Diplomatická korupce, nebo...? | E15.cz

Diplomatická korupce, nebo...?

Diplomatická korupce, nebo...?
Ilustrační foto
• 

Jaroslav Pešek

Česká diplomacie šikanuje cestovní kanceláře, které ze zemí bývalého SSSR vozí turisty do České republiky. Co ji k tomu vede?

Doposud bylo zvykem, že diplomatická zahraniční služba by měla být vzorem rytířského jednání, jehož cílem je reprezentovat svůj stát a sloužit jeho zájmům v politice, ekonomice a také třeba v cestovním ruchu.

S tímto hodnocením však prudce kontrastuje nedávná akce českých diplomatů v Kyjevě, Moskvě a Astaně, kteří si v květnu pozvali na kobereček ředitele místních cestovních kanceláří a oznámili jim, že se rozhodnutím Ministerstva zahraničních věcí České republiky ruší jejich akreditace u českých konzulátů.

Znamená to, že CK, která nemá akreditaci, nemůže svým klientům-turistům zajišťovat víza pro cestu do České republiky. V praxi tím dojde k přechodu klientů k jiným cestovkám, které víza mohou zajišťovat, nebo si klienti vyberou jako cíl své návštěvy jinou zemi EU. V každém případě dojde k výpadku tisíců turistů, a tím také ke ztrátě milionů eur pro české hospodářství. Značné škody utrpí samozřejmě také image ČR. Připustit, že shora uvedené ztráty byly cílem MZV, se zdá přece jen přehnané. Čím si tedy postup české diplomacie vysvětlit? Zvlášť když se proslýchá, že cílem odejmutí akreditace je „zavedení pořádku“.

Na Ukrajině přišlo o akreditaci osm cestovních kanceláří, jež „dodávají“ turisty do ČR mnoho let ze všech koutů země. Čeští diplomaté k práci těchto CK nikdy v minulosti nevyjádřili kritické připomínky, můžeme hledat jiné důvody. Třeba v úmyslném vytváření korupčního prostředí. Možná že jde také o záměr skupinu CK vyřadit z podnikání, aby mohl být přístup umožněn jiným CK. Je snadné si domyslet, že za to někdo ochotně zaplatí.

Není žádným tajemstvím, že velvyslanectví ČR na Ukrajině se potýká s problémy kolem udělování víz dlouhodobě. Pozornému čtenáři zřejmě neušla informace o aféře, která se před časem dostala až k českým soudům. Ukrajinci, kteří žádali o vízum na konzulátu ve Lvově, byli nuceni telefonicky si zajistit pořadí pro předání dokumentů, přičemž za telefon si účtovala vysoké poplatky firma velmi blízká některým českým diplomatům. Do ukrajinského tisku také proniklo prohlášení vedoucího diplomata českého zastupitelského úřadu v Kyjevě, ve kterém informoval o mafii, která v blízkém okolí konzulátů vymáhá od čekajících žadatelů poplatky za pořadí ve frontě. Neúspěšně tehdy žádal o zásah ukrajinské úřady. Proto velvyslanectví ve snaze eliminovat vytváření zástupů žadatelů před konzuláty zavedlo systém telefonického objednávání. Tentokrát sice bezplatně, zato však nefunkčně. Na uvedené telefonní číslo se totiž nebylo možné dovolat. Pravděpodobně se dovolal pouze ten, kdo si za velké peníze pořídil speciální SIM kartu. Například ve Vietnamu, kde fungoval podobný systém, stála „vyvolená“ SIM karta, z níž se dalo na úřad dovolat, kolem tří tisíc dolarů. Objednat se nebylo možné ani prostřednictvím internetu, neboť byla příslušná adresa zablokována.

Je jisté, že organizované kriminální skupiny věnují českým konzulátům velkou pozornost. Suma zisku vznikajícího při zajišťování schengenských víz občanům Ukrajiny je velmi lákavá a doposud se nenašel nikdo, kdo by zavedl proti zločincům efektivní obranu. Naopak, na systému dlouhá léta úspěšně participovaly i orgány české státní správy. Šlo o miliardový byznys. Tento časopis několikrát detailně popisoval obrovskou korupci panující jak na zastupitelských úřadech na Ukrajině, v Mongolsku či ve Vietnamu, odkud do ČR proudily tisíce zahraničních dělníků (sumy za víza například v Hanoji dosahovaly astronomických 13 tisíc dolarů a víza se podle Vietnamců nevydávala na ambasádě, ale na golfovém hřišti, kam čeští úředníci chodili hrát), tak na českých úřadech práce a především cizinecké policii, kterou cizinci svorně označovali za vůbec nejzkorumpovanější instituci.

