Déjà vu: Kalousek versus hazard

Gamblerské firmy  jsou si před ministerstvem financí rovny, ale některé jsou si rovnější

Gamblerské firmy jsou si před ministerstvem financí rovny, ale některé jsou si rovnější

Soud zrušil rozhodnutí ministra Kalouska o nepovolení sázek na ruletu přes internet. České republice proto hrozí, že bude muset zaplatit vysoké náhrady škody; ve hře je částka 3,8 miliardy korun.

Když se v jedné větě ocitnou výrazy „hazard“ a “Miroslav Kalousek“, je vždycky o zábavu postaráno. Dosud nejčerstvější dějství příběhu bohatě vrstevnatého vztahu ministra financí a hazardního průmyslu napsal Městský soud v Praze
24. října. Rozhodl, že ministr před téměř pěti lety neprávem nepovolil firmě Casino Kartáč Group a. s. provozovat internetovou ruletu. Firma proto hodlá Českou republiku žalovat o náhradu škody ve výši 3,8 miliardy korun.
Oč jde? „Ministerstvo financí nepodporuje využívání internetu pro provozování sázkových her rovněž z důvodu ochrany proti veškerým možnostem legalizace výnosů z trestné činnosti,“ napsal ministr financí Kalousek v rozhodnutí, jímž potvrdil zamítnutí žádosti Casina Kartáč o povolení provozovat prostřednictvím internetu sázky na ruletu. To bylo před více než čtyřmi lety, druhého prosince 2008.

O celých 180 stupňů za několik dnů

Jen o pár dnů později zveřejnil tiskový mluvčí ministerstva financí následující prohlášení: „Zahraniční subjekty již provozují sázkové hry přes internet, zatímco domácí subjekty povolení nedostaly. Aktivity zahraničních subjektů však nemohou být ministerstvem financí regulovány a ani tyto subjekty neodvádějí příslušné odvody. Domácí subjekty … naopak budou podléhat regulaci dle herního zákona a odvádět … odvod na státní dozor a část výtěžku musí použít na veřejně prospěšné účely.“

Současně s tím ministr financí Miroslav Kalousek povolil pěti největším českým firmám provozovat prostřednictvím internetu kurzové sázky. Přitom technická stránka užití internetu k provozování sázek na ruletu či k provozování kurzových sázek byla stejná a ve dnech vydání rozhodnutí správního orgánu o ruletě i o kurzových sázkách byla stejná i příslušná zákonná úprava. Tato zákonná úprava stanoví, že rozhodnutí vydaná správním orgánem ve stejných nebo podobných záležitostech nesmí být bezdůvodně rozdílná a správní orgán v nich musí uvést důvody svého rozhodnutí a důkazy na podporu těchto důvodů.

Právě absenci důkazů v rozhodnutí ministra Kalouska ve věci nepovolení internetové rulety konstatoval správní soud v rozsudku, kterým v září 2012 toto rozhodnutí ministra financí zrušil.

Špatný precedens

„Tento rozsudek nabyl právní moci 24. října. Tím vznikla ministerstvu financí nebo ministrovi financí povinnost, aby někdo z nich do třiceti dnů znovu rozhodl o žádosti Casina Kartáč o vydání povolení provozovat ruletu prostřednictvím internetu. Podání opravného prostředku k Nejvyššímu správnímu soudu zákonu nepřiznává odkladný účinek,“ říká advokátka Ivana Slivkaničová, jejíž advokátní kancelář zastupuje poškozené kasino.

O žádosti o povolení provozovat ruletu prostřednictvím internetu může nyní rozhodnout ministerstvo financí i ministr financí, ten však jen na návrh jeho rozkladové komise složené z expertů působících na ministerstvu financí. Takový návrh rozkladové komise k původnímu rozhodnutí ministra financí v této věci z 2. prosince 2008 však chybí v příslušném správním spisu. „Už před časem jsem urgovala ministerstvo financí o doplnění správního spisu o tento návrh, ale marně,“ říká Slivkaničová. Právní mocí výše uvedeného zrušovacího rozsudku správního soudu byla splněna hlavní zákonná podmínka k tomu, aby civilní soud nařídil jednání v řízení o nároku na náhradu zisku, který společnosti Casino Kartáč ušel od doby, kdy jí ministerstvo financí nepovolilo provozovat ruletu prostřednictvím internetu.

„Ohledně výše náhrady škody mám posudek soudního znalce, ale nemám souhlas klienta ke zveřejnění výše náhrady, ke které soudní znalec dospěl,“ konstatuje advokátka Slivkaničová. Sama společnost Casino Kartáč zveřejnila minulý měsíc ve zpravodajské relaci ČT 24, že výše této náhrady škody je 3,8 miliardy korun.

„Ministerstvo financí se snaží, aby Česká republika obstála zejména v arbitrážích, které jsou vůči ní vedeny. Tato snaha je v zásadě správně zaměřena na situaci, kdy již arbitráže a či soudní řízení proti České republice byly zahájeny. Ale tato snaha nemůže být pro Českou republiku a zejména pro její daňové poplatníky dostatečně efektivní, když orgány České republiky budou vydávat nezákonná rozhodnutí nebo činit nezákonné postupy, které jsou způsobilé způsobit škodu podnikatelským subjektům a jsou oprávněným důvodem k tomu, aby poškození zahájili arbitrážní či soudní řízení proti České republice,“ uzavírá dr. Slivkaničová.