Ruský tisk je v ohrožení

Mladičké kolportéty v Rusku brzy úsměv přejde

Mladičké kolportéty v Rusku brzy úsměv přejde Zdroj: Repro Strategie

Jaroslav Matějka , spolupracovník redakce Strategie
V redakcích ruských novin a časopisů ubývá novinářů. Zatím nelze hovořit o vylidňování, propouštění se týkalo dosud jen asi deseti procent žurnalistů. Trend nastolený loni však pokračuje i letos.

Propouštění se dotklo většiny ruských tištěných médií. Hlavní příčinou byla zhoršující se ekonomická situace země. Kvůli tomu se zdražoval papír a prudce padaly příjmy z reklamy. Jejich objem se snížil v novinách a časopisech v roce 2014 ve srovnání s rokem předcházejícím o podstatných 11 procent na 33 miliard rublů.

O čtrnáct procent (8,5 miliardy rublů) poklesly příjmy od inzerentů v časopisech a speciálních vydáních, o 11 procent (16,5 miliardy rublů) pak v novinách. Zato vzrostly příjmy z reklamy na internetu – o 18 procent.

Tisk jde pod nůž

Většina ruských vydavatelských domů přiznává, že omezuje počty zaměstnanců a snižuje stavy novinářů. Podle prognózy ministerstva spojů a masové komunikace, publikované v listu Izvestija, může zanedlouho přijít o práci kvůli krizi každý pátý ruský novinář, tedy 50 až 60 tisíc lidí.

Mnozí experti propouštění kritizují. Říkají, že to sice je nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak „optimalizovat“ náklady, ale také ten zdaleka nejhloupější a v budoucnu může mít pro noviny a časopisy dalekosáhlé následky. Radí, aby majitelé namísto zbavování se svých lidí a rozbíjení sehraných redakční týmů přemýšleli o alternativních krocích.

Ve vydavatelství Argumenty i Fakty (AIF) už snížili počet zaměstnanců internetového vydání týdeníku AIF na 28 lidí. Propuštění zaměstnanci museli podepsat dohodu o mlčenlivosti, přesto se vše dostalo na veřejnost. Na dotaz serveru Gazeta.ru, zda dochází k propouštění novinářů, odpověděli nakonec představitelé jednoho z největších vydavatelství v Rusku, že vše probíhá „podle plánovaného programu, optimalizace postihla už v roce 2014 deset procent zaměstnanců a po etapách bude pokračovat i letos“.

Podobně prý postupovali v liberálním Kommersantu, celonárodním deníku zaměřeném hlavně na politiku a byznys. „Právě uvolnili několik zaměstnanců rozhlasové stanice B-FM, další omezení v celém vydavatelství jsou nevyhnutelná. Je to jen otázka času, chybí peníze za reklamu,“ řekl Gazetě další zdroj.

Další novinyDalší noviny | Zdroj: archiv

Podle odhadu může propad v reklamních příjmech ve vydavatelství Kommersant dosáhnout tento rok až 30 milionů rublů. Pokud by se takový scénář naplnil, nepropouštělo by se „obvyklých“ deset procent jako dosud, ale až dvacet procent zaměstnanců. V Kommersantu ale tento scénář odmítli ústy prezidenta vydavatelství Vladimira Želonkina jako nepodloženou spekulaci. „Žádná omezování neplánujeme,“ řekl.

Musíme reagovat

Ani v dalších ruských vydavatelstvích nahlas nepřiznávají podobné záměry. Přesto jejich odpovědi ledacos naznačují. „Propouštění je dnes standardní postup. V Komsomolské pravdě se na nic takového nechystáme. Ovšem pokud se současná nelehká ekonomická situace v zemi nezlepší, tak k tomu může dojít. A možná již v březnu,“ řekl vedoucí redaktor oblíbeného ruského deníku Vladimir Sungorkin.

Propouštět prý nehodlají v Nezavisimoj gazetě. V Izvestijích již k menším „pohybům“ došlo zkraje roku, nyní se v tom nebude pokračovat. Šéfredaktor populárního deníku Moskevský komsomolec Pavel Gusev řekl Gazetě, že v redakci nebudou omezovat počty lidí a nedotknou se ani jejich výplat. Ruské noviny a Večerní Moskva loni propustily deset až dvanáct procent osazenstev redakcí, nyní se ale k ničemu podobnému nechystají.

Zeštíhlení naopak zažil mediální holding Hearst Shkulev Media, dotklo se časopisů Elle, Elle Girl a Maxim. Odešli asistenti redakcí i další zaměstnanci, zbylým nepatrně poklesly platy. Prezident společnosti Viktor Škulev k tomu řekl: „Jsme součástí trhu. Musíme reagovat na to, co se děje.“

Odklon od tisku
Jen nepatrně vzrostl v roce 2014 reklamní trh v Rusku, bylo to o čtyři procenta na 340 miliard rublů podle Asociace komunikačních agentur Ruska (AKAR). Přitom v roce 2013 rostl o deset procent, a v předchozím roce dokonce o 13 procent. Nejvíce si loni polepšila internetová reklama (18 procent), jen mírně televizní a rozhlasová (shodně dvě procenta), naopak si výrazně pohoršila reklama tisková (o 11 procent). Podle Vladimira Jestafjeva z AKAR to odráží trend dnešních dnů v Rusku, jímž je odklon od tištěných médií.

