Argentinské ekonomice se daří. Milei ale může přijít o páteř svých energetických plánů
Argentinský prezident Javier Milei by mohl mít řadu důvodů ke spokojenosti s dopadem svých reforem a úsporných opatření. Hospodářská aktivita v zemi v dubnu rostla rychlejším tempem, než se čekalo, a klesá i úroveň chudoby obyvatel. Propagátor volného trhu ale paradoxně zdědil problém, který může mít výrazný dopad na ropnou budoucnost země. Americký soud nařídil státu, aby se vzdal kontrolního podílu ve státní ropné společnosti YPF. Verdikt je důsledkem dlouhé právní pře, která vzešla ze znárodnění těžebního gigantu před více než dekádou.
Newyorská soudkyně Loretta Preskaová dala v pondělí argentinské vládě dva týdny na to, aby převedla svůj 51procentní podíl v YPF na Bank of New York Mellon Corporation. Posléze by ho měli získat žalobci ve sporu, který se týká práv bývalých akcionářů společnosti, dotčených jejím opětovným znárodněním v roce 2012. Milei oznámil, že se proti verdiktu odvolá, a obvinil své předchůdce z chybného řešení záležitosti.
Milei viní z katastrofy „imbecilní“ předchůdce
„Skutečnost, že se země dostala do tohoto bodu, je přímou odpovědností neschopného Sověta Axela Kicillofa. Uplynulo více než deset let a Argentinci nadále trpí důsledky nejhorší vlády v argentinské historii,“ řekl Milei s odkazem na nynějšího guvernéra provincie Buenos Aires, který byl architektem renacionalizace YPF za vlády prezidentky Cristiny Fernándezové Kirchnerové. Nyní je považovaný za možného budoucího kandidáta na prezidenta.
„Bez ohledu na imbecilitu Kicillofa a všech, kteří nám předtím vládli, by všichni Argentinci měli vědět, že se proti tomuto rozhodnutí odvoláme u všech příslušných instancí, abychom hájili národní zájmy,“ vzkázal Milei.
YPF je kótována na newyorské burze, proto spor řeší tamní orgány. Americká soudkyně ve spletitém případu už v roce 2023 rozhodla ve prospěch firmy Burford Capital, jež spor financuje, a žalobcům přiznala odškodné. Uznala, že Argentina porušila své povinnosti vůči menšinovým akcionářům tím, že zabavila 51procentní podíl v YPF, který držela španělská energetická společnost Repsol, aniž by nabídla odkup zbývajících akcií.
Vláda v Buenos Aires by měla žalobcům i s úroky vyplatit šestnáct miliard dolarů a převedení akcií YPF má částečně narovnat tento závazek. Bloomberg uvedl, že balík má hodnotu šesti miliard dolarů. Soud přitom rozhodl v rozporu s pohledem americké vlády. Předchozí administrativa Joea Bidena ještě na podzim naléhala, aby Preskaová nenařizovala převod akcií, protože se bála diplomatických dopadů takového rozhodnutí a nepříznivého zacházení zahraničních soudů se Spojenými státy v budoucích sporech.
Prezident na energetický sektor velmi sází
I když se soudní verdikt vztahuje k minulosti, je tvrdou ránou pro Mileie, jehož na podzim čekají parlamentní volby v polovině jeho mandátu. „Tímto rozsudkem Preskaová říká, že Argentina ignorovala všechna rozhodnutí tohoto soudu a nyní je čas zaplatit,“ řekl deníku Financial Times Sebastian Maril z konzultační společnosti Latam Advisors. „Je to vlna, která se hromadila roky a nyní se valí přes Mileie,“ dodal. Argentina si podle komentátorů stěží může dovolit zaplatit, Milei ani nemůže předat akcie bez souhlasu parlamentu.
Rozhodnutí soudkyně dopadá na akcie a budoucnost energetické firmy, která je páteří těžebního odvětví země. Prezident by mohl o podíl přijít v době, kdy se snaží z Argentiny učinil čistého vývozce energií, který naplno využívá svých obrovských zásob břidlicové ropy a plynu. Zatímco konvenční těžba je roky v útlumu, dobývání surovin z břidlic především v nalezišti Vaca Muerta rostlo, a tak se nyní jejich celková produkce blíží rekordům.
Argentina se do odvětví zároveň snaží pobídkami přitáhnout zahraniční investory a nemůže si tak dovolit reputační potíže. Komentátoři míní, že země je nyní pod tlakem, aby zasedla se žalobci k jednacímu stolu a dospěla s nimi k dohodě.
Milei se přitom v těchto dnech dočkal i pozitivní zprávy. Argentinská ekonomická aktivita se v dubnu oproti březnu zvedla o 1,9 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali v průměru růst o 0,3 procenta. Meziročně šla nahoru dokonce o 7,7 procenta. Dařilo se hlavně finančnímu sektoru a stavebnictví. Prezident, který věří, že se proškrtá k prosperitě, přitom doufá, že letos nastane velký obrat a HDP země se dostane do černých čísel. V roce 2023 klesl argentinský HDP o 1,6 procenta a loni o 1,7 procenta, i když už v závěru uplynulého roku přišlo oživení.
Míra chudoby opět klesá
Prezidentovi se také daří krotit inflaci. Růst cen v květnu dosáhl pětiletého minima, oproti předchozímu měsíci ceny vyskočily jen o 1,5 procenta. Argentina v dubnu ustoupila od fixního směnného kurzu pesa, což bylo součástí Mileiovy dohody s Mezinárodním měnovým fondem. Buenos Aires si tak zajistilo nové půjčky od MMF, jež by měly dosáhnout dvaceti miliard dolarů. Analytici původně předpokládali, že krok inflaci zvýší.
I tak ale zůstává růst cen pro obyvatele země problémem. V květnu meziroční inflace činila 43,5 procenta. To je sice daleko méně než 211 procent v době Mileiova nástupu, ale stále je to velká zátěž pro peněženky obyvatel. „Ceny nepřestávají růst, možná o dvě procenta, jedno procento nebo o půl procenta, ale nezastavují se,“ komentoval pro Reuters situaci Matias Vilar, řidič autobusu v Buenos Aires.
I další Argentinci si stěžují, že růst cen stále převyšuje navyšování mezd, což ovlivňuje jejich životní úroveň. „Ceny neklesají, ale rostou. Všechno k snědku zdražuje,“ řekl Buenos Aires Times Cristián Rodríguez, který pracuje v logistice. „Stejně jako údajně klesla inflace, jsou paralyzované i platy. Už rok jsme nezažili zvýšení příjmů,“ vysvětlil.
I přesto ale v zemi klesá míra chudoby, která se po nástupu Mileie dramaticky zvedla. Podíl Argentinců, kteří v ní žijí, v první polovině minulého roku dosáhl 53 procent a byl tak nejvyšší za téměř dvě dekády. V době nástupu prezidenta přitom šlo o přibližně čtyři desetiny populace. Ve druhé polovině minulého roku se ale míra opět snížila na 38 procent.
A politici věří, že pozitivní trend pokračuje i letos. „Cesta ekonomické svobody a fiskální odpovědnosti je cestou ke snížení chudoby v dlouhodobém horizontu,“ tvrdí vláda. Podzimní volby ukážou, zda se jí podařilo přesvědčit Argentince o tom, že jde Milei správným směrem.
