Při nákupu fotografií je zapotřebí zachovat ve všech fotobankách, levných i drahých, základní právní obezřetnost. I zde se může stát, že zcela nečekaně přijdete k právním problémům. Každá fotografie, i ta z fotobanky, musí vyhovovat řadě právních nároků a k jejímu užití v reklamě musí být vyrovnána také řada práv dalších lidí.
Samozřejmě, že za právní kvalitu by měla ručit fotobanka, a také to většina zákazníků automaticky předpokládá. Jenže fotobanka ručí jen za to, co ve smlouvě (na webu, v obchodních podmínkách) výslovně potvrdila, za nic jiného. Doporučuji proto při nákupu fotografií ve fotobance překonat pochopitelný odpor ke čtení právnických textů a vždy se ujistit, že fotobanka přijímá záruku za pět základních právních náležitostí.
Předně práva fotografa musejí být vyrovnána. To je zcela základní podmínka: autor fotografie musel dát fotobance souhlas nejen k tomu, aby ji nabízela, ale také aby zákazník fotobanky mohl fotografii užít pro své reklamní či jiné účely, a to po celou dobu a v takovém rozsahu, jak si u fotobanky kupuje.
Vyrovnána musejí být také práva modelů. Každý, kdo je identifikovatelně zobrazen na nějaké reklamní fotografii (i když je to pouhá tvář v davu na náměstí, ale identifikovatelná), musel s účinkováním v reklamě dát souhlas. A to souhlas bezvýhradný, nesměl tedy například vyloučit, že s vaší firmou či vaším zbožím nechce v žádném případě mít nic společného. I existenci tohoto souhlasu by měla fotobanka potvrdit.
Pozor na parazity
Třetí podmínkou je, že fotobanka by měla ručit i za všechny další spoluautory. Často se stává, že svůj umělecký vklad přinášejí ke společnému dílu i další profese: někdo vytvoří umělecké kostýmy, druhý pozadí fotografie, třetí by se mohl hlásit s tím, že jím vytvořený účes či líčení jsou koneckonců také autorskými díly. Autorem fotografie nemusí prostě být jen samotný fotograf. I zde by proto fotobanka měla potvrdit, že žádná nevyrovnaná práva případných spoluautorů neexistují. Neautorská díla (například řemeslné dekorace či oděvy) takový problém samozřejmě nepřinášejí.
Začtvrté fotografie, kterou si koupíte, nesmí být plagiátem. Plagiát je kopie či otrocká napodobenina jiného autorského díla. Plagiátem není ale hledání inspirace a námětů u děl již existujících a jejich nové tvůrčí zpracování. Fotobanka by tedy měla ručit za to, že se neobjeví zapomenutý autor, který prokáže, že vám prodaná fotografie je právě kopií jeho díla. A pokud se objeví, měli byste mít záruku, že se s ním vypořádá sama fotobanka a nahradí vám všechny škody, které vám vzniknou.
A konečně fotografie a reklama, kterou z ní vyrobíte, by neměly zneužívat cizí obchodní hodnoty. Na reklamní fotografii se samozřejmě po právu mohou vyskytovat výrobky či loga někoho jiného, pokud je jejich přítomnost přirozená a logická (například na fotografii z ulice jsou vidět auta či třeba jiné reklamy). Avšak vyvarovat se je třeba parazitování na těchto cizích výrobcích anebo naopak poškozování jejich pověsti.
Spor jde za vámi
Z uvedeného výčtu se zdá, že fotobanky snad ani nemohou unést tíhu všech těch odpovědností, nicméně je pravda, že právě jistota práv je tím zbožím, které vlastně fotobanky prodávají a za které jim zákazníci platí.
Když už se objeví například člověk z fotografie, který se spatřil v reklamě, aniž by k tomu dal souhlas, není situace agentury snadná: nijak jí nepomůže fakt, že fotografii sama koupila ve fotobance. V autorském i osobnostním právu platí zásada, že poškozený autor či model se obrací přímo na uživatele. Pak vám opravdu nezbývá než absolvovat jednání či soudní spor, v případě prohry zaplatit a teprve poté můžete žádat fotobanku o náhradu všeho, co vás porušení jejích záruk stálo.
