Prop trading jako „vedlejšák“. Fintokei hlásí rekordní výplaty a vstupuje do Brazílie
- Tuzemský prop-tradingový fintech Fintokei letos vyplatil českým traderům už kolem 4,5 milionu dolarů.
- Firma chystá expanzi. Nejvíc táhne v Japonsku, míří do Portugalska a Brazílie.
- Tradingový trénink je tvrdý filtr, který má zabránit hazardu, říká spoluzakladatel firmy David Varga.
Pandemie otevřela českým investorům nové možnosti. „Lidé byli doma, měli čas se porozhlédnout, kde si něco přivydělat,“ popisuje David Varga z fintechu Fintokei. Firma, která neinvestuje za klienty, ale testuje jejich schopnosti a nechává je pak obchodovat s jejími penězi v rámci takzvaného prop tradingu, eviduje v Česku i Japonsku desetitisíce traderů. Trend zájmu o prop trading podle Vargy neutuchá, a proto firma pokračuje v expanzi byznysu, a to i do zahraničí.
Někdy v dubnu jste se vyjádřil, že Fintokei už svým makléřům vyplatila na odměnách kolem tří milionů dolarů. Kam se ta suma posunula?
To se týkalo našich českých klientů. Celosvětově jsme vyplatili už větší částku, ale zde v Česku už je to, myslím, kolem 4,5 milionu dolarů.
Takže v Česku se začíná čile obchodovat...
Neřekl bych, že začíná, ale trend zájmu o trading a nějaké spekulace na burze, na finančních trzích, pokračuje. Nabral na síle hlavně během covidu a pak po něm. Lidi prostě zajímá, jak vydělat možná na první pohled „jednoduše“ větší peníze. Oni se pak sice dozví, že to není tak jednoduché, ale ten zájem prostě pořád je.
Vliv doby covidové vidíte v čem? V těch klasických tvrzeních typu „lidé byli doma a nudili se“ a „lidé neměli práci a potřebovali peníze“?
Patrně v obojím, podle mě ale hlavně tím, že byli doma a měli víc možností se porozhlédnout, kde si něco přivydělat. Byla nejistá budoucnost, zároveň volatilita na trzích tehdy byla velmi vysoká, což je vlastně to, co spekulacím při tradingu přeje.
Archetypicky si váš klient s Fintokei spíše tedy jen přivydělává, nebo má trading jako své hlavní řemeslo?
Ten, kdo s námi začíná, plně pracuje někde jinde, třeba ještě studuje na vysoké škole. Máme hodně mladých klientů, jejich typickým snem je, aby se tím tradingem normálně živili, aby už pracovat nemuseli, nebo třeba aby si zajistili nějakou finanční svobodu. Ale jelikož většina našich klientů jsou ti, co buď začínají, nebo se v tom tréninku (období intenzivního testování a ověřování dovedností tradera při dodržování přísných limitů a parametrů, pozn. aut.) chtějí zlepšovat, jak jste řekl, pracují, a samotný trénink mají jako hobby nebo jako „vedlejšák“.
Je to tedy job pro mladé dravce, nebo už pro „protřelé“ žraloky? Jak je starý váš nejstarší klient třeba?
Máme tam i šedesátiletého pána, takže se to úplně nedá zobecnit, ale většina lidí, které trading zajímá nebo se do něj dostanou, jsou spíš mladší.
Říkal jste, že jste letos poměrně víc vyplatili na odměnách. Firmě se tedy daří. Můžete přiblížit nějaký meziroční růst nebo konkrétní čísla?
Z hlavy čísla přesně nevím, ale co se týče trendu – začali jsme v Česku na podzim roku 2023 a už v loňském roce se nám dařilo nad očekávání. Po roce jsme měli kolem 10 tisíc klientů. Letos je růst v počtu nových klientů podobný tomu loňskému a v obratu by měl být kolem 10–20 procent. Podobné je to u objemů peněz, které jsme vyplatili. Byznys šlape dobře, ale teď se víc zaměřujeme na expanzi do zahraničí, protože v Česku už je ten trh poměrně nasycený.
Když jsme u zahraničí – vy jste sice česká firma, ale máte silnou základnu v Japonsku, které letos tuzemskými médii rezonovalo díky Světové výstavě EXPO. Zúčastnili jste se jí také?
Nepřímo. Nebyli jsme součástí pavilonu, ale účastnili jsme se fintechové konference pořádané českými institucemi. Japonsko je pro nás zásadním trhem – celý byznys jsme původně stavěli právě pro japonský trh, a až potom jsme se paradoxně vrátili do Česka. Na konferenci jsem prezentoval naši cestu, co děláme a jak jsme se v Japonsku prosadili, což nebylo vůbec jednoduché.
Japonsko bývá označováno za těžký trh. Jaké byly reakce publika, oslovil vás tam někdo se zájmem o spolupráci?
Ne, nikdo konkrétní. Ale pokud někdo čte tento rozhovor a Japonsko ho zajímá, rádi poradíme. Máme tam letité zkušenosti a já tam létám několikrát ročně.
Šlo v Japonsku začít podnikat stejně obtížně jako v Česku?
Vůbec ne. V Japonsku nás nikdo neznal, a navíc tam tehdy prakticky neexistoval koncept moderního prop tradingu. Museli jsme tamní tradery nejdřív vůbec naučit, co to je a proč by za takovou službu měli platit.
Což vás ale katapultovalo do pozice lídra na tamním trhu.
Ano, a pořád jím jsme. Ale zpočátku jsme zároveň čelili nedůvěře, protože Japonci obecně cizím firmám moc nevěří. S tím tak trochu bojujeme dodnes. V Česku to bylo jednodušší, máme tu zázemí, protože tu ve fintech oblasti (a ne přímo v prop tradingu, pozn. aut.) působíme přes 15 let.
Když jsem doma manželce vysvětloval, co je to prop trading, tak její první reakce byla, že „to zní skoro jako gambling“. Co byste na to řekl?
Chápu ten pohled. I obyčejný trading gamblingem místy zavání: když k němu člověk přistupuje nezodpovědně, tak může opravdu hodně rychle přijít o peníze. Ale smyslem našeho modelu je přesný opak – pomáháme lidem obchodovat zodpovědně, podle jasných pravidel. Díky tomu si mohou vyzkoušet, jestli mají pro trading předpoklady, aniž by riskovali velké částky. Zaplatí jen vstupní poplatek, který jim v případě úspěchu vrátíme. Možná bych to dokonce otočil – tím hustým sítem podmínek v tréninku lidem pomáháme, aby právě do gamblení se svými prostředky na trhu nespadli.
Nejste tradičním brokerem, nespravujete klientské peníze, ale spíš testujete jejich schopnosti na penězích virtuálních, posléze svých...
Přesně tak. My neinvestujeme za klienty a oni neinvestují do nás. Cílíme na lidi, kteří chtějí obchodovat sami, ale třeba jim chybí kapitál. To ostatně bývá jednou z největších nevýhod, když člověk začíná v tradingu: zpravidla nemá takový startovní kapitál, aby se tím uživil, což jej pak paradoxně nutí jít do vyššího rizika, a to následně vede k vyšší šanci selhání – což už je ten vaší ženou zmiňovaný gambling.
Pokud ale v testech a kurzech uspějí, dostanou přístup k našemu fondu a mohou obchodovat s větším objemem peněz. Je to prostě jednoduchá matematika, na měsíční přivýdělek třeba 10 tisíc korun u „vašich“ pěti tisíc potřebujete 100% zhodnocení, u „našeho“ milionu ale jen jedno procento...
Kolik „překážek“ a výzev ve vašem tréninkovém programu musí člověk překonat, než se dostane k vyplacení zisku?
V základní výzvě musí dosáhnout 10–15procentního zhodnocení a zároveň nepřekročit 10procentní ztrátu, přičemž během jednoho dne nesmí propadnout o víc než pět procent. To se přitom děje poměrně častěji – hodně lidí k tomu přistupuje s mnohem menší várkou zodpovědnosti, než by mělo. Pokud to ale dotyčný zvládne, dostane přístup na virtuální fundovaný účet. A na něm už v případě zisku vyplácíme podíly na zisku, většinou 80 procent.
De facto tedy platíte za know-how.
V podstatě ano.
Vedle oněch výzev vedoucích k zisku nabízíte i nějaké vzdělávací programy?
Ano, máme testovací účty zdarma, kde si mohou zájemci vyzkoušet trading bez rizika. Někteří je používají dlouhodobě, aniž by přecházeli do ostrého režimu. I to je legitimní, zjistit, že trading – analyzování grafů a s tím související stres – není pro každého.
Zhruba před dekádou byl fintech o disrupci tradičních procesů pomocí technologií, dnes je o čem? Jak se vše změnilo?
Hodně se toho změnilo. Dnes dominuje mobilní prostředí. Všechno musí být jednoduché, rychlé, přehledné. Lidé jsou vzdělanější, vědí víc o trzích i o poplatcích a jejich struktuře. A velký rozdíl přinesla umělá inteligence: umožňuje i nám vyvíjet produkty mnohem rychleji a efektivněji.
Je AI konkurencí, nebo spíš nástrojem?
Nástrojem. Ale zároveň i konkurenční výhodou: kdo ji dokáže využít lépe, ten vyhraje.
Jak AI využíváte konkrétně?
Automatizujeme procesy, zavedli jsme chatbota, který zvládá víc než polovinu konverzací s klienty. Dokonce jsme měli případ, kdy si japonský klient hodinu psal s botem a vůbec nepoznal, že nemluví s člověkem, protože na konci konverzace několikrát velmi uctivě děkoval, že mu „protistrana“ věnovala tolik času.
Je to ale i o prototypování, nedávno jsme pořádali napříč firmou hackaton nápadů využitelnosti. Vzešly nám z toho dva nápady, které vám nyní neprozradím, protože se jim reálně začneme věnovat. Ale chystáme třeba i AI kouče, který bude analyzovat obchodní výsledky klienta a dávat mu doporučení na konci dne, co zlepšit.
Existuje už AI, která by sama obchodovala?
Zatím je neúspěšná. Používáme ji hlavně pro analýzu a podporu rozhodování, ne pro plně autonomní trading.
Existuje AI bublina? Dá se na ní ještě zbohatnout?
Určitě existuje spousta AI projektů, které nabraly kapitál, ale ve výsledku nemusí mít jakékoliv využití. Z tohoto pohledu by šlo mluvit o nějaké bublině, ale zatím spíše drží. Využití AI roste, firmy, které mají validní produkt navázaný na AI – třeba Nvidia či OpenAI – tak těm věřím a osobně je mám v portfoliu.
Obecně AI věřím, určitě nám nesebere práci, ale zrychlí ji, zjednoduší ji. Už nám zkracuje třeba dobu nástupu nových analytických nástrojů, na nichž dříve risk oddělení v Excelu dělalo klidně i pár dní. Zpravidla proto, že neuměli programovat a nedokázali si to sami zautomatizovat a vizualizovat do potřebného rozhraní. Dny, týdny, někdy i měsíce komunikace toho oddělení s oddělením IT vývoje byly radikálně zkráceny. Nyní k tomu už programátora nepotřebují, mají AI.
Mluvil jste o významu zahraničních trhů a expanzi. Kam se tedy příští rok chystáte?
Japonsko pro nás zůstává klíčové – máme tam desítky tisíc klientů, ale potenciál dalšího růstu je obrovský, tradingu se tam prý věnuje až milion lidí. Díváme se ale i na USA, Portugalsko a Brazílii.
Ameriku chápu, ale proč zrovna Portugalsko a Brazílii, pominu-li jejich jazykovou spojitost?
Megasložitou analytikou vás asi nepřekvapím, je to mnohem jednodušší. Stala se nám příjemná náhoda, podařilo se nám v tom našem úzce specializovaném tradingovém odvětví najít tamního silného lokálního partnera, kterého už nějakou dobu jednak známe, jednak on kolem sebe má již vybudovanou komunitu. V zásadě se nám něco podobného stalo na všech trzích, kde jsme nyní úspěšní, Japonsko nevyjímaje.
Takže jdete cestou nejmenšího odporu.
Přesně tak, ale zároveň se bavíme o trzích s extrémním potenciálem, hlavně v případě Brazílie.
Jak se mění investice do vašich technologií? Oproti době fintechové revoluce před dekádou to jde jak moc jinak?
Z hlediska dostupnosti technologií je to dnes snazší a levnější, ale náročnější je oblast licencí a platebních partnerů. Tyto oblasti jsou dnes přísně regulované a platební provideři spolupracují jen s ověřenými firmami.
V čem je náročná?
K tomu, abychom mohli zpracovávat platby, tak potřebujeme platebního providera. Pro Japonsko, Česko nebo i tu Brazílii. To jsou firmy, které si rády účtují velké poplatky, a navíc si vybírají, s kým spolupracují. Proto vnímám, že ve skupině Purple máme firmu s platební licencí jako jednu z našich velkých výhod. To je něco, co si někdo s AI jen tak sám „neudělá“.
Ovlivňuje vás nějak nynější geopolitika?
Ano, a většinou pozitivně. Stále pro nás platí, že kdykoli se na trzích něco děje – krize, konflikt, pandemie –, roste aktivita traderů. Lidé chtějí využít příležitosti.
Jak vidíte rok 2026?
Jsem optimistou. Věřím, že se nám podaří rozšířit aktivity v Japonsku i na dalších trzích a že se situace ve světě trochu uklidní, protože mi osobně moc radosti nedělá. V našem oboru čekám víc automatizace a větší konkurenci, ale nuda rozhodně nebude.
A osobně?
Chtěl bych víc času pro sebe a rodinu. Teď mi práce, hlavně řízení expanze v Japonsku, které mě na druhou stranu zase hodně baví, zabírá asi 80 procent času. Obecně se nyní snažím víc delegovat činnosti a nastavit ve firmě strukturu tak, abych měl lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem.
















