Český šlechtický rod zkouší oživit trend, který už dávno vyždímal i Petr Mára

Prostřednictvím kolekce takzvaných nezaměnitelných tokenů (NFT) plánuje známý šlechtický rod získat potřebné finance na restaurování obrazů ze svých sbírek. Aktuálně mají Lobkowiczové „vystaveno“ devět nezaměnitelných tokenů v souhrnné hodnotě necelých 700 tisíc korun. Cenovka každého digitálního otisku konkrétní malby odpovídá podle Ileany Lobkowicz, která nyní projekt v Česku zaštiťuje, nákladům na jeho péči v reálném světě.

„Investicí“ do nové várky lobkowiczkých NFT ale nezískává dárce nic, s čím by následně mohl spekulovat na velkých kryptoměnových burzách nebo co by mu dávalo vlastnická práva k uměleckému předmětu. Pomyslnou odměnou je mu digitální certifikát zapsaný do blockchainu, který slouží jako důkaz jeho filantropie.

„Délka restaurování závisí na stavu díla a technice, kterou bylo vytvořeno. Může trvat až jeden rok. Dárcům ale zdůrazňujeme, že se mohou do procesu restaurování aktivně zapojit. Průběžně s nimi sdílíme fotografie a videa, v některých případech nabízíme i možnost osobní návštěvy ateliéru restaurátora. Vidíte tedy, kam vaše peníze směřují, jak jsou využity, a zároveň se dozvíte víc o samotné restaurátorské technice,“ upřesňuje mediální zástupce Lobkowiczů Jakub Fajnor. 

Lobkowiczká inspirace Beethovenem

„Jako inspirace nám posloužila také stvrzenka z našich sbírek podepsaná Ludwigem van Beethovenem, že jeho mecenášem byl osmý princ z Lobkovic. Je to ale kus papíru. Kdyby se s ním něco stalo, tento důkaz historických vazeb chybí. Tohle riziko NFT eliminují, protože je používáme ve smyslu digitální stvrzenky,“ vysvětluje spisovatelka Ileana Lobkowicz záměr své rodiny. Ta má za cíl získat alespoň část potřebných peněz na péči o rozsáhlé kulturní sbírky.

I když si současnou kolekci NFT nechali Lobkowiczové vytvořit na klíč už před několika měsíci, dosud k ní a její propagaci přistupovali, jako kdyby byla v testovacím režimu. Nyní dává Ileana Lobkowicz najevo, že mají vše připraveno.

Z technického hlediska je však obecný koncept nezaměnitelného tokenu coby digitální stvrzenky prověřený už několika roky existence. „V blockchainu není samotné dílo, ale jen odkaz. Obrazy, písně či filmy mají takovou velikost, že by je nebylo do blockchainu, tedy na počítače tisíců lidí po celém světě, jak nahrát. Nahraje se ve většině případů tedy jen odkaz, pod kterým se dílo skrývá,“ upozorňoval již před čtyřmi lety ekonom a odborník na kryptoměny Dominik Stroukal s tím, že investorům následně zůstal jen záznam o tom, že kdysi utratili peníze. A v letech 2021 a 2022 jich lidé za NFT utráceli dost, čímž nafoukli spekulativní bublinu. To ale neznamená, že se na ní mnoha jedincům nepodařilo dobře vydělat.

V Česku se například blýskl youtuber Petr Mára tím, že v roce 2022 prodal nezaměnitelný token z kolekce kreslených obrázků opic Bored Ape Yacht Club za zhruba deset milionů korun, přičemž o rok dříve jej pořídil za třetinovou částku. Odvážnější spekulanti, kteří si neváhali na nákup módních NFT půjčovat peníze nebo do nich vložit drtivou většinu svého jmění, neměli problém sebe samé ironicky označovat jako degeny. 

V současnosti je ale trend kolem nezaměnitelných tokenů výrazně utlumený. Objemy obchodů s NFT dosahují podle údajů burzy The Block zhruba dvacetiny hodnot z let 2021 a 2022.

NFT jako inovace, ne spekulace

Nic z toho však Lobkowicze neznervózňuje. Distanc od světa kryptospekulací dávají najevo nejen názvem svého NFT projektu (Proof of Patronage; Důkaz mecenášství), ale mimo jiné i tím, že nijak netrvají na platbě pomocí virtuální měny. Dary přijímají i prostřednictvím standardních státních měn.

„Nemáme ani striktně daný cíl, kolik musíme prostřednictvím NFT sehnat dárců. Pro nás je důležité vidět zájem o podporu kulturní historie a experimentovat s možnostmi, jak zkusit okruh podporovatelů rozšířit,“ líčí Ileana Lobkowicz a připomíná, že už v roce 2021 se její rodině podařilo tehdy neprozkoumaný trend nezaměnitelných tokenů inovativním způsobem využít.

Ileana Lobkowicz během konference ETH Prague | Zdroj: HoL

„Hlavním hybatelem projektu byl na začátku můj bratr William. Zajímal se o blockchain a přišel s tím nápadem během covidu, kdy se snažil hledat nové tvůrčí způsoby toho, jak podporovat a zachovávat naše kulturní dědictví. Já jsem tehdy pomáhala, aspoň co se týče komunikace,“ vzpomíná Ileana Lobkowicz.

„Pro mě jako spisovatelku a vypravěčku je na Proof of Patronage důležité, že jde o další způsob, jak vyprávět a zachovat příběh našeho kulturního dědictví. William nyní studuje v Londýně, pořád si ale najde na projekt čas. Já teď v Praze působím jako jeho zástupce, samozřejmě máme i interní tým, který se Proof of Patronage zabývá.“

Zachování kulturního dědictví stojí desítky milionů

Sestra Williama Lobkowizce zpětně hodnotí čtyři roky starou iniciativu svého bratra jako nad očekávání úspěšnou. I díky pořádání konference a prodejní výstavy Non-Fungible Castle přímo v areálu Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě se tehdy podařilo Lobkowiczům udat všech 62 nezaměnitelných tokenů s tematikou lobkowiczkých sbírek, což podle Ileany výrazně předčilo očekávání její rodiny.

Prodeje NFT tehdy vynesly celkem řádově miliony korun, jenže v takových sumách se skrývají i náklady na některé rozsáhlejší umělecké renovace. Například obnova sgrafit na zámku Nelahozeves může vyjít na 20 milionů korun. „Kompletní údržba a starost o předměty v lobkowiczkých sbírkách a k tomu provoz samotných památek, aby byly co nejvíce otevřeny veřejnosti, stojí řádově desítky milionů korun ročně,“ dodává Fajnor.

Ileana Lobkowicz se ale nechce pouštět do detailních rozborů toho, jak velký podíl nákladů na obnovu všech sbírek tradičního rodu by mohly nést tematické nezaměnitelné tokeny. „Porovnávat naše NFT s ostatními fundraisingovými kampaněmi rodu Lobkowiczů by bylo míchání jablek s hruškami. Řada dárců přispěla například na rekonstrukci rodného domu Antonína Dvořáka, ale to byl jeden konkrétní projekt. Díky nápadu na Proof of Patronage jsme dostali možnost zrestaurovat desítky uměleckých předmětů naráz.“