Snižování stavu redakcí potvrdili i spolupracovníci vydavatelství Condé Nast, které má ve svém portfoliu časopisy Vogue, GQ a Glamour. Jako první byli nuceni odejít asistenti fotografů a módních designérů. Představitelé vydavatelství však tuto informaci odmítli komentovat.

Trpí i miláčci Kremlu

Dobře jsou na tom novináři v zahraničních zpravodajských agenturách (Reuters, Bloomberg a BBC), které občas dokonce nabízejí i v těchto dnech volná místa. Kromě toho je jejich výplata navázána na kurz valut, a tak z padajícího rublu těží. Méně peněz však mají vládní agentury. V polovině ledna prosákla informace, že TASS propustí deset procent zaměstnanců. Nyní se již prý jedná o čtvrtinu, 400 lidí. A těm, kteří zůstanou, klesnou platy o dvacet procent.

Rozpočet se snížil i televizním kanálům Russia Today a Rossija Segodnja. V loňském roce byl zhruba 445 milionů dolarů při kurzu 30,5 rublu za dolar, v roce 2015 to je již jen 236 milionů dolarů při kurzu 65 rublů za dolar. I zde proto chystají omezení, přezkoumávají plány rozvoje na tento rok a ruší všechny nové projekty.

Už koncem loňského roku snížil vládní list Rossijskaja gazeta počet svých pracovníků o desetinu, podobně postupoval i zpravodajský server Lenta.ru. A Večernaja Moskva patřící moskevské radnici snížila stavy o 12 procent.

Zlaté časy jsou pryč

S podobnou prognózou přišel i první viceprezident Asociace komunikačních agentur Ruska Sergej Koptěv. Podle něho v prvním pololetí letošního roku spadne příliv inzerce do ruských tištěných médií o 30 procent na 12 miliard rublů. Náměstek ministra spojů a masové komunikace Alexej Volin vyčíslil propad reklamy v novinách v lednu letošního roku na 35 procent.

U časopisů to bylo ještě o pět procent horší. Přitom pro většinu vydavatelství představuje reklama rozhodující příjem. Nedostatek financí tak dnes už pociťují i noviny a časopisy, které vždy tvořily pilíře ruského trhu. „Vedle menší ochoty inzerovat se projevila i omezení daná zákonodárci. V novinách a časopisech již nesmějí být propagovány cigarety, alkohol včetně piva a zdravotnické služby. Tohle mohou přežít jen ti největší hráči na trhu. A to ještě s ohromnými ztrátami,“ dodal Jefremov.

Maďarský souboj
Zemí, ve které novinářům růže nekvetou, je také Maďarsko. Mediální dění tam rozvířil doslova souboj gigantů. Premiér Viktor Orbán v něm stojí proti svému dlouholetému spolupracovníkovi a mediálnímu magnátu Lájosi Simicskovi. Poté, co Orbánova vláda přišla s plánem zdanit mediální zisky z reklamy rovnou pětiprocentní daní, Simicska, který byl dlouho pokladníkem Orbánovy strany Fidesz, vyhlásil premiérovi mediální válku. Sám vlastní několik klíčových médií: deník Magyar Nemzet, zpravodajskou Hír TV či rozhlasovou stanici Lánchíd. Právě ty mají posloužit jako nástroj pro poškození reputace premiéra i jeho vládní strany. Simicska Orbánovi vyhrožuje prozrazením věcí, o kterých se při práci ve Fideszu jako premiérův přítel dozvěděl. „Vím toho hodně, známe se přece 35 let. Co se mnou mohou udělat? Zastřelit mě?“ řekl v televizním přenosu Simicska. Mediální magnát se však přepočítal. Vedení médií, které chce Simicska využít pro soukromou válku, odstoupilo. Nejprve odešli šéfredaktoři největších médií ze Simicskova impéria, pak dala maďarskému magnátovi sbohem i velká část editorů a redaktorů, kteří odmítli přijmout roli loutek v souboji znepřátelených mocných mužů. Na odchodu je prý až několik desítek novinářů. „Samozřejmě, že média, naše média, proti tomu budou bojovat a budou kašlat na to, co Orbán říká,“ uvádí Simicska pro Reuters. Odchody svých zaměstnanců nijak neprožívá. Muž, který média dlouho využíval na budování Orbánovy popularity, považuje novináře za dělníky, kteří mají povinnost vytvářet veřejní mínění v podobě, jakou si přeje jejich zaměstnavatel. (lem)