Regionální televize a sociální inženýrství

Regionální TV má některá témata jistá

Regionální TV má některá témata jistá Zdroj: Repro Strategie

Ani během léta jsme nebyli ušetřeni „odborných“ komentářů politiků, kteří se snaží vytáhnout nějakého toho sólokapra, díky němuž osloví stávající i potenciální voliče.

Nedávno se podobný kousek podařil senátoru Jan Velebovi, jenž ve svém svatém tažení proti veřejnoprávní televizi ukazoval na příkladu údajné výše platu generálního ředitele České televize, proč by měly být vyslyšeny jeho tužby po zvýšení podílu regionálních televizních studií. A nevadí, že spolu tyto záležitosti v podstatě ani nesouvisejí. Hlavní je vyvolat závist a hysterii, které dodají Velebovým argumentům výrazný emocionální podtext.

Regionální televizní vysílání, které je upraveno zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zastupuje v rámci celostátního vysílání jednak regionální zájmy a současně přispívá k diverzifikaci výroby. Přestože podíl tohoto vysílání na veřejnoprávní televizi rok od roku roste a převyšuje zákonem stanovený objem, nebrání to některým reprezentantům lidu, aby se snažili veřejnost přesvědčit o tom, jak je ta televize ve skutečnosti pragocentrická a jak ochuzuje všechny obyčejné občany o lepší požitek z nabízeného programu.

Skutečný objem regionálního vysílání činil na ČT jen ve druhém čtvrtletí téměř 3500 minut, přičemž zákon hovoří o 2275 povinných minutách. V prvním čtvrtletí to bylo obdobné. Jasnou řečí hovoří také trh. Podíl regionálních televizních stanic je vesměs zanedbatelný a pohybuje se zpravidla v řádu několika desítek, ve výjimečných případech i stovek tisíc diváků. Nízkou sledovanost se proto snaží tyto stanice ekonomicky vyvážit různými placenými promoreportážemi a pořady. Ty však o skutečném dění v regionu zrovna objektivně nevypovídají.

Sám jsem byl v minulosti adresátem nabídky jedné z regionálních televizí, že za úplatu natočí reportáž o tématu, na němž mi záleželo. Vždyť taková reportáž se dá přece natočit různě, tedy nejen neutrálně či negativně, ale třeba i pozitivně. Záleží pouze na úhlu pohledu a hlavně na objednávce.

Sociální inženýrství senátora Veleby nemá ve skutečnosti s poptávkou diváků příliš společného. Škoda jen, že se jeho politické PR montuje do sféry, do níž se lze strefovat snadněji, než je tomu v jiných oborech. Fotbalu a televizi přece rozumí každý…