Klientský systém a vykořisťování ze strany různých zprostředkovatelů práce a patřičných razítek na úřadech panuje čile dál a hranice mezi legálním a ilegálním pobytem je vzhledem ke korupční chobotnici velmi tenká, vydávání víz občanům ze zemí mimo EU se však kvůli hospodářské krizi velmi výrazně omezilo. Dokonce jsou odmítány žádosti o vízum i studentům přijatým na české vysoké školy. Argumentuje se mimo jiné tím, že část studentů po příjezdu do ČR přestane VŠ navštěvovat a zabývá se v Evropě jinou činností. Cizinci opravdu vzhledem ke korupčním a byrokratickým překážkám hledali různé způsoby, jak se sem dostat. Snaha „zavést pořádek“ přivedla diplomaty tak daleko, že aktivně obvolávají hotely v Praze, kde jsou ubytováni ukrajinští turisté, a kontrolují, zda se v noci nacházeli ve svém pokoji. V případě, že nikoli, jde o porušení důvodu vydání turistického víza. Tak se to alespoň vysvětluje na konzulátu. Všem turistům proto doporučuji, aby na hotelovém pokoji přes noc zanechávali osobní věci, aby bylo jasné, že se právě zabývají „noční“ turistikou.

Tento systém je samozřejmě naprosto absurdní. Používání represivních metod v diplomatické službě a k tomu ještě hulvátským způsobem, bez důvodu a bez vyslechnutí druhé strany, se totiž rovná úmyslnému poškozování zájmů státu. Problematika víz se týká činnosti čtyř ministerstev a každé z nich má v této věci konkrétní zodpovědnost a agendu. Problém je v tom, že koordinace je minimální, o vstřícnosti ani nemluvě. Například ministerstvo pro místní rozvoj má zájem zvyšovat počet turistů přijíždějících k nám, neboť to přináší miliony eur do sféry cestovního ruchu, ale odebrání akreditací a likvidace zavedených cestovek povede k efektu úplně opačnému.

Ministerstvo práce a sociálních věcí tlačí na omezení pracovních víz, protože se domnívá, že to pomůže omezení nezaměstnanosti. Vedení MPSV nechápe, že cizinci k nám přijíždějí pracovat na základě poptávky českých podniků a firem. A proč je ta poptávka? Protože Češi nechtějí být vykořisťováni za almužnu, i když to pro mnohé znamená nezaměstnanost.

Odpovědnost nese zamini Ministerstvo vnitra ČR nese odpovědnost za nelegální pobyt a práci cizinců. Nejprve sem proudily za obrovské úplatky, neboť získat legálně víza bylo po celou dobu hospodářského boomu prakticky nemožné, desetitisíce cizinců. Ti jsou zde léta vykořisťováni a platí další a další úplatky a úřednicko-zprostředkovatelskou mafií jsou de facto systematicky tlačeni do nelegality, načež cizinecká policie, která toto ve velké míře způsobila, začne místo těch, kteří lidi vykořisťují, pořádat zátahy na tyto „nelegály“. Zachrání se opět jen ten, kdo má ještě na úplatek.

Ministerstvo zahraničních věcí je zase povinno zajistit důstojný a bezproblémový proces administrativního vyřizování víz, ale o tom, jak vydávání víz probíhá, bylo napsáno již dost. Nutně by potřebovalo zavedení a dodržování vnitřních antikorupčních mechanismů a systém zabezpečení proti útokům kriminálních struktur, a to i  z vlastních řad.
Podle mnohých názorů je nejdůležitější, aby turista přijíždějící například z Ukrajiny získal vízum v pohodě, navštívil přátelskou zemi a chtěl se k nám ještě znovu podívat. Potřebujeme, aby u nás utratil mnoho svých peněz a aby se po dovolené vrátil domů. A když už máme z turistických víz takovou panickou hrůzu, zaveďme administrativní opatření, aby CK, která vízum vyřizovala, potvrdila fotokopií cestovního pasu konzulátu, že se její klient v pořádku a v termínu vrátil domů.

Jenže k tomu, aby mohla fungovat tak jednoduchá procedura, jako je vydávání turistických víz, by česká ministerstva musela mít zájem na tom vyřešit skutečnou příčinu problému, a ne šikanovat turisty, které Česko potřebuje jako sůl.

Autor: Jaroslav Pešek
 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!