Myslí to Dvořák s novými médii vážně?

Podle Dvořáka znamená internet pro televizi další příležitost

Podle Dvořáka znamená internet pro televizi další příležitost Zdroj: Repro Strategie (Anna Vackova)

Až 45 procent výdajů největší světové reklamní sítě WPP má příští rok směřovat do onlinu. Česká televize si bude muset sice pro dalších dvanáct měsíců vystačit s poněkud menším rozpočtem, než s jakým pracuje WPP, právě nová media by však mohla hrát v dalším rozvoji této veřejnoprávní instituce o mnoho důležitější úlohu, než je tomu nyní.

Dokládá to fakt, že Petr Dvořák se svými kolegy připravuje tendr, jehož výsledkem by měly být hned tři spolupracující PR agentury, které by si mohly vzít na starost právě především online, jak sama televize ústy své mluvčí tvrdí.

Vymezení zakázky, jak je již bohužel v našich podmínkách téměř zvykem, je natolik obecné, že je zatím předčasné přesněji říci, zda mají píáristé pouze krýt Dvořákovi záda, aby si na něho někteří politici tolik „nedovolovali“, nebo zda je tím opravdu míněn upřímný úmysl posunout Českou televizi blíže obdobným veřejnoprávním institucím na západ od našich hranic.

Zakázka, která má celkem standardní název Zajištění mediálního servisu a služeb v oblasti public relations, od spolupracujících agentur očekává, že vedle konzultací, poradenství či návrhu strategie mimořádných a krizových komunikačních aktivit bude také zahrnovat analýzu za média veřejné služby v Evropě. V minulosti byla přitom kritizována nejen za spolupráci s PR agenturou Bison & Rose, ale i za to, že měla Dvořákovi při jeho snahách o post ředitele pomáhat lobbistická družina Jany Marcové Pan Solutions.

Již před dvěma roky generální ředitel České televize Strategii tvrdil, že pro ni není internet hrozbou, ale spíše další možností, kam směřovat svoji programovou nabídku. Vycházel přitom z průzkumu, podle něhož má velké množství domácí populace současně puštěnou jak televizi, tak internet. Doba, kdy nebudeme vědět, kam upřít svůj zrak a pozornost, začíná nabírat stále reálnějších obrysů. Pokud se tedy nejedná jen o pokus, jak na současné vlně zájmu o nová média přelít veřejné prostředky spřáteleným agenturám, které pak udělají „za hodně peněz málo muziky“.