Semináře se v pražském paláci Dunaj kromě tuzemských právníků zúčastnili i experti z USA, Británie, Slovenska, Rakouska a Polska.
Distribuční smlouvy a internet
Úvod diskuse řídil Andre R. Jaglom, partner newyorské advokátní kanceláře Tannenbaum Helpern Syracuse & Hirschtritt. Debatovalo se o sjednávání distribučních smluv, internetovém marketingu a prodeji produktů a služeb na internetu.
Christian Hammerl, vídeňský partner advokátní kanceláře Wolf Theiss, vyzdvihl základní rozdíly mezi USA a EU ve vnímání vertikálních omezení a určování cen pro další prodej v rámci soutěžního práva. V EU je přístup striktnější, a to navzdory pokynům Evropské komise z roku 2010, do nichž se částečně promítl liberálnější postoj. V EU i nadále platí zákaz určování minimálních prodejních cen.
Partner bratislavské advokátní kanceláře Barger & Prekop Adrian Barger upozornil na existující omezení vertikálních dohod a srovnal rozdíly základních principů evropské a americké úpravy soutěžního práva. Za hlavní důsledek rozdílného přístupu označil menší flexibilitu pro evropské dodavatele. Rovněž upozornil, že on-line distribuce představuje formu pasivního prodeje, který je předmětem přísné regulace.
O aktuálních trendech v internetové distribuci hovořil Gerald Ferguson, partner advokátní kanceláře Baker Hostetler v New Yorku. Zmínil uzavírání smluv jediným kliknutím (Click Wrap), elektronické podpisy (eSign) nebo také americký institut „Consumer Disclosure“ – právo osoby místo elektronického podpisu požadovat podpis na papíře. upozornil také na problémy spojené s provozováním internetového obchodování, včetně převodu osobních údajů zákazníků do USA, který EU zásadně omezuje. Praktické otázky, jako například získání příslušné internetové domény, stanovení cen, ochranu dat či dalších práv zákazníků nastínila Jitka Součková, vedoucí právního oddělení TESCO pro Česko a Slovensko.
Úmluva CISG
Další část diskuze, kterou vedl Cyril Emery, právník UNCITRAL, byla věnována Úmluvě OSN o mezinárodní koupi zboží (CISG). Andrea Čárska – Sheppard, advokátka v advokátních kancelářích Hrubý & Buchvaldek a Smith Moore Leatherwood LLP v USA, se zaměřila na praktické problémy související s aplikací CISG. Upozornila na tzv. opt-out princip, dle kterého se CISG uplatní, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. S tím jsou spojeny výkladové problémy, které mohou vzniknout při posouzení, zda se určitá smlouva má, či nemá řídit CISG.
Naproti tomu Szymon Gostynski, partner stejnojmenné advokátní kanceláře z Krakova, poukázal na problémy s použitím CISG v obchodních sporech v Polsku. Polský občanský soudní řád totiž obsahuje speciální pravidla pro spory mezi obchodními společnostmi. Podle Gostynského byla tato pravidla přijata za účelem zrychlení řízení. Na druhou stranu ale proces zformalizovala a omezila čas pro poskytnutí argumentů a důkazů na podporu účastníků sporu.
Profesorka Monika Pauknerová z Právnické fakulty Univerzity Karlovy hovořila o aplikaci CISG a Nařízení Řím I v České republice. Věnovala se také připravovanému návrhu jednotných evropských pravidel pro kupní smlouvy (Common European Sales Law, CESL). CESL by podle ní měla být postavena na principu opt-in, tj. smluvní strany se mohou dohodnout, že se uplatní v jejich smluvním vztahu. Zvolení CESL by mělo automaticky vylučovat použitelnost CISG. Profesorka Pauknerová však zdůraznila, že CESL může vést k určité právní nejistotě, neboť otázky, které nebudou výslovně upraveny v CESL, mají být vykládány dle principů CESL, a nikoli dle příslušného práva určeného kolizními normami.
Zákony proti korupci
Třetí díl konference, vedený Jonathanem Armstrongem, londýnským partnerem advokátní kanceláře Duane Morris, byl zaměřen na problematiku uplácení a korupce.
Beth Hansen, seniorní advokátka v americké společnosti Goodrich, popsala poslední vývoj v aplikaci amerického zákona Foreign Corrupt Practices Act (FCPA). Mimo jiné vysvětlila poslední posun ve výkladu širokého pojmu „zahraniční úředníci“, který je důležitý pro aplikaci FCPA. Jonathan Armstrong se věnoval britskému protikorupčnímu zákonu Bribery Act, který je účinný od července loňského roku. Vztahuje se na veřejné i soukromé osoby a přináší vysoké sankce, například až 10 let vězení nebo neomezené pokuty. Trestat lze i za nezamezení uplácení osobou, která je s firmou „pouze“ spojena, jako třeba dodavatelé, zhotovitelé, zaměstnanci, franšízanti či zástupci.
Důvody, proč má kontinentální Evropan brát v potaz britské a americké protikorupční předpisy, vysvětlil Otto Waechter, partner ve vídeňské advokátní kanceláři Graf & Pitkowitz. Zejména proto, že cizí právo lze uplatnit i na území kontinentální Evropy díky mezinárodním smlouvám, vnitrostátním trestněprávním normám, ale například i pomocí korporátního práva (díky propojenosti jednotlivých článků koncernů).
Andrea Novosedlíková, manažerka slovenské kanceláře společnosti Deloitte, se věnovala FCPA ve spojení se zastupováním, což je aktuální otázka pro advokáty, účetní, či obchodníky s cennými papíry. Dle FCPA mohou být společnost či jednotlivec odpovědni za úplatky zaplacené třetí stranou, pokud má zastoupený povědomí o takovém úplatku. Dale A. Martin, generální ředitel Siemens Hungary, osvětlil základní principy a mechanismy korporátní protikorupční politiky a vysvětlil, proč je pro velkou mezinárodní korporaci zásadní taková pravidla přijmout.
