Po roce 1990 Jalůvka vybudoval od nuly firmu na průzkum trhu a po dvaceti letech vlastní největší tuzemskou agenturu v branži. Ipsos Tambor měl loni podle zahraničních účetních standardů obrat ve výši 310 milionů korun.
O byznysu za krize
A to se přitom ještě loni vyskytovalo slovo krize každý den v každých novinách nejméně třikrát. A že krize proběhla, uznává i sám Jalůvka. „Poslední tři roky zasáhly trh strašlivě. Samotnou krizi bych rozdělil na dvě části: První dva roky to semlelo firmy, které žily z historie a ze svého jména, což byl případ GfK nebo TNS. Bylo prostě znát, že si klienti řekli: šetříme, je krize. Pozvali si pět firem a zjistili, že všechny umějí to samé. A když k tomu někdo něco přidal a nebylo mu třeba platit tolik, měl a dnes ještě má navrch. Pro nás to znamenalo, že jsme se za tři roky dostali na první místo.“ Krize tedy podle Jalůvky Ipsosu „fantasticky pomohla“. „Bez ní bychom jedničkou nebyli,“ dodává. Ipsos měl prý dobře nastavené interní procesy a firma byla schopna nabídnout více za méně. I Jalůvka ale přiznává, že to nebylo lehké období. „Nejhorší je ale paradoxně až poslední rok. Když jste si během něj chtěli udržet klienty, tak jste jim vyšli vstříc trochu víc, než je zdrávo - a najednou z toho byla norma.“ Jak Jalůvka dodává, někdy si zkrátka klienti objednají rohlík, ale tváří se, že si objednali bagetu. „A oni potom ještě řeknou, že chtěli bagetu se šunkou. A nakonec řeknou: Abychom vám dali práci příště, tak chceme ještě se šunkou, sýrem a salátem.“ Firmy by už dnes prý měly začít pomalu zase říkat, co ještě zvládnou a co nikoli.
Chtěl zkoumat, nevzali ho
Ale pojďme od krize do let bezstarostných dětských, ba studentských. Jalůvka hrál závodně hokej a ničím jiným v podstatě až do studentských let nežil. „Pak jednou táta přinesl domů knížku o tom, jak firma Sony pracuje s výzkumem trhu, jak jí to pomáhá rozvíjet byznys a mě to hrozně ovlivnilo. Říkal jsem si, že přesně to mě baví - zkoumat lidi, jejich názory, rozumět jim. Je to permanentní hledání souvislostí.“ Po přečtení knížky o Sony chtěl Radek Jalůvka studovat sociologii, ale, jak sám říká, stala se mu ta nejlepší věc. „Nevzali mě. Rok jsem pak dělal sportovního instruktora na učilišti v Motorletu. Další rok jsem se už na fildu dostal a mohl studovat, co mě baví. Když se mě ve druhém ročníku šéf katedry zeptal, co chci dělat, řekl jsem, že chci mít firmu na výzkum trhu.“ No, a bylo rozhodnuto. Rozhodnuto bylo tedy už v roce 1987, kdy ovšem pro podobné „naivní“ nápady nebylo pochopení. Jalůvka v té době dokonce se svojí manželkou přemýšlel o emigraci. Pak ale režim, který příliš nepřeje svobodnému podnikání, najednou padl. „Začal stávkový týden a se spolužáky jsme hned organizovali první výzkum. Běhali jsme jako šílení po ulici a ptali jsme se lidí, jestli podporují stávku, nebo ne, a výsledky zpracovávali na chodbách,“ vzpomíná šéf dneska největší výzkumné firmy u nás.
Po škole Jalůvka zamířil do Sociologického ústavu AV, ale brzy zjistil, že to není organizace pro něj. „Úkol na týden jsem měl hotový za den.“ Následně pak ještě prošel dvěma menšími firmami a potom velkou agenturou Grey, která tehdy narostla z původních tří na padesát zaměstnanců. Růst Graye byl i dobrou inspirací pro založení vlastní firmy, ta dostala v roce 1992 jméno Tambor. „Postupně jsme rostli a získávali víc zakázek. Po deseti letech, kdy už firma měla dvacet zaměstnanců, jsem si stanovil cíl, že udělám firmu, která bude jedničkou na trhu. Udělal jsem si audit, co dělám jinak než konkurence, a změny pak aplikoval do fungování firmy,“ prozrazuje Jalůvka. To byl údajně onen zásadní zlom, který vedl firmu k úspěchu. Agentura postupně získávala střední zakázky a začaly přibývat i ty větší. „A najednou jsme měli šedesát zaměstnanců a byli největší nezávislá firma na trhu. Jenže pokud jsem chtěl dále růst a dosáhnout svých cílů, tak jsem se musel spojit s nějakou velkou mezinárodní výzkumnou agenturou.“
Pro Škodovku až do Číny
O fúzi s Ipsosem mluví Radek Jalůvka jako o dalším zásadním zlomu. „S Ipsosem jsem se spojil také proto, abych se od té firmy něco naučil, a hlavně jsem chtěl postoupit do vyšší ligy.“ Se zázemím velké nadnárodní firmy se postupuje snadněji do vyšší ligy a samozřejmě i v tendrech na velké zakázky. „Můžeme pracovat i pro nadnárodní firmy a poskytnout jim řešení a postupy, které bychom dříve nabídnout nemohli,“ konstatuje Jalůvka. Firma má dnes 260 stálých klientů a jen loni provedla 1500 projektů. Mezi klienty Ipsosu jsou velké banky, pojišťovny nebo Škodovka. „Pro ni jsme třeba prováděli velký výzkum v Číně, což bylo zajímavé i pro nás. Máme ale zakázky i ve státní správě - od ministerstev až po CzechTourism.“ Velký objem zakázek Ipsosu přichází i od firem, jako jsou Kraft, Danone, Procter&Gamble, Mars a další.
Nespokojený detailista
I z výše zmíněného výčtu značek se zdá, že byznys Ipsos Tambor běží víc než dobře. Jalůvka ale tvrdí, že to pořád „nejde úplně samo a bez práce“. „Bytostně nesnáším, když mi lidé říkají, jak jsem v pohodě, že už mi firma běží sama. Nic neběží samo,“ říká Jalůvka, který přiznává, že je velký detailista a technokrat. Ipsos Tambor byla také nakonec jednou z prvních firem z nezávislých firem, kde lidi měli time sheety, aby vyplňovali hodiny strávené na každém projektu. Radek Jalůvka je zkrátka perfekcionista, který se nespokojí ani s tím, že vede tuzemskou největší výzkumnou agenturu, která si na rozdíl od jiných i v krizi víc než utěšeně roste.
Radek Jalůvka (1967)
Zakladatel, majitel a šéf firmy Ipsos Tambor se narodil 19. září roku 1967 v Praze. Vystudoval sociologii na FF UK (absolvoval v roce 1990). Prošel reklamními agenturami Merkur a Grey. V roce 1992 založil firmu na průzkum trhu Tambor. V roce 2006 fúzoval s mezinárodní společností Ipsos, v současnosti vlastní ve firmě 34 procent.
