Z nuly na sto za půl vteřiny je v automobilismu nesmysl, a skoro všude jinde taky – s výjimkou světa sociálních sítí, kde je možné skoro cokoli. Zhruba takovou rychlostí se před osmi lety rozjela síť sdílení fotografií a videí Instagram. Funguje to doslova: její zakladatelé začínali v roce 2010 od nuly a za půldruhého roku jejich firmu koupil Facebook za miliardu dolarů. Znamená to, dáte-li si tu zbytečnou práci s počítáním, že v oněch zhruba pěti stech počátečních dnech rostla hodnota firmy každou vteřinou o nějakých 220 dolarů. Tomu se říká skutečně povedený začátek.
K takovému rozjezdu potřebujete souhru několika věcí; Instagram je učebnicovým příkladem jedné každé z nich. Zaprvé je tu ona „připravená duše“, jíž, jak říká Thomas Edison, přeje náhoda. V Instagramu hraje takovou roli Kevin Systrom, dnes čtyřiatřicetiletý absolvent kalifornské Stanford University.
V roce 2009 pracoval pro Nextstop, startup, který se zabýval tipy na cestování. Za sebou už měl angažmá v Googlu coby corporate development associate (přeloženo do lidské řeči pracoval v oddělení, které má v Googlu na starosti fúze a akvizice) a stáž v Odeu, firmě, jež se zhlédla v posílání krátkých vzkazů. (Firmu Nextstop později pohltil Facebook, z Odea se vyvinul Twitter.)
Slunce v duši
Systrom neměl žádné formální ajťácké vzdělání, ale v Nextstopu se po nocích naučil programovat natolik, že jako hobby dal dohromady software typu HTML5 a nazval jej Burbn; má rád whisky, rád (a údajně právem) se považuje za jejího znalce a chtěl podobně naladěným lidem umožnit sdružování.
Burbn umožňoval uživatelům zadat místo, kde se právě nacházejí (třeba bar), což bylo v té době – z důvodů, jež by poskytly smutné zadostiučinění Georgi Orwellovi – ohromně populární opatření; kromě toho jste tam mohli uvést, kde plánujete být za chvíli, a přidat k tomu fotku. Kdyby se Jim Morrison byl narodil o bratru půlstoletí později, nikdy by nemusel zpívat „show me the way to the next whisky bar“ – prostě by se nalogoval na Burbn a vše potřebné by se dozvěděl. Systrom si původně myslel, že nejvíce úspěchů bude mít schopnost softwaru identifikovat lokaci; všiml si však, že lidé nejčastěji využívali právě možnost uploadovat fotografie.
V březnu 2010 přišla další nezbytná ingredience úspěchu – trocha štěstí. Systrom tehdy dostal úkol zorganizovat večírek pro startup ze Silicon Valley jménem Hunch. Jako z udělání na něm potkal dva investory rizikového kapitálu z firem Baseline Ventures a Andreessen Horowitz (je to logické – když si jdete dát v pátek večer drink, taky obvykle narazíte na někoho, kdo se živí tím, že lidem jako vy dává miliony dolarů, ne?). Systrom jim předvedl, co jeho software umí; následovala schůzka, příslib půl milionu dolarů a pak už bye bye, Nextstop – hlavním zdrojem obživy se mu stal Burbn.
V tu chvíli osvědčil Systrom další klíčovou schopnost: spojit se s lidmi, kteří se vyznají v různých nezbytných detailech lépe než on sám. Takovým člověkem byl pětadvacetiletý Brazilec Mike Krieger, softwarový ďábel toho času ve službách sociální platformy Meebo.
Zní to zábavně, ale dokud byl Krieger na univerzitě (se Systromem se znal ze Stanfordu), pracoval na projektu, jímž mohli jeho spolužáci navzájem sdílet fotografie. Byla to aplikace pro „hloupé“ telefony, která se jmenovala Send Me Some Sunshine a měla za cíl vylepšovat emocionální blaho svých uživatelů. Když se někdo cítil mizerně a byl zrovna někde, kde byla zima a málo světla, někdo mu z druhého konce světa mohl poslat fotku sluncem zalité krajiny. Předpoklad byl, že to trpícímu vylepší náladu; co by dělal člověk trpící depresemi v tropech, není jasné; ale každý začátek je těžký.
Fotky stačí
Pokud jste o platformě Meebo už nikdy neslyšeli, jedním z důvodů může být, že Krieger se pustil se Systromem do Burbnu. Jejich spolupráce v té době byla pro dnešní Instagram klíčová. Na rozdíl od mnoha technologických koumesů dneška totiž Krieger a Systrom dokázali být uměření. Pochopili, že méně umí být více: chcete-li v kyberéteru vystavit fotku, nepotřebujete, aby program, který vám to umožní, uměl taky zjistit vaši krevní skupinu, objednat vám palivové dříví a sehnat milenku.
U vědomí toho Krieger a Systrom Burbn zcela přehodnotili; rozhodli se, že právě fotky jsou jeho nejnadějnější součástí. Přidali k fotkám možnost komentovat, „olajkovat“ a přilípnout na Facebook – a zbytek bez pardonu zrušili. Výslednou věc pojmenovali Instagram.
Vyladit tuhle legraci technicky jim trvalo osm týdnů. Jak píše časopis Fortune, jeden druhého neustále drželi pod krkem, aby zachovali minimalistický ráz aplikace. Šlo o to, aby uživatel Instagramu musel provádět co nejméně kroků.
Výsledek stál za to. Systrom a Krieger ho vypustili do kyberarény 6. října 2010. Ještě týž den Instagram nasbíral 25 000 uživatelů a stal se nejpoužívanějším zdarma dostupným softwarem pro sdílení fotografií. Za týden jich bylo sto tisíc a za dva měsíce milion. „Je třeba říct, že jsme takovou reakci vůbec nečekali. Od chvíle, kdy jsme měli pár známých, kterým jsme dali Instagram na testování, jsme vystoupali na první místo během hodin,“ napsal později Systrom na server Quora, na němž uživatelé generují všemožné otázky a (jiní) uživatelé jim na ně odpovídají.
Znovu pomohla šťastná náhoda, tentokrát v načasování: ve světě zbytečných technologických hraček byl v době spuštění Instagramu největším hitem iPhone 4 (od června 2010), jehož vylepšený fotografický aparát všichni fandové výrobků firmy Apple nadšeně hltali.
Instantní nezávislost
Na milion uživatelů už investoři samozřejmě slyší dobře, ačkoli Instagram v té době negeneroval žádný příjem. Od ledna se Systrom a Krieger – dosud jediní zaměstnanci – začali scházet s lidmi, kteří rozhodně neměli hluboko do kapsy. Instagram od investorů vybral sedm milionů dolarů, což firmu ocenilo na 25 milionů dolarů. Stříhat ušima začali i šéfové Twitteru Jack Dorsey a Facebooku Mark Zuckerberg – tady jistě pomohlo i to, že Dorsey se znal s Kriegerem a Systrom s Zuckerbergem.
Oba instagramisté nicméně zůstali věrni své minimalistické představě. Nejenže svoji aplikaci nezkomplikovali, nýbrž také odmítli nabídky na převzetí (nabídka Twitteru tehdy údajně obnášela půl miliardy dolarů), a dokonce ani nezačali nabírat zaměstnance jako vzteklí, jak je jinde zvykem. Když firmu o rok a čtvrt později nakonec Zuckerbergovi prodali, pracovalo v ní dohromady dvanáct lidí včetně nich samotných. Na společnost, která ještě neutržila ani desetník, to nebyl špatný obchod.
Pro celebrity typu Jamieho Olivera či Leoše Mareše znamená Instagram zviditelnění zdarma.
V té době ovšem už Instagram nebyl žádný nováček. Uživatelská základna se do března 2012 rozrostla na 27 milionů lidí; když vyšla verze aplikace zvlášť upravená pro Android, operační systém telefonů od Googlu, hned během prvního dne si ji stáhl milion lidí. Nové kolo financování ocenilo firmu na 500 milionů dolarů.
V dubnu téhož roku nabídl Zuckerberg Systromovi s Kriegerem řečenou miliardu dolarů; to se odmítá špatně. Zaplatil ji napůl v hotovosti a napůl v akciích Facebooku; znamená to, že od té doby oba zakladatelé Instagramu ještě výrazně zbohatli, aniž museli hnout prstem. Co víc, vymohli si jako podmínku převzetí, že management Instagramu zůstane na Facebooku nezávislý.
Triumf pro všechny
Nezávislost se firmě vzápětí velice hodila. Když Facebook těsně po vlastním vstupu na burzu (jenž zpočátku vůbec nevypadal jako triumf) hledal všechny možné zdroje příjmů, přemluvil Zuckerberg vedení Instagramu, aby v prosinci 2012 změnil pravidla. Zničehonic si najednou firma udělila právo prodávat fotky, které tam lidé nahráli, třetím stranám – přičemž autor či původní vkládající uživatel z toho nejenže neměl ani cent, on se o tom ani nemusel dozvědět.
Všichni lidé s měřitelným IQ proti tomu začali nahlas protestovat a mnoho z nich (společnost nikdy neřekla, kolik přesně) jich odešlo ke konkurenci. Kdyby bylo na Zuckerbergovi, ukázal by nejspíš lidem nějaký ekvivalent vztyčeného prostředníčku, jak obvykle v takových případech dělává; Systrom s Kriegerem však pochopili, že šlápli vedle, a rychle nová sporná pravidla zase zrušili.
Vyplatilo se to. Dnes má Instagram po celém světě mezi 400–500 miliony uživatelů (pro srovnání, Twitter coby druhá nejpopulárnější sociální síť západního světa má „pouhých“ 300 milionů aktivních uživatelů). A mezi těmi, jimž se angažmá s Instagramem vyplatilo bohatě, figuruje samozřejmě v první řadě Mark Zuckerberg. Miliarda dolarů vypadá jako hodně peněz, ale když v dubnu letošního roku Facebook vykazoval výsledky hospodaření za první letošní kvartál, na stoupajících akciích vydělal Zuckerberg 4,2 miliardy dolarů za jediný den.
| Instagram v číslech |
|---|
| 28 procent uživatelů internetu ve věku 15–29 let užívá Instagram |
| 68 procent uživatelů Instagramu jsou ženy |
| 175 milionů je počet denně aktivních uživatelů |
| 450 milionů je celkový počet uživatelů |
| 2,5 miliardy lajků denně generuje Instagram |
| 5 milionů videozáznamů přibylo na Instagramu během 24 hodin od chvíle, kdy to síť technicky umožnila |
| 70 milionů nových fotografií denně (průměr za rok 2015) |
| 43 miliard fotografií bylo na síť dosud nahráno |
| Zdroje: Omnicore, Reuters, Bloomberg |
