Pokusů prosadit na trhu punc české kvality bylo několik, ani jeden z nich se neprosadil tak, jak si jeho autoři přáli. Věnujme tichou vzpomínku značkám Czech Made, Klasa, Česká potravina… Všechny se týkaly jednoho segmentu a měly se stát garanty kvality. Odpovězme si ale upřímně: opravdu si budete vybírat výrobek podle toho, jestli se bude honosit jedním z výše uvedených log? Hrát na národní notu může být sice rizikem, má to ovšem v době pokračující globalizace jednu velkou výhodu: regionální původ je často považován za věc, která je odlišná od amorfní globální, všem vyhovující a nic neříkající šedi. Důkazů je kolem nás nepřeberné množství, nárůstem obliby malých pivovarů počínaje a podporou regionálních podnikatelů ze strany EU konče.
Čtěte také: Značky potřebují pečlivou kultivaci a koordinaci
Kvalita a tradice
Když před pár lety přišla společnost Czech Marketing Group s projektem „České a kvalitní“, musela čelit mnoha otázkám: není hra na národní notu zbytečná? Neměly by se výrobci soustředit spíše na kvalitu než na prosazování země původu jak svých výrobků, tak sebe sama? Jak ovšem říkají rádi politici, „ta otázka je špatně položená, takto otázka nestojí“. V tomto případě by měli pravdu -při obrovské konkurenci je vysoká kvalita základem, na kterém se dá potom stavět. A právě kvalita a tradice jsou ingredience, které v komunikačním mixu určitě nebudou chybět. „České marketéry není potřeba vodit za ručičku, netrpíme deficitem dobrých marketérů - je to právě naopak: čeští marketéři trpí deficitem možností pracovat pro české firmy,“ říká Vladimíra Faltysová, ředitelka projektu České a kvalitní. Pouze 25 procent českých firem má vlastní marketingové oddělení, které vede zodpovědná a kvalifikovaná osoba, schopná řídit marketingové aktivity - to vyplývá z průzkumu společnosti STEM/MARK.
Český comeback
Na konferenci, které se zúčastnilo zhruba 200 hostů, jste mohli zhlédnout přednášky spousty zajímavých lidí: Jana Tučka ze STEM/MARK, nestora české reklamy Jana Mikeše, Ivana Jukla z CzechTrade. Potkat jste mohli třeba Richarda Galoviče, ten si před pár lety chtěl oprášit staré kolo Favorit, a když zjistil, že nejsou náhradní díly, protože výrobce zkrachoval, prostě tradiční značku koupil a připravuje ji na velký comeback. Pokud se vám to zdá málo pravděpodobné, vzpomeňte na Kofolu - zapomenutý brand, který dnes ovládá velkou část trhu s nealkem, což připomněl další z přednášejících Jiří Vlasák. Ředitel ryze české firmy ETA Jiří Pathy hovořil o tom, jaké jsou výhody a nevýhody řízení českých značek. Michal Vodák ze Seznamu dokazoval, že být jedničkou na trhu ještě neznamená dát si nohy na stůl - naopak, příběh všech značek, které byly na konferenci prezentovány, má něco společného: na začátku stál nápad a tvrdá práce. Většinou žádná silná mateřská společnost, ale tvrdá dřina a nápad. A protože se vše odehrávalo v Čechách, proč nenazvat celou akci „České a kvalitní“?
Osamělý běžec
Setkání se odehrálo mimo tradiční konferenční prostory -přednáškový sál Autoklubu v tradiční budově v Opletalově ulici takové akce často nevídá. Ještě zajímavější ale bylo, že drtivá většina návštěvníků vydržela až do konce, což nebývá u celodenních konferencí pravidlem. A považte, oni nejenže seděli a poslouchali, ale také živě diskutovali! A právě diskuse je jedním z bodů, které by měly podobné akce rozvířit. Jestli má totiž projekt České a kvalitní nějakou slabinu, tak je to jeho relativní osamocenost -snaží se mimo hlavní proudy prosadit přirozený model spolupráce, pomoci a vzdělávání českých marketérů, aniž by spolupracoval s profesními organizacemi, které jsou v tomto snažení logickými partnery.
Ale i to by se již mělo změnit - podle Vladimíry Faltysové bude v nejbližší době navázána spolupráce jak s Hospodářskou komorou, tak s dalšími organizacemi, sdružujícími malé a střední firmy. Držíme tedy projektu (české a kvalitní) palce.
