Scanner: Příliš mnoho reklamy?

Budoucnost patří mobilní reklamě

Budoucnost patří mobilní reklamě Zdroj: Hynek Glos/Euro

Pokušení cpát do lidí reklamu pod tlakem je neduhem přítomným především v digitálním světě. Možná se ale blýská na lepší časy.

Časopis Adweek v polovině září citoval zakladatele agentury 101 Laurence Greena, jehož napadlo, že to s reklamní vlezlostí možná nepůjde donekonečna. „Když jsem jel po americkém státě Maine, kde jsou zakázané billboardy, bylo to úlevné,“ napsal Green. Zdaližpak by nebyla reklama účinnější, kdyby jí nebylo všude tolik, položil si řečnickou otázku. Nehrozí dokonce, že nápor inzerátů, spotů a billboardů spotřebitele spíš odrazuje, než aby jej přitahoval? Scanner mu blahopřeje k revoluční myšlence a těší se do Maine.

Zahoďte nóbl mobily

Pokud souhlasíte s názorem, že digitální a především mobilní reklamy je až až, možná je načase odložit smartphony. Agentura ZenithOptimedia poupravila svou předpověď, že v roce 2017 předběhne globální objem mobilní reklamy objem reklamy publikované v tištěných médiích (měřeno výší tržeb). Nový agenturní odhad říká, že se tak nestane za dva roky, nýbrž již napřesrok. Jako první má tuto hranici překročit britský reklamní trh následovaný Spojenými státy a zbytkem světa. Scanner zůstává v klidu – jeho sedm set let starý Samsung neumí ani pořádně telefonovat, natož přijímat data. Ale co vy ostatní?

Právo zemřít

Britský týdeník The Economist spustil v londýnských ulicích třídenní kampaň, jež měla přimět obyvatele britské metropole k úvaze nad zákonem o „smrti s dopomocí“, jejž v téže době projednávali parlamentní poslanci. Fotografii nemocničního stropu (patřičně neutěšeného) doprovázel slogan: „Cožpak vy byste takhle mohli žít?“ Pokud měla kampaň za cíl ponouknout poslance ke schválení zákona, jenž by eutanazii umožňoval, nepovedlo se: poslanci jej drtivou většinou odmítli. Možná je ale v Londýně prostě jen příliš mnoho venkovní reklamy, kdo ví.

Zatímco Scanner by rád důtklivě doporučil všem lidem od reklamy zvážit možnosti, jež zákon nabízí, doufá, že svým počinem nezačal The Economist psát svůj vlastní nekrolog poté, co se jej zbavil dlouholetý vlastník, vydavatelský dům Pearson.

Na kahánku

O osud Economistu se Scanner neobává jen tak. Jiný kvalitní titul podobného ražení, deník The Wall Street Journal, ve stejnou dobu učinila další krok k vyklizení pozic: de facto sloučila svoji asijskou mutaci s evropskou. Ačkoli vydavatelská firma Dow Jones změnu prezentovala především jako přechod na broadsheetový formát z dosavadního kompaktního, efekt je zřejmý; krok, jenž přichází osm let poté, co vydavatele koupil australsko-americký mediální magnát Rupert Murdoch, má především ušetřit.

Prostě tužka

Singapurská pobočka švédského výrobce nábytkových polotovarů IKEA má smysl pro humor. Jen několik dnů poté, co Apple představil svoji úžasně vytuněnou elektrickou tužtičku, která umí kreslit, jako by byla skutečná, se objevil inzerát s fotografií bločku a tužky. Připojený slogan tvrdí: „Zcela známá. Naprosto zadarmo.“ Vzhledem k tomu, že tužky v obchodech IKEA jsou součástí tradice švédského obchodu, dává to dokonce smysl. A pro případ, že by se někdo zhlédl ve Václavu Klausovi, firma potvrdila, že tužky jsou volně k mání.

Daniel DeylDaniel Deyl | Repro StrategieDaniel Deyl