Peníze jsou projev

Blog Daniela Deyla

Blog Daniela Deyla Zdroj: Strategie

Vždycky jednou za čas se najde osoba, která i ve změti zpravodajských podivností vyčnívá mimořádnou dávkou bezostyšnosti (prezident Zeman promine). Tentokrát tu roli převzala paní jménem Tina Stow – a vyčnívá o hlavu či dvě.

Paní Stow je mluvčí PhRMA, asociace amerických farmaceutických výrobců. Těm přinesly uplynulé dny špatnou zprávu: tamní Americká lékařská asociace, profesní lobbistická organizace, si odhlasovala, že „by farmaceutické firmy měly přestat s výrobou a prezentací reklamy na léky na předpis“ zacílené přímo na pacienty. Vágní formulace je důležitá; asociace nemá žádnou páku, jíž by výrobcům léků reklamu zatrhla. Ročně však utratí přes 19 milionů dolarů v Kongresu na lobbing, což z ní činí pátou nejpilnější lobbistickou instituci.

Jednou z těch pilnějších jsou však právě farmaceuti. Výrobci léků utratí za reklamu na léky na předpis 4,8 miliardy dolarů – a bohatě se jim to vyplácí. Loni tento segment jejich trhu vzrostl o tučných 13 procent na 374 miliardy dolarů; znamená to, že každý Američan od kongresmanů přes kojence až po Mexičany utratí jen za léky na předpis téměř dva a půl tisíce korun měsíčně. Pro rok 2048 počítají výrobci s tržbami přesahujícími dokonce 850 miliard.

Říkáte-li si nyní, proč jsou Američané každý rok nemocnější, že musejí platit takové absurdní peníze, odpověď má po ruce paní Stow. „Cílem reklamy cílené přímo na spotřebitele je poskytování vědecky přesných informací, aby spotřebitelé byli lépe informováni o svém zdravotním stavu, nemocech a způsobech léčby,“ uvedla v prohlášení, jímž svaz farmaceutických výrobců reagoval na výše zmíněné hlasování lékařské asociace. „Průzkumy ukazují, že poskytování dělá z lékařů a pacientů lepší partnery.“

To je pěkně řečeno. („Firma IG Farben zjistila, že včasné dodávky Zyklonu B dělají z příslušníků SS a obyvatel koncentračních táborů lepší partnery,“ napadá člověka.) Realita je taková, že USA jsou jednou z mála zemí světa, kde je reklama na léky na recept cílená přímo na pacienta povolená. Je chráněná prvním dodatkem ústavy o svobodě projevu. Podobně jako v případě politické reklamy, jíž Nejvyšší soud v roce 2010 prakticky odstranil veškeré zákonné překážky, platí, že peníze jsou projev.

Váš blogger si asi bude muset koupit prášek na uklidnění.

Daniel Deyl pracoval na začátku 90. let v jedné reklamní a jedné PR agentuře. Od roku 1994 působí jako pisálek v řadě médií. Se Strategií spolupracuje od roku 2010. Ve vydavatelství Mladá fronta dlouho působil jako editor časopisu Právo & Byznys, nyní je součástí týmu týdeníku Euro. Jeho názory na společenské uspořádání, zejména pak na reklamu, marketing a média, jsou obvykle považované za přinejlepším předpotopní.

Chcete něco dodat? Souhlasíte, nebo jste proti? Reagujte prostřednictvím facebookových komentářů, které můžete psát přímo zde pod článkem.