Evropští výrobci zbraní stále narážejí na neochotu bank. Ty se na zbrojní průmysl dívají skrz prsty

Ačkoli řada bank po ruské agresi proti Ukrajině na papíře uvolnila pravidla pro půjčování peněz na výrobu zbraní, evropští výrobci vojenské techniky dál obtížně hledají financování. Kontrast mezi proklamovanými změnami a realitou naznačuje, jak složitá a zdlouhavá bude obnova evropského zbrojního průmyslu.

Podle nové studie fondu rizikového kapitálu NATO Innovation Fund (NIF) sice od začátku roku klesl podíl bank, které plošně odmítají půjčovat firmám vyvíjejícím technologie s vojenským využitím, ale financování ani zdaleka nestačí tempu, jakým sektor roste. 

Největší evropská banka HSBC i fintechová společnost Revolut zůstávají vůči obrannému byznysu zdrženlivé. Podle Financial Times HSBC nadále omezuje úvěry a Revolut odmítá poskytovat základní služby pro firmy z tohoto odvětví. Jen velmi pomalu postupují i další klíčové evropské finanční domy – francouzská BNP Paribas, dánská Danske Bank, německá Deutsche Bank a španělská Santander –, jež své interní předpisy zatím pouze opatrně přepisují, ale ve vztahu k financování obranných technologií jsou zdrženlivější, než by si průmysl i politici přáli.

Evropský obranný sektor přitom rychle roste kvůli čím dál agresivnějšímu Rusku a tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na to, aby členské země NATO v dohledné době přispívaly na společnou obranu až pěti procenty hrubého domácího produktu ročně. Zásadním zdrojem financování a služeb jsou pro výrobce obranných technologií banky, pouhý rizikový kapitál je pro jejich potřeby málo. 

„Pokyny se sice na papíře změnily, ale postoje uvnitř bank se s tím neztotožnily,“ řekla Financial Times Dame Murrayová, předsedkyně NIF. Zbrojařské „společnosti pořád čelí otázkám, zda jsou etické nebo v souladu s environmentálními, sociálními a právními principy“.

Evropská investiční banka proto v červnu ztrojnásobila objem peněz, které přes zprostředkující banky posílá malým a středním firmám v obranném průmyslu, na tři miliardy eur (62,7 miliardy korun) a dalších 500 milionů eur vyčlenila pro Deutsche Bank na dlouhodobé financování. Přesto podle NIF platí, že obranné startupy mají k bankovním zdrojům stále podstatně horší přístup než podniky v jiných odvětvích.

Naproti tomu financování rizikovým kapitálem vzrostlo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 o 30 procent a v roce 2024 dosáhlo rekordních 5,2 miliardy dolarů, jak vyplývá ze společných dat NIF a analytické platformy Dealroom.

Evropské země budou muset během několika let najít způsob, jak výrazně navýšit své obranné rozpočty, modernizovat armády a zároveň vybudovat robustnější domácí obranný průmysl, který nebude v klíčových technologiích tolik závislý na dovozu ze Spojených států. Právě tady se však naplno projevují slabiny evropské ekonomiky: nedostatečně rozvinuté kapitálové trhy, menší likvidita na burzách, chronický nedostatek rizikového kapitálu a opatrnost bank vůči obrannému byznysu. 

V momentě, kdy ruská agrese začíná ohrožovat i členské země NATO a ochota Spojených států přijít Evropě na pomoc je čím dál nejistější, se finanční slabiny a institucionální omezení mohou velmi rychle proměnit ve strategickou zranitelnost.

Bojkot od největší evropské banky

Příkladem neochoty poskytovat úvěry obranným společnostem je největší evropská banka HSBC. Kromě pochopitelného zákazu financování kontroverzních zbraní odmítá poskytovat služby a poradenství i klientům vyrábějícím konvenční zbraně. Podobně se chová i Revolut: podle osob obeznámených s jeho pravidly, jež citoval deník Financial Times, nepovoluje jeho služba pro firemní klienty vést účty podnikům z vysoce rizikových či silně regulovaných odvětví včetně obranného průmyslu, přičemž se odvolává na pravidla proti praní špinavých peněz.

Bez bank se ovšem růst sektoru obrany neobejde. Vedle úvěrů poskytují i důležitý servis, bez něhož firmy nemohou fungovat – ať už jde o každodenní bankovní služby, exportní financování či poskytování záruk. 

Loňský průzkum Evropské komise ukázal, že přístup k financím označuje za obtížný nebo velmi obtížný 40 procent malých a středních podniků v sektoru obrany. To je o deset procent více než u ostatních malých firem. Banky odrazuje geopolitická citlivost oboru, reputační rizika i nákladné projekty vyžadující dlouhý vývoj, což zvyšuje rizikovost. Vyšší kapitálové požadavky u rizikovějších úvěrů pak vedou k preferenci klientů mimo obranný sektor.

Dochází v Evropě k posunu?

Část trhu se nicméně pomalu začíná otevírat: BNP Paribas a Danske Bank začaly po revizi interních zásad více vnímat obranu jako legitimní evropské odvětví. Jiné ukazují, že jsou připraveny svůj přístup změnit. Například Deutsche Bank zřídila 40člennou pracovní skupinu pro obranu a hlásí silnou poptávku po mandátech na kapitálových trzích i při fúzích a akvizicích. Španělská banka Santander zase angažovala bývalého náčelníka generálního štábu britských ozbrojených sil sira Patricka Sanderse. 

Šéf Rheinmetallu Armin Papperger vyzývá velké zbrojaře, aby menším dodavatelům pomáhali se zajištěním úvěrů například tím, že se za ně u bank zaručí.

Zároveň se vedou diskuse o založení multilaterální banky pro obranu a bezpečnost se státními zárukami a Evropská investiční banka už ztrojnásobila objem financování obranných malých a středních podniků na tři miliardy eur. Šéfka NIF Murrayová však varuje, že pokud budou bariéry přetrvávat, inovativní firmy zamíří tam, kde získají finance snáz – především do Spojených států.