Slovensko, náš dálniční vzor

Slovensko, náš dálniční vzor

Slovensko, náš dálniční vzor Zdroj: Repro Strategie

Elektronické dálniční známky na Slovensku oplývají jen samými superlativy. To v Česku je to jinak. S tradičními papírovