V listopadu ji otevírali s až vizionářskými proslovy, teď čelí kritice konkurence i vlastních zaměstnanců. „Tady jde především o potenciál, rozvoj toho, co děláme. O obsah,“ zdůraznila při zprovoznění společné redakce pro deníky Aha! a Blesk a jejich online verze v sídle vydavatelství Ringier Axel Springer v pražských Holešovicích šéfka české pobočky Libuše Šmuclerová. Kancelář připomínající počtem a rozmístěním pracovníků v lepším případě velkovýrobnu oděvů a v tom horším hospodářské stavení, vzbudila rozruch. Měsíčník Maxim si dobíral management Ringieru za to, že lpí na podružnostech a pomíjí potenciál vycházející z jedinečnosti každého člověka. Článek s přiléhavým titulkem „Teror v práci“ zároveň zveřejnil i internetový portál Médiář, kde mu během několika dní věnovalo pozornost na 11 000 čtenářů.
Čtěte také: Po šéfredaktorovi Blesku jde na Novu i šéfredaktor Aha!
Velkovýrobny jsou překonané
Omyl investorů, které ohromila zdánlivá efektivita kanceláří typu open space, odhalily četné studie už před desetiletími. Podle předloňské studie vědců z londýnské University College stoupá vinou hluku a vzájemného vyrušování míra stresové zátěže, zatímco kýžená produktivita práce o 20 procent klesá. Jenže navíc - co v multimediálním integrovaném newsroomu, jak označuje redakci v hale pivovaru newspeak vedení Ringieru, nezkazilo přehlížení vědeckých studií, dokonává na tomto pracovišti zavedený režim.
Vědomí, že číkoli pracovní plochu mohou nadřízení kdykoli promítnout na velkoplošnou obrazovku, na klidu nepřidá nikomu. S touto hrozbou musí redaktoři počítat, případné zneužívání internetu v pracovní době dokáže diskrétně odhalit k tomu určený software (např. Dozorce 3). Podřazené postavení připomínají redaktorům časté monology, jež ředitel skupiny Blesk Pavel Šafr směruje prostřednictvím zónového ozvučení vždy jen do určité části haly - její osazenstvo však už na dálku verbálně reagovat nemůže a není to ani žádoucí. Nejvíce projevů „šéf“ aktuálně věnuje soutěži o nejlepší video natočené na mobil, do níž jsou redaktoři nuceni. Pokud neodevzdají každý měsíc pět videí, přijdou o osobní hodnocení.
Za mezí trpělivosti
Osobitost v této zracionalizované laboratoři potlačují zákazy jakéhokoli odlišení pracoviště, dejme tomu fotkou vlastního psa nebo spidermana. Zakázáno je jíst, zapovězena je i káva nebo limonáda. Hygienická ani estetická zdůvodnění však nepůsobí právě věrohodně: nikdo z vedení, ba ani sami architekti, kteří toto sociálně inženýrské dílo navrhli, totiž v takových podmínkách nepracují, upřednostňují vlastní kancelář, nepořádek a klid. Skutečným problémem pak je fakt, že v polovině kanceláře je chladno a redaktoři by se rádi přioblékli, což jim ale zakazuje provozní řád newsroomu (nadbytečné oblečení musí být v šatně), tím se ale vedení nezabývá.
Agresivní management a pohrdání si ovšem nenechá líbit každý. Z rubriky Společnost v Aha! odešli nebo jsou na odchodu již tři redaktoři ze šesti. Špatnou zkušenost přitom udělali zbytečně: deklarovaný důvod sloučení mnoha kanceláří - spolupráci mezi Bleskem a Aha! - Pavel Šafr zkraje března nepřímo odvolal, když vyhlásil návrat ke „zdravé soutěživosti“. Podle jednoho z redaktorů to vede ke stavu, kdy „lidi sedí vedle sebe a šuškají si, aby druzí nevěděli, co dělají“. Jedna zpráva je ale přeci jen dobrá. Pokud nakupené přešlapy českého Ringieru odradí od podobných plánů ostatní vydavatelství, vnese nakonec tato bolestivá zkušenost do směřování české mediální branže ozdravný impulz.
Názor kreativce
Čtenáři diskutující na Médiáři pod článkem Maximu význam osobitého prostředí pro zdařilý bulvár zlehčovali, ovšem copywriterům či art directorům tento nárok odepře málokdo. Anketa Strategie směřovala právě k nim.
Jak by se vám pracovalo v takovém prostředí a podmínkách?
Nikola Hurychová, Richkids.cz, Art Director/Brand Sitter
Špatně. 160 lidí se nikdy nemůže shodnout na stejném prostředí pro práci. Mám zkušenost „pouze“ s 20 kolegy v open space kanceláři kreativního oddělení, kde generační rozdíl způsoboval problémy v oblasti hudby a vedly se nekonečné války, zda bude rozsvíceno a art directoři na svých lesklých monitorech nic neuvidí, nebo bude tma a textaři neuvidí, co píšou. Při představě, že vedle mě navíc celý den telefonuje account manager a produkční, se mi dělá mdlo. Pod větu „je naprosto absurdní, že spousta redaktorů si v newsroomu odsedí svou pracovní dobu a pak jedou domů, aby ve svém volném čase konečně mohli psát“ bych se podepsala. Myslím si, že každý zaměstnanec, který při práci potřebuje převážně přemýšlet/soustředit se či jeho obor vyžaduje speciální prostředí, je pro jeho efektivitu vhodné mu takové prostředí poskytnout. Přeci jen v práci trávíme většinu dne. Je pravda, že při vzpomínce na stoly jistých kolegů bych nějaká pravidla čistoty uvítala, ale uvedená omezení mi přijdou velmi přehnaná. Na druhou stranu 160 rámečků v jedné místnosti? To je teprve peklo. Další odpovědi naleznete na webu Strategie.cz.
