Martin Valach: Pro většinu firem je požehnáním, pokud ji zakladatel prodá
E15: Jak se v praxi daří předávat rodinný byznys další generaci?
Statistiky hovoří jasně. Jen asi 30 procent firem se podaří předat druhé generaci, 13 procent třetí a jen tři procenta čtvrté. Takže z matematického pohledu pro 70 procent firem by bylo lepší, pokud by je zakladatel prodal, než aby se je pokoušel předat. A z dlouhodobějšího hlediska se dokonce zdá, že by to prospělo drtivé většině rodin i firem.
E15: V čem vidíte výhodu toho, pokud majitel firmu prodá, než aby ji předal svým příbuzným?
Věřím, že nejlepší je, pokud zakladatel předá podnik svým potomkům a ti ho dále vedou a rozvíjejí s využitím profesionálního managementu. Prodej je výhodnější jen v situacích, kdy převod na potomky nese přílišná rizika nebo není možný.
E15: Kdy nebývá převod možný a jaká rizika máte na mysli?
Často se setkáváme s tím, že potomci nechtějí firmu vést. Buď se na to „necítí“, nebo je obor, ve kterém firma působí, naprosto nezajímá a nechtějí se mu věnovat. Jindy potomkům chybí schopnosti nebo nutné vzdělání nezbytné pro vedení podniku. Výjimečný není ani stav, kdy si zakladatel se svými dětmi moc nerozumí, protože v době, kdy se měl věnovat jejich výchově, se soustředil na rozvoj firmy. Riziko je spojené s ignorováním předešlých fakt.
Zakladatelé tlačí na své děti nebo potomci nerealisticky hodnotí své schopnosti. To pak může ohrozit celoživotní dílo zakladatele, zaměstnance, rodinu samotnou i její existenční jistotu.
Martin Valach: Majitelé jsou tolik fixováni na vizi převzetí firmy rodinou, že se vůbec nesoustředí na to, aby byla firma přitažlivá pro případné investory
E15: V jaké oblasti dokážete majitelům uvažujícím o předání vedení podniku pomoci a proč je právě tato část celého procesu důležitá?
Více než 150 let realizujeme komplexní projekty práce s majetkem zakladatelů s důrazem na správu kapitálu získaného prodejem v porovnání s dalším vlastněním firmy včetně možného využití nástrojů svěřenských fondů. Asistujeme klientům při tvorbě jejich osobní dlouhodobé strategie, jejíž existence je klíčová ve chvíli, kdy se majitelé rozhodují o správném momentu předání firmy – zda má vůbec nastat, a není-li lepší strategií firmu prodat.
Ačkoli se to nezdá, tak právě nejistota v tom, co si počít s kapitálem a volným časem získaným prodejem, přináší majitelům velké vrásky a komplikuje rozhodování.
E15: Zabývají se majitelé rodinných firem otázkou nástupnictví v dostatečném předstihu? Je nějaká oblast, kterou nejčastěji podceňují?
Podnikání v naší zemi vzniklo nedávno a bylo to velmi překotné období. Majitelé se soustředili na růst firem a poměrně často nebyl prostor pro přípravu další generace na to, aby firmu dokázala plnohodnotně převzít. Tedy oblast, kterou mají ve své tradici například šlechtické rody a jíž věnují klíčovou pozornost.
Problém vzniká také tím, že majitelé jsou tolik fixováni na vizi převzetí firmy rodinou, že se vůbec nesoustředí na to, aby byla firma přitažlivá pro případné investory. Kvůli tomu není firma atraktivní pro investory a nezbývá jiná alternativa než příbuzenstvo.
E15: Jak dlouho trvá vybrat a vychovat vhodné nástupce? Jaké nároky jsou na ně ve srovnání se zakladateli firem nyní kladeny?
V zásadě jde o to, že děti v tomto světě musí takzvaně vyrůstat, a dokonce ani to nestačí. Založit a startovat firmu s počátečním entuziasmem a nasazením majitele i pracovníků je zásadně odlišná práce od toho vést firmu funkční, kde šéf už nemůže spoléhat na přirozený respekt, kterého zpravidla požívají zakladatelé firem.
Často se s předstihem nemyslí na to, že znalosti a dovednosti, které jsou vhodné pro zakladatele, ne vždy stačí pro další generaci. Vzhledem k tomu, že k předání se majitelé odhodlají většinou relativně pozdě, je obtížné tento nedostatek dostatečně rychle dohnat.
E15: Kterou fázi „předávání žezla“ zvládne sám zakladatel firmy a se kterými by se měl určitě obrátit na externí odborníky?
Profesionálové by měli provést analýzu možného prodeje a práce s kapitálem a volným časem získaným prodejem. Externisté musejí také pomoci s posouzením reálných schopností a možností příbuzných k převzetí podniku včetně doporučení potřebných kroků k přípravě firmy i rodiny pro úspěšné předání. Rolí zakladatele je pak rozhodnout, kterým směrem se vydá.
E15: Jaký potenciál má v českém prostředí institut svěřenského fondu jakožto obdoba v zahraničí oblíbených trustů?
Svěřenské fondy mohou přesně definovat podmínky předání majetku a efektivně řídit jejich naplnění. V praxi často docházíme ke shodě se zakladatelem firmy, že právě v souvislosti s předáním rodinných firem, či jejich prodeje, je právě svěřenský fond nástrojem, který by rozhodně měl být velmi důkladně zvážen.
| Martin Valach (44) |
|---|
| V současnosti zastává post generálního ředitele švýcarské společnosti Swiss Life Select, která se celosvětově věnuje správě privátního majetku výrazně movité klientely. Do společnosti nastoupil před 11 lety. Dříve působil kromě vlastní firmy také v top managementu společností Česká pojišťovna a Aviva. Předcházelo několikaleté působení v pozici kouče a trenéra v rodinné firmě zaměřené na vzdělávání a trénink v oblasti psychologie, prodeje a managementu. Manažerskou kariéru zahájil v IT branži, kde byl výkonným ředitelem větší rodinné firmy specializující se na komplexní IT řešení. Profesně získal zkušenosti v korporacích i rodinných firmách s působením ve Velké Británii, Německu a Švýcarsku. Vystudoval ekonomiku a IT. |
Více o chystané konferenci Family Business Forum .
Podívejte se také na rozhovor s Davidem Krajíčkem:
Rodinné firmy řeší předání druhé generaci. Povede se to jen každé třetí
Karel Havlíček: Nechte nastupující generaci, ať si občas natluče nos
