Deset evropských zemí, kde zadlužení klesá rekordním tempem. Vítězem žebříčku je nečekaný outsider
Jak si evropské státy vedou v boji s rostoucími dluhy? Zatímco většina zemí své veřejné finance dál zatěžuje, některým se podařilo státní dluh významně omezit, ukazují data Světové banky. Kdo se probojoval do první desítky nejúspěšnějších?
10. Dánsko
Dánsko je jednou ze dvou severských zemí, jimž se podařilo mezi lety 2019 a 2024 snížit míru zadlužení. Dánský dluh vůči HDP klesl jen nepatrně, přibližně o osm procent na celkových 31,1 procenta HDP. Přesto to lze v kontextu většiny evropských zemí, ve kterých naopak míra zadlužení roste, vnímat pozitivně.
Klíčovými faktory úspěšného snížení dluhu byly dlouhodobě zodpovědná fiskální politika, přísná kontrola veřejných výdajů a silný výkon ekonomiky, která se po pandemii rychle zotavila. Významnou roli sehrál také dánský penzijní systém a stabilní daňové příjmy, které přispívají k udržení přebytkového nebo vyrovnaného rozpočtu. Snížení zadlužení Dánsku umožnilo posílit už tak silnou fiskální pozici, což se projevilo v nízkých nákladech na obsluhu dluhu a ve vysoké důvěře investorů. Dánsko si udržuje špičkový úvěrový rating a patří mezi státy s největší mírou fiskální flexibility v Evropě.
9. Srbsko
Prvním ale zdaleka ne jediným zástupcem zemí Balkánského poloostrova v tomto žebříčku je Srbsko s celkovým zadlužením 47,2 procenta HDP. Země snížila své zadlužení ve sledovaném období o téměř devět procent. Pomohl jí zejména silný ekonomický růst podporovaný domácí poptávkou a exportem, ale také třeba reforma veřejných financí, přičemž vláda se zároveň snažila omezovat rozpočtové deficity.
Srbsko díky těmto krokům posiluje důvěru investorů. Významné zlepšení v oblasti veřejných financí přispělo k postupnému zvyšování úvěrového ratingu a ke snižování nákladů na obsluhu dluhu. Přesto země čelí výzvám, jako jsou geopolitické napětí v regionu, strukturální slabiny trhu práce nebo potřeba investic do infrastruktury a životního prostředí.
8. Nizozemsko
Stejně jako Srbsko – tedy přibližně o devět procent – snížilo dluh vůči HDP také Nizozemsko, jehož zadlužení pokleslo na 43,3 procenta HDP. Snižující se míra zadlužení je potvrzením dlouhodobě obezřetné fiskální politiky. Shodně s dalšími zmiňovanými zeměmi pokles umožnila oživená ekonomika po pandemii, ale také stabilní rozpočtové deficity, které nizozemské vlády ve sledovaném období udržely pod kontrolou.
Snížením zadlužení si Nizozemsko upevnilo svou pozici jednoho z fiskálně nejzdravějších států eurozóny. Klesající poměr dluhu k HDP zvyšuje jeho odolnost vůči případným budoucím krizím a umožňuje vládě plánovat strategické investice například do energetické transformace, digitalizace a sociální politiky bez nutnosti rozsáhlého zadlužování.
7. Island
Ostrovní stát dokázal zhruba o 11 procent snížit zadlužení vůči HDP mezi lety 2019 a 2024, přičemž se dostal na 59,1 procenta HDP. Země si i přes výrazné dopady pandemie na turistický ruch, který je pro Island klíčový, dokázala udržet stabilitu veřejných financí a postupně snižovat zadlužení zejména díky důsledné fiskální politice a následnému oživení ekonomiky. Důležitou roli sehrál také například rybolov a vývoz hliníku, který přinesl zemi stabilní příjmy z mezinárodního obchodu.
Snížení dluhu přispělo ke zlepšení mezinárodní důvěry v tamní ekonomiku, která si po krizi v roce 2008 prošla hlubokou restrukturalizací. Země si udržela stabilní úvěrové hodnocení a těží z vysoké transparentnosti a efektivity správy veřejných prostředků.
6. Řecko
Řecko, které svou dluhovou krizí před lety ohrozilo stabilitu celé eurozóny, ve sledovaném období snížilo zadlužení téměř o 17 procent. Na druhou stranu je to ale stále země, která má nadále nejvyšší zadlužení vůči HDP v Evropě. Loni dosahovalo 154 procent. Pokles v posledních letech je důsledkem záchranných programů, po kterých Řecko pokračovalo v reformách, aby se zlepšila jeho fiskální disciplína.
Díky tomu už tamní veřejné finance nejsou pod tak přísným dohledem evropských institucí. Země si v posledních letech zlepšila úvěrový rating a vrátila se na mezinárodní dluhopisové trhy s relativně nízkými výnosy. Přestože její absolutní úroveň zadlužení zůstává vysoké, trajektorie je pozitivní a udržitelnost dluhu se výrazně zlepšila.
5. Portugalsko
Portugalsko snížilo míru zadlužení téměř o 19 procent. Celkově tak jeho zadlužení loni dosáhlo 94,9 procenta HDP. Výsledek odráží pokračování trendu konsolidace, který země nastartovala už po dluhové krizi eurozóny. K výraznému zlepšení přispěl silný růst HDP po pandemii, který byl tažen zejména oživením turismu, exportem a stabilní domácí poptávkou.
Výsledkem je zlepšená pozice země, která si upevnila důvěru finančních trhů a snížila své náklady na obsluhu dluhu. Ratingové agentury na tento vývoj reagovaly postupným zvyšováním úvěrového hodnocení a investoři znovu začali Portugalsko vnímat jako stabilní a předvídatelný trh.
4. Albánie
Albánie s celkovým zadlužením 54,7 procenta HDP ve sledovaném období snížila míru zadlužení podobně jako Portugalsko o necelých 19 procent. Albánie je turistickým hitem posledních let. I díky tomu zlepšení veřejných financí táhl stabilní růst příjmů z turismu, ke kterému se přidaly například ještě daňové reformy.
Díky tomu získala albánská ekonomika větší důvěru investorů i mezinárodních institucí. Snížení zadlužení přispělo k nižším nákladům na obsluhu dluhu a vytvořilo větší prostor pro investice do infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání. Přesto Albánie nadále čelí výzvám, jako je vysoká míra emigrace.
3. Turecko
Turecko svoji míru zadlužení snížilo o více než 23 procent na celkových 24,7 procenta HDP. Tento pokles je ale výsledkem ekonomické nerovnováhy, nikoliv důsledkem omezení výdajů nebo přebytkového rozpočtu. Nerovnováha způsobila prudký nominální růst HDP kvůli vysoké inflaci a oslabení měny.
Na rozdíl od ostatních zemí jsou dopady tohoto vývoje na tureckou ekonomiku smíšené. Na jedné straně pokles relativního zadlužení vylepšuje statistické ukazatele a může krátkodobě posílit důvěru některých investorů. Na straně druhé však přetrvává vysoká míra inflace, nízká důvěra v měnovou politiku a tlak na devizové rezervy. Navíc náklady na obsluhu dluhu zůstávají vysoké kvůli vysokým úrokovým sazbám.
2. Kypr
Kypr v posledních pěti letech snížil zadlužení skoro o třetinu, čímž se dostal celkově na dluh 65 procent HDP. Výrazný pokles způsobila kombinace silného ekonomického růstu a přísné fiskální politiky. Po finanční krizi, která před více než deseti lety zasáhla hlavně místní bankovní sektor, Kypr prošel výraznou konsolidací. Důležitou roli sehrálo, podobně jako v dalších zemích, oživení turismu po pandemii.
Kypr se proto opět zařadil mezi fiskálně důvěryhodné státy eurozóny. Klesající zadlužení vedlo ke zlepšení úvěrového hodnocení a snížení nákladů na obsluhu dluhu. Výhled do budoucna zůstává stabilní, i když země nadále čelí výzvám, jako je vysoká míra soukromého zadlužení, strukturální závislost na několika sektorech a geopolitické napětí ve východním Středomoří.
1. Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina má nejen dlouhodobě nejnižší zadlužení vůči HDP v Evropě, ale zemi se ho navíc podařilo v posledních pěti letech snížit nejrychleji ze všech. S poklesem míry zadlužení o 49 procent jí tak patří první místo v tomto žebříčku. Výjimečný výsledek je dán především nízkým výchozím dluhem, který se snížil na 16,9 procenta HDP, a stabilním růstem ekonomiky.
Snížení zadlužení může na první pohled naznačovat silnou fiskální konsolidaci, ale v případě Bosny a Hercegoviny je třeba výsledek hodnotit opatrně. Země nadále čelí vysoké nezaměstnanosti, slabé efektivitě veřejného sektoru a pomalému tempu reforem. Nízká úroveň veřejného dluhu tak spíše odráží omezené fiskální kapacity tamní vlády než aktivní strategii konsolidace.
