České deníky se bojí moderního designu

Deník DeMorgen

Deník DeMorgen Zdroj: Repro Strategie

Podle pesimistů zvoní papíru hrana. Pokud ovšem budou tištěné noviny pro čtenáře atraktivní nejen obsahově, ale i vizuálně, nic není ztraceno. Novou cestou se vydal deník E15 z vydavatelství Mladá fronta.

Moderní, neokoukaný a hlavně trendy design je nadějí printu. „Dnes obecně platí, že nový design obstojí zhruba dva roky. Start nového designu vyvolá nejčastěji změna vydavatele, příchod nového šéfa redakce, nová konkurence na trhu. Anebo jen touha redakce posunout se zase o kus dál,“ řekl Strategii Jiří Bušek, zkušený grafik s více než dvacetiletou praxí z grafického pojetí mnoha titulů. Právě Bušek je podepsán pod zcela novým designem i logem deníku E15 vydavatelství Mladá fronta, který touto změnou slaví osmé výročí založení.

Nová E15 je podle Buška obsahově bohatší, proporce rubrik vyváženější napříč celou strukturou listu. Na titulní straně dominuje velká fotka či infografika s několikařádkovým perexem. Titul E15 přestal být plochou přesycenou textem, pokračování tématu se přesunulo na vnitřní strany deníku.

„Chceme čtenářům i nadále přinášet důležité a seriózní ekonomické a politické informace i inteligentní zábavu. Respektujeme čas svých čtenářů, takže se nadále držíme hesla ,15 minut pro ekonomiku a byznys‘,“ řekla Tereza Zavadilová, šéfredaktorka deníku E15. Nová podoba respektuje pohodlí smartphonů a tabletů, takto vybavených čtenářů má E15 již 25 tisíc. „Nic se nedělo náhodně, vycházeli jsme z pečlivě připraveného průzkumu mezi čtenáři,“ doplnil Bušek.

Velká fotka a poutavá infografika jsou v novinách celosvětovými designovými stálicemi, podle Buška se ale za poslední dekádu nezměnilo snad nic více než právě práce s obrazem. Přibylo velkých fotek, které doprovázejí ve značné míře i fotky malé, jež byly dříve v novinách považované spíš za „smetí“ než za přínosný grafický prvek. Vykrystalizovala se také větší barevnost, grafika přináší více světla a volnější uspořádání sloupců.

Do novin vpluly výrazně pojaté moduly s poutacími prvky. „Znatelným trendem je především vydatné uvolnění v tvůrčím přístupu. Nezastupitelná je ovšem i role moderních tiskových strojů, tedy i vyšší kvalita barevnosti či nová variabilita při skládání tiskových archů,“ podotkl grafik.

Vyčkávání

Pozornému oku jistě neuniklo, že v posledních letech se nám noviny tak nějak zmenšují. Nejcitelněji to asi pocítili Britové, stvořitelé obrovských a tlustých broadsheetů. Tradici si dovolil v roce 2003 nabourat celostátní deník The Independent, který přistoupil ke změně formátu a začal postupně vycházet jako tabloid, tedy ve zmenšené verzi, do té doby určené spíše pro bulvár či lokální plátky.

Deník The IndependentDeník The Independent | Repro StrategieThe Independent se stal v roce 2003 prvním britským broadsheetem, který se vydal rozměrovou cestou tabloidu. A i nadále určuje designový směr.

Přes velkou vlnu kritiky, kterou tehdy The Independent sklidil, nakonec vyhrál v řeči čísel. Díky kompaktnějšímu formátu se lépe prodával a jeho příkladu se rok poté chopila i světová novinová legenda, deník The Times. Po více než 200 letech své existence přešel z broadsheetové formy mezi kdysi zatracované tabloidy.

Na situaci musel zareagovat i list The Guardian, tahoun novinové grafiky. Zvolil raději pomyslnou střední cestu, formát Berliner neboli „midi“, který je vlastní pro většinu evropských kontinentálních deníků, české nevyjímaje. Jedinými klasickými broadsheety, které v Británii ještě odolávají, zůstávají The Financial Times a The Daily Telegraph.

Důvod pro rozmach zmenšených vydání je jednoduchý: jsou pro vydavatele levnější a přijatelnější pro celobarevný tisk, který je dnes již standardem. Výhody poskytují i čtenářům, protože jdou pohodlněji číst například v metru či ve vlaku.
Tlak na změnu velikosti pociťují i americké deníky, jejichž vydavatelům ale chybí britská odvaha.

Tu zatím projevilo jen několik menších lokálních listů, které přešly do tabloidových rozměrů. Podle znalců amerického mediálního trhu nechce být nikdo tím prvním, všichni jsou ale připraveni být druzí. Sice už trochu zmenšují, například The New York Times, ale zatím jen o pár milimetrů, hlavně nenápadně.

Suché a nenápadité

Pokusy o všelijaké grafické revoluce mají za sebou i před sebou všechna česká periodika, tuzemská novinová grafika však ve světě zvučné jméno nemá. „Česko je odlišné, bohužel, už řadu let. Je tu jaksi upjatá klientela, chybí odvaha zkoušet nové věci,“ vysvětlil Bušek s tím, že výjimku představují jen některé časopisy. Vznikla už slušná škála časopisů, které snesou srovnání se světovou grafikou.

„Jen ty deníky jsou zakleté. Základní problém ale je, že tu chybí kontinuita vývoje. A nejsmutnější přitom je, že tu nikdy nebyla nouze o kvalitní typografy, tvůrce písma, šikovné grafiky. To platí i dnes. České noviny jsou ale mdlé, suché a nenápadité. Hlavičky titulních stran zahlcují těžkopádné poutací plochy v neuvěřitelných barevných kreacích,“ dodal.

Deník Dagens NyheterDeník Dagens Nyheter | Repro StrategieO výhercích soutěže World´s Best-Designed Newspapers si můžeme myslet všelicos, jisté však je, že nic podobného v Česku zatím nedokážeme.

Kdo tedy skutečně udává směr novinové grafiky? Odborníkům by určitě nemělo uniknout každoroční vyhlášení novinových „Oscarů“, kde je možné najít nějakou tu inspiraci. Letošními výherci prestižní soutěže World’s Best-Designed Newspapers se staly Dagens Nyheter (Švédsko), De Morgen (Belgie), The Guardian (Británie) a Politiken (Dánsko).

Podle Buška jsou všechny dobré designy prospěšné a není důležité, odkud přicházejí. „Je třeba se rozhlížet. A umět rozlišit, co opravdu stojí za pozornost. Hlavním tahounem nechť je ale grafikův mozek a um. A hlavně neúnavná snaha zkoušet věci líp a jinak.“ Grafický design by měl být podle něj nejen krásný a překvapivý, ale především funkční.