Skládačky v roli atraktivního spotřebitelského obalu

Skládačky

Skládačky

Skládačky jsou velmi rozšířeným typem obalu, zároveň však patří k obalům, na které jsou kladeny stále vyšší nároky z hlediska konstrukčního i grafického designu. Mezi specifický typ skládaček patří farmaceutické obaly, které sice využívají unifikované konstrukce, o to větší důraz je však kladen na materiál z důvodu kvalitní ražby Braillova písma.

Snad největší důraz je při výrobě skládaček kladen na grafiku a kvalitu potisku. O skládačkách, vzhledem k jejich zaměření na spotřebitelský segment především v oblasti potravin, kosmetiky či drogérie platí beze zbytku pravidlo „Obal prodává“. Skládatelné obaly neboli skládačky jsou vyráběné z dobře potiskovatelných lepenek nižší plošné hmotnosti (mS = 230–500 g/m-2).

Uvedený typ obalů je velmi logisticky výhodný, k výrobcům zboží se skládačky totiž dodávají ať už slepené, či neslepené (podle konstrukce) ve složeném stavu, který oproti velikostně stejným prostorovým obalům zabere pouze dvacetinu svého objemu, čímž jsou výrazně ušetřeny náklady na dopravu, manipulaci i skladování. Do prostorového tvaru se tyto typy obalů rozkládají až u výrobce zboží, tzn. při plnění. Následně se obaly uzavírají zpravidla konstrukčními prvky – klopovým uzávěrem, kompletací u vícedílných skládaček, ale i lepením, přelepem či termoplastickým spojováním.

Skládatelné obaly se hojně vyskytují v jednodílných i vícedílných podobách, z důvodu pevnosti mohou mít rozdílný i stejný typ dna a vrcholu. Existují varianty s různými typy zalepovacích i zasouvacích klop, variabilita je pochopitelně i v dalších typech uzavírání. Setkat se lze se zasouvacími či rozkládacími obaly, skládačky mohou mít přiklápěcí víka apod. Průřezy skládaček se zdaleka neomezují jen obdélníkové či čtvercové typy, nechybí ovály či jakékoli jiné polygony.
U skládaček hraje často velkou roli potisk, nejvyužívanější tiskovou technikou je ofset, kterým jsou nyní dosahovány výsledky ještě před pár lety takřka nemyslitelné. Nechybí však ani ostatní techniky a způsoby zušlechťování jako je např. ražba, lakování, metalizace.

Ještě před pár lety jsme se mohli v odborných textech dočíst, že skládačky se vyrábějí pouze z hladkých lepenek (natíraných i nenatíraných, bílobílých i bílošedých, chromonáhrady atd.). Dnes se lze i u skládatelných obalů setkat s vlnitou lepenkou, pochopitelně pouze s velmi jemným typem mikro- nebo minivlny. Některé typy minivln lze dokonce tisknout i ofsetem přímo, zatím tedy spíše experimentálně. Dalším typem materiálu, který se ve výrobě skládaček využívá jsou průhledné plasty. U plastových skládaček jsou nejpoužívanějšími materiály PET, PVC a PP.

obal výrobkuobal výrobku

Zaměřeno na výrobu

Skládatelné obaly se velmi často vyskytují jak v podobě standardních obalů, tak i nestandardů. Nejběžnější standardy lze nalézt v katalogu ECMA (European Carton Makers Association), tato knihovna je součástí i většiny profi CAD SW pro obaláře (ArtiosCAD, EngView Package Designer, Impact, Verpack, Kasemake atd.). Před vlastní výrobou dochází nejprve k vyvzorkování makety na plotru. Následuje vytvoření podkladů pro technologii, tedy především pro výrobu planžetového nástroje (výsekové desky), matricové přípravy pro rýhování, vylupovacích desek atd. Vlastní výroba zakázky může být realizována jak na univerzálních či kombinovaných strojích, tak i na celé in line výrobní lince.

Vzhledem k menším rozměrům se skládačky obvykle vyrábí z tzv. layoutu (optimálně rozložené příslušné maximální množství přířezu do archu). V potisku skládaček jednoznačně dominuje ofset. Zdaleka se však nejedná o jedinou používanou techniku. Zvláště při zvýšených nárocích na přenos silnější vrstvy barvy (především metalické) či laku se upřednostňuje sítotisk. Při vyšších výrobních sériích potisku z rolí se používá hlubotisk, kterým se dosahuje vysoké kvality i u těch nejnáročnějších grafických návrhů.

Po předtištění archu následuje výsek, výlup, případně i rozlam. Ke kompletaci dochází na tzv. lepičkách (stroje, které linky ohybu kvůli snížení pnutí nejprve předlamují, následně skládají, nanášejí lepidlo, lepí a zalisovávají). Na jeden průchod v lepičce lze skládačky slepit až šestibodově (tj. např. přiklápěcí typ skládačky s víkem).

obalová technikaobalová technika

Zažitá barevnost

I když se u skládaček lze setkat prakticky s jakýmikoli kreacemi i proměňujícími se módními trendy, existují zde segmenty, kde obal sází na konzervativnost zákazníka, někdy i ke své škodě. K zažitým standardům patří barevnost u některých typů produktů jako jsou zubní pasty, prací prášky, mléko, vitaminové doplňky či ekologické produkty. Devadesát grafiků ze sta, i když budou mít volnou ruku (a problémem je, že tu většinou nemají) pokud budou navrhovat nový typ obalu na zubní pastu sáhne po červené, modré či bílé. Možná bude určitým „vylepšením“ holografická či stříbrná fólie.

U pracích prášků jdeme ještě dále – zde si obal představit bez bílé, zelené či modré prakticky nelze. Ano, bílomodrá barva evokuje čistotu, zelená svěžest atd. Na druhou stranu však ani celkové ztvárnění za použití uvedených barev není nic moc kreativní – vsadíme na bublinky či buben od pračky a jsme hotovi. I mléko pracuje se zažitým standardem obdobného typu – bílá, modrá, červená. Pokud se vyskytuje grafika, je jí obvykle pérová kresba, která odkazuje k tradicím – tedy jihočeská lidová architektura, kameninový džbánek s mlékem apod.

Přitom, když se již před lety objevily mléčné produkty Milkin, které pracují s výraznou černou barvou, vzbudily u zákazníků ohlas nečekaně kladný. Tato grafika je však příkladem, že se zažitým stereotypem se bojuje velmi těžko a pokud se rozhodnu pro takto radikální změnu, je nutné ji odkomunikovat směrem k zákazníkovi tak, aby ji pochopil.

Naproti tomu se grafik může vyřádit v segmentu potravin, sladkostí či obalů určených dětem. I u posledně jmenovaného segmentu jsou pochopitelně stereotypy, a některé z nich překonat nelze. Děti, zvláště malé, mají rády pestré barvy a nebojme se přiznat, i trochu toho kýče. Udělat líbivou grafiku vysoké estetické hodnoty v tlumených šedomodrých odstínech – většina dětí ji asi nepřijme.

Dalším segmentem, který snese prakticky cokoli (v dobrém i špatném slova smyslu) je kosmetika. Zde se můžeme setkat s elegantní střízlivou grafikou, s metalickou či reliéfní ražbou, pérovými jedno i vícebarevnými obrazy, ale i fotorealistickými nápady. Hojně, i když ne zdaleka vždy, se v tomto segmentu uplatňuje i lakování.

obalová technikaobalová technika

Skládačky se líbí v národních i mezinárodních soutěžích

Skládačky pravidelně patří k nejoceňovanějším obalům v různých soutěžích. Na českém trhu k těm nejprestižnějším patří Obal roku, který každoročně pořádá obalová asociace SYBA. Z oceněných obalů se provádí výběr, a ty pak mají možnost (a nutno podotknout, že české obaly tuto možnost využívají více než často) získat i mezinárodní ocenění World Star for Packaging (pořádáno WPO, World Packaging Organisation).

K dalším velmi prestižním soutěžím, kterých se na rozdíl od předešle jmenovaných soutěží z obalů mohou účastnit jen skládačky, patří Pro Carton/ECMA Award. Již podle názvu je patrné, že organizátorem je Evropská asociace výrobců skládaček. Letošní ročník z hlediska designu byl zvláště vydařený. A přesto, že je stále obtížnější přinášet do světa obalů něco úplně nového, oceněné exponáty jakoby toto popíraly. Oceněných exponátů bylo mnoho a inspirovat se tak mohl úplně každý.

Určitě zaujala skládačka na luxusní druh rosé champagne od společnosti Taittinger Rose Lens (výrobce obalu VG Angoulême). Design skládačky plně koresponduje s obsahem růžového šampaňského. Na růžovém podkladu jsou speciální technologií vyhotoveny bublinky, které evokují 3D plastičnost, přesto, že se jedná o „pouhý“ 2D potisk.
Naopak, především děti a fandové fotbalu určitě ocení hravý obal ze skládačkových lepenek na bonbony Tic Tac. Tento obal byl vyvinut a vyroben ve spolupráci s STI Group a Ferrero Deutschland.

Lze překonat stereotyp? Odpověď zní ano.

O stereotypech v grafice bylo již pojednáváno výše. A pokud bychom pokračovali, dalším stereotypem je i vlastní brand produktu. Zde se však jedná o stereotyp v dobrém slova smyslu, neboť právě brand pomáhá produkt individualizovat. Dostatečně silné zázemí značky a určitá tradice vzbuzuje u zákazníka logicky vysokou důvěru. Takto silný brand lze i občas modifikovat do poněkud nezvyklé podoby. Příkladem mohou být další dva oceněné obaly z Pro Carton/ECMA Award 2012.

Pokud se řekne Nivea, většině z nás se vybaví charakteristická modrá, případně modrobílá kombinace. Vánoční multifunkční série pro produkty známé kosmetické firmy však může vypadat i úplně jinak. Atraktivní šestiúhelníkový obal s výraznou grafikou využívající barev Vánoc (tedy především červenou) zaujme nejen svým potiskem, ale i atypickou snadno zapamatovatelnou konstrukcí.

A již jen na závěr k boření stereotypů či práce s nimi. K velmi výrazným obalům patřil i oceněný obal na čokoládu Toblerone, tedy původně klasika z těch nejklasičtějších. Vzhledem k tomu, že tvar čokolády již od nepaměti kopíruje švýcarský Matterhorn, nelze použít jiný typ skládačky než trojúhelníkového průřezu. Model PrimePac AG společně s Kraft Foods Schweiz vytvořil dárkový obal charakteristického průřezu s odnosnou rukojetí s originálním typem uzavíracího mechanismu.