„Policisté Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality předali státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze spisový materiál, který se týká nákupu letadel CASA pro Armádu České republiky. Kriminalisté zároveň státnímu zástupci navrhli podat obžalobu na dvě obviněné osoby,“ uvedl mluvčí útvaru Jaroslav Ibehej.
O nákupu letounů CASA za více než 3,5 miliardy korun rozhodla vláda Mirka Topolánka (ODS) v roce 2009. Nákup byl od počátku mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Hovořilo se také o tom, že za pořízením letadel stál silný tlak vysoce postavených úředníků ministerstva obrany, kteří španělské stroje prosadili proti vůli některých armádních představitelů.
Exministryně podle kriminalistů nenechala zpracovat nezávislý posudek na cenu letounů pro vojenské letectvo, ačkoli to stanovuje zákon. Částka, o kterou stát údajně přišel, je rozdílem mezi kupní cenou a znaleckým odhadem, jenž byl zpracován později. Původně vyšetřovatelé škodu vyčíslili na 658 milionů korun.
Parkanová trvá na tom, že se trestného činu nedopustila. Už dříve uvedla, že své stíhání považuje za bezdůvodné a absurdní. Poukázala mimo jiné na to, že smlouvu o nákupu letounů ani nepodepisovala. „Výběr letadla i dohoda o ceně byla věc, která přináležela mým podřízeným, a jsem přesvědčena, že to tak bylo správně,“ řekla při policejním výslechu. Vinu odmítá i Staněk.
Politička zveřejnila na svém webu záznamy výpovědí svědků i obviněných v kauze. Mezi dokumenty jsou například výpovědi expremiéra Petra Nečase (ODS), někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) či exministra obrany Vlastimila Picka. Úřad na ochranu osobních údajů jí za to udělil pokutu, proti níž se Parkanová soudně brání.
Úvahy o vazbě
Dozorový státní zástupce Jan Kořán dokonce zvažoval, že na ni uvalí vazbu kvůli možnému ovlivňování svědků. Svědci, jejichž totožnost byla odhalena, si mu prý stěžovali. Později ale Kořán své vyjádření korigoval v tom smyslu, že šlo pouze o úvahy v teoretické rovině.
Letouny CASA v držení české armády provázely poruchy, kvůli kterým vojáci několikrát provoz letadel zastavili. Podle Evropské komise nedodržela ČR při nákupu letadel předpisy EU, když o zakázce rozhodla bez výběrového řízení. Komise se ale nakonec rozhodla řízení s ČR v této věci zastavit vzhledem k tomu, že Česko změnilo legislativu o zadávání zakázek.
| Česká armáda provozuje letouny CASA od ledna 2010 |
|---|
| Září 2005 - Vojáci začali s průzkumem trhu, na jehož základě se chtěli rozhodnout, kdo dodá nástupce dosluhujících antonovů. Uvažovalo se o americkém letounu C-130 Hercules, evropském Airbusu A-400M, letounu CASA evropského koncernu EADS či novějších ukrajinských antonovech. Červenec 2007 - Padlo rozhodnutí, že se neuskuteční tendr a vojáci se pokusí získat nové stroje výměnou za nepotřebné bitevníky L-159. 20. dubna 2009 - Vláda Mirka Topolánka (ODS), tehdy již v demisi, schválila pořízení čtyř letounů CASA za 3,5 miliardy korun. Jeden stroj měl být získán výměnou za pět bitevníků L-159. Materiály vládě předložilo ministerstvo obrany (MO) vedené od ledna 2007 do května 2009 Vlastou Parkanovou (tehdy KDU-ČSL, později TOP 09). Nákup byl mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Spekulovalo se i o tom, že za pořízením letadel stál tlak vysoce postavených úředníků ministerstva, kteří prý španělské stroje prosadili proti vůli některých armádních představitelů. Obchod prověřovala Evropská komise, která ale v listopadu 2011 řízení zastavila. 7. května 2009 - Zástupci MO a společnosti Omnipol podepsali smlouvu o nákupu čtyř letadel CASA C-295M. 10. ledna 2010 - První z letounů přistál v Praze. Zbylé tři stroje z kontraktu za 3,5 miliardy korun v průběhu roku. 3. února 2011 - Armáda po problémech jednoho stroje dočasně zakázala strojům CASA létat. Podobný zákaz postihl české letouny CASA i v květnu a říjnu 2011. 9. října 2011 - Podle ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) se podařilo vyjednat prodloužení záruky na letouny o půl roku. 31. května 2012 - MO oznámilo, že Omnipol a EADS odstranily v dohodnutém termínu závady na avionice letadel CASA. 13. června 2012 - Policie požádala poslance o vydání Parkanové kvůli tomu, že ještě jako ministryně obrany nenechala udělat znalecký posudek k ověření ceny nakupovaných letounů. Stát tak údajně přišel o 658 milionů korun. Parkanová obvinění odmítla. 11. července 2012 - Poslanci vydali Parkanovou ke stíhání. Parkanová vzápětí rezignovala na funkci místopředsedkyně Sněmovny. 30. července 2012 - Konsorcium EADS vrátilo Česku jako kompenzaci za nedostatky dodávky letadel CASA dvoumístný letoun L-159. Druhý L-159 vrátilo Španělsko do ČR koncem srpna 2013. 11. září 2012 - Ministerstvo obrany potvrdilo, že se jako poškozený připojilo s nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení v kauze CASA. 12. července 2013 - Systém ochrany proti naváděným raketám českých letounů CASA prošel vojskovými zkouškami. Se zprovozněním systému se technici potýkali dva roky. 14. srpna 2013 - Parkanová na internetu zveřejnila záznamy výpovědí všech svědků i obviněných v kauze. Později za to dostala pokutu 16.000 korun od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Exministryně proti tomu podala správní žalobu. 24. února 2015 - Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na osmiletý servis čtyř letadel CASA s jejich výrobcem, společností Airbus Defence & Space. Rámcová smlouva má maximální limit plnění 1,24 miliardy korun. 4. března 2015 - Protikorupční policie navrhla obžalovat Parkanovou a bývalého šéfa ministerské sekce vyzbrojování Jiřího Staňka z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Nákupem letounů CASA údajně vznikla státu škoda 818,8 milionu korun. |
Na můj povel dozpívat - Vlasta Parkanová
Michal Hon: Cenu letounů CASA zvedla inflace a požadavky armády
