Den na prodej

Některé „svátky“ jsou skutečně bizarní. Tak například takový Světový den mrkve, či Světový den pomočování, Mezinárodní den trpaslíků, Mezinárodní den zásnub, Světový den koktejlů, Den suchého zipu, Světový den úsměvu… A takto bychom mohli pokračovat do nekonečna. Skoro to vypadá, že se jedná o kanadský žertík, ale ono ne. Všechny tyto dny a mnoho dalších prostě můžeme slavit. Možná existuje i Den kanadských žertíků. A pokud ne, můžeme ho klidně stanovit.

Kdo za tím vším stojí? No přece marketing! Pokud chcete nějaký produkt prodat, vymyslete jeho světový den, k tomu přihoďte nějakou pěknou slevovou akci a úspěch na sebe nenechá dlouho čekat. Šikovní marketéři cukrovinkářských koncernů například vymysleli i Den gumových medvídků, bankám se zase zalíbil Světový den investičních fondů. Pokud si 19. dubna nějaký investiční fondík pořídíte, banka vám za něj dá třeba flešku nebo odšťavňovač. To už za to investiční riziko stojí.

Líbivý Andersen

Samozřejmě je spousta dnů, kdy slavíme či vzpomínáme na něco skutečně význačného a vážného. Tyto dny většinou vyhlašuje Organizace spojených národů, která tím upozorňuje třeba na chudobu, nemoci, lidská práva, kulturu či životní prostředí. Takovým dnům stojí za to vzdát hold. I ony ale můžeme šikovně provázat s marketingem.

Jeden povedený příklad za všechny: Mezinárodní den dětské knihy (2. dubna). Čeští knihovníci se před 16 lety rozhodli, že je na čase na sebe upozornit, nalákat děti, aby si chodily půjčovat knížky a potažmo aby vůbec četly. A tak stvořili Noc s Andersenem. Akce se koná vždy na přelomu března a dubna u příležitosti výročí narození slavného dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena a právě onoho Mezinárodního dne dětské knihy. Během večera a noci tráví tisíce dětí společně čas v knihovnách či školách čtením, povídáním si a nakonec i nocováním.

Letošní šestnáctý ročník společné pohádkové Noci s Andersenem proběhl ve více než 1500 registrovaných čtecích místech Evropy i zámoří. Noc jako první v pořadí začala v Austrálii, konala se i na Slovensku, ve Slovinsku, Chorvatsku, Polsku, v českých krajanských spolcích na Ukrajině, v Srbsku i Bulharsku. Pořádaly ji České školy bez hranic na celém světě, v Českém kroužku v Kodani a také na velvyslanectví v izraelském Tel-Avivu i saúdsko-arabském Rijádu. Mezi registrovanými nechyběla Keňa, Nový Zéland, USA i Kanada.

Ještě štěstí, že takové zářné výjimky v kalendáři máme. Snad v budoucnu převálcují ty dny plné kuriozit, bizarností či výstředností. Jinak by nám nezbylo nic jiného než stanovit Světový den lidské blbosti.

Iveta Křížová pracuje jako novinářka od roku 2002. Působila v zahraničních redakcích deníků Dnes, Práva a serveru Novinky.cz, zabývala se především problematikou EU. Evropské projekty řešila i v PR agentuře Interel. Do Strategie nastoupila v roce 2007, po mateřské dovolené se do ní vrátila v roce 2014.