla podílel? Kde leží hranice autenticity Warholova díla? Co lze ještě považovat za Warholovo autentické dílo a co už nikoliv? V obecné rovině pak Warholův koncept velkého studia zaměstnávajícího řadu asistentů vyvolává debatu nad tím, zda je osobní podíl umělce při samotné „výrobě“ nezbytný.

Když se Autoportrét v roce 1987 objevil na aukčním trhu, byl doprovázen dopisem Vincenta Fremonta (který později v AWFVA pracoval jako prodejní manažer) potvrzujícím pravost díla s poznámkou, že v budoucnu bude potřeba dalšího prověření. Nadace rovněž rub plátna opatřila razítkem s Warholovým podpisem. O rok později, když obraz opět měnil majitele, byl požádán o revizi Fred Hughes, dřívější Warholův manažer. I on autenticitu obrazu potvrdil. Simon-Whelan sítotisk, nepochybně i s ohledem na tato potvrzení o autenticitě díla, koupil v roce 1989 za 195 tisíc dolarů. V roce 2001 za autoportrét dostal nabídku dvou milionů dolarů a současně ho Vincent Fremont přesvědčoval, že dílo má všechny předpoklady k zápisu do soupisu Warholova díla. Simon-Whelan tedy poslal sítotisk autentifikační komisi AWFVA k posouzení. Po dvou měsících k jeho překvapení ale autentifikační komise pravost jeho sítotisku zamítla a na rubu jej orazítkovala nápisem „DENIED“. Autentifikační komise AWFVA však Simon-Whelanovi doporučila, aby dohledal a předložil další podpůrné materiály s tím, že pak pravost díla opět přehodnotí. Bohužel v roce 2004 bylo plátno opět zamítnuto a opatřeno druhým razítkem jako neautentické. Toto zamítnutí nebylo nijak odůvodněno. Autentifikační komise totiž důvody zamítnutí nikdy nezveřejňuje, a to s odůvodněním, že její stanovisko by mohlo sloužit jako návod pro případné padělatele.

Levný VÝPRODEJ

V souvislosti s rozpuštěním autentifikační komise pak letos na podzim AWFVA ve spolupráci s aukčním domem Christie's ohlásila „výprodej“ svého inventáře. První série tří dražeb proběhla 12. listopadu tohoto roku. Na jaře se pak bude Warhol dražit i v internetové aukci. Vzhledem k množství Warholových děl ve vlastnictví AWFVA je výprodej jejího inventáře plánován přibližně na pět let. Životní dílo Andyho Warhola z let 1961–1987 totiž zahrnuje více než čtyři tisíce pláten a soch, přes 5 tisíc kreseb, na 66 tisíc fotografií a více než 100 filmů. Celá sbírka AWFVA činila něco kolem 350 maleb a několik tisíc tisků, kreseb a fotografií. Celkové jmění AWFVA bylo odhadováno na 100 milionů dolarů, což není nijak závratné. Je to například stejná částka, kterou na privátním trhu zaplatil sběratel v roce 2009 za jediné umělcovo dílo Eight Elvises. Nejdražší Warholovo dílo prodané v aukci – Green Car Crash (Green Burning Car I) – utržilo v roce 2007 na 71,7 milionu dolarů.

U jiného autora by takový „výprodej“ jeho děl mohl výrazně zamávat s jeho cenami na aukčním trhu, a dokonce zcela zvrátit situaci na trhu. Ovšem u Warhola, který mívá v aukcích kolem 200 položek ročně, by to fatální důsledky mít nemělo. Podle odborníků jen jeho soukromé prodeje za poslední rok činily s přehledem půl miliardy dolarů. Když pak připočítáme i aukční výsledky s 346 miliony dolarů, dostáváme se k ročním objemům prodeje skoro k jedné miliardě dolarů.

Dvanáctého listopadu tedy proběhla první z aukcí, která byla rozdělena do tří sekcí – malby a kresby, grafiky a fotografe. Nabídnuto bylo na 354 položek a cenové odhady se pohybovaly mezi 2,5 tisíce a 1,5 milionu dolarů (odhady jsou uváděny bez aukční provize). Celkový výnos činil více než 17 milionů dolarů a úspěšnost byla 91 procent. Nejdražší položkou aukce bylo plátno zobrazující ohrožený druh motýla Ohrožený druh: San Francisco Silverspot (předaukční odhad 1–1,5 milionu dolarů), nakonec vydražené za 1,26 milionu dolarů. Následovalo plátno Ohrožený druh: Bighorn Ram, které nový majitel získal za 842,5 tisíce dolarů. Třetí nejdražším dílem se stal portrét Jackie. Ten dokonce zdvojnásobil horní hranici předaukčního odhadu a dosáhl výsledné částky 626 500 dolarů. Velký zájem vzbudily i Warholovy černobílé polaroidy, jejichž odhady se pohybovaly jen v tisících dolarů, a mnoho z nich překonalo horní hranice svých předaukčních odhadů.

Mezi ně patří například polaroid Self-Portrait in Fright Wig, jejž dražitelé vynesli až na 50 tisíc dolarů (odhad 12–18 tisíc dolarů). Tyto „nižší“ ceny, než na jaké jsme na aukcích u Warhola jinak zvyklí, přinesly o to širší spektrum dražitelů a sběratelů. Výhodou této nabídky je její jasný původ a současně ověřená autenticita.

I těch pár neprodaných položek asi brzy změní svého majitele, neboť u neprodaných položek už aukční experti vyjednávají snížení odhadů a jejich následné nabídnutí v privátních prodejích v Hongkongu a ve Francii. Získané prostředky hodlá AWFVA využít k vypsání grantových programů.

Autor: Pavla Kosař, publicistka-specialistka na výtvarné umění s bohatými zkušenostmi z celého světa
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!