Emisní povolenky pro domácnosti se odkládají o rok. Míří do kategorie časované bomby
Domácnosti topící fosilními palivy se nemusí bát, že by jim v roce 2027 kvůli vypouštění emisí zdražila spotřeba energií. Evropští ministři životního prostředí se ve středu dohodli, že spuštění systému odloží o rok. Z povolenek takzvaného systému ETS2, které nová vláda Andreje Babiše slíbila vůbec nezavést, se ale může stát časovaná bomba pro kabinet, jenž vzejde z voleb v roce 2029.
Odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) po jednání Rady EU oznámil, že se podařilo v systému obchodování s emisemi druhé generace (ETS2) vyjednat ústupky. Kromě odložení spuštění systému o rok jde také o úpravu závazku na snížení emisí do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990 o 85 procent místo původně navrhovaných 90 procent. Firmy navíc mohou ve větší míře než dosud kompenzovat své emise investicemi do zelených opatření i mimo EU, například ochranou deštných pralesů.
„Zachovali jsme i vyšší podíl bezplatných alokací povolenek pro český průmysl a v energetice prosadili další zvýhodnění jádra,“ uvedl na síti X.
Česko podle údajů oborového webu Fakta o klimatu vypustilo v roce 2023 téměř 104 milionů tun ekvivalentu CO₂. V roce 1990, vůči kterému se celkové emise porovnávají, to bylo 197 milionů tun. Dosud tedy došlo k poklesu o 47 procent.
Co je ekvivalent oxidu uhličitého
V energetice a dopravě, kde se přímo spalují fosilní paliva, se počítají emise CO2. Oproti tomu například zemědělství nebo skládkování produkují jiné skleníkové plyny, například metan či oxid dusný. Pro porovnání se emise těchto dalších plynů přepočítávají na množství CO2, které by mělo stejný efekt, jako skutečně vypuštěné plyny.
Časovaná bomba
Nastupující vláda Andreje Babiše už dopředu avizovala, že žádné emisní povolenky pro domácnosti a dopravu vůbec nezavede. Naposledy tento cíl vtělila přímo do svého programového prohlášení. Přísně vzato nové vládě žádný postih nehrozí – nový premiér totiž může celou věc „přehodit“ až na svého nástupce vzešlého z voleb v roce 2029.
Evropská komise může s členskou zemí spustit řízení, pokud nedošlo k přijetí schválené evropské legislativy na národní úrovni. Neděje se tak ihned poté, co uplyne lhůta pro implementaci. „Nedá se říct, kolik času Evropská komise členské zemi dá, zda to bude šest měsíců, dvanáct měsíců či jiné období. Obecně se ale toto řízení spouští čím dál rychleji,“ upozornil mluvčí českého Zastoupení Evropské komise Václav Lebeda.
Například letos 25. září se Evropská komise rozhodla takové řízení proti Česku spustit v případě neúplné transpozice směrnice o označování palných zbraní. Česko mělo novinku do legislativy přijmout do 22. července, Komise tak řízení zahájila po dvou měsících.
Výsledkem řízení může být žaloba proti Česku u Soudního dvora EU, s čímž se následně pojí i povinnost zaplatit pokutu, pokud soudci zemi odsoudí. „U soudního řízení se vůbec nedá odhadnout jeho délka,“ doplnil mluvčí Lebeda.
Drahé dopady žaloby
Evropská komise Česko zažalovala například v roce 2023 v případě neúplného přenesení směrnice o whistleblowingu. Lhůta pro implementaci vypršela 17. prosince 2021, Komise Česko upozornila na nedostatky 27. ledna 2022. Parlament sice legislativu upravil, podle Komise však nedostatečně, což vyústilo v podání žaloby.
Spor Česko letos v březnu po téměř dvou letech trvání prohrálo a muselo zaplatit pokutu 2,3 milionu eur (přibližně 56 milionů korun). Do celkové délky řízení se promítlo i pětiměsíční přerušení sporu kvůli paralelní žalobě na Polsko, na jejíž dořešení bylo potřeba počkat. Celkem tak lze říci, že soud trval 19 měsíců.
Pokud Česko systém ETS2 v roce 2028 nespustí, nemusí se Babišova vláda rozsudku obávat. S velkou pravděpodobností by totiž dopadl až na kabinet vzešlý z voleb v roce 2029. V tomto případě by ale Česko netratilo desítky milionů – dopady by mohly být v řádech miliard.
Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že za pět let fungování emisních povolenek druhé generace by z nich podle ceny (počítá se se scénáři 45 eur a 70 eur) mohlo získat 102 až 152 miliard korun, tedy v přepočtu 20 až 30 miliard ročně.
Poradenská společnost PwC, která pro ministerstvo připravila analýzu dopadu na domácnosti, odhaduje, že by se výdaje domácností zvýšily podle jejich spotřeby v nižších stovkách korun měsíčně. Nízkopříjmovým domácnostem, které topí uhlím či plynem, by měl pomoci Sociální klimatický fond. Ten má být financován z prodeje povolenek druhé generace. Jeho dalším cílem má být i výstavba dostupného nájemního bydlení nebo renovace bytových domů určených pro sociální bydlení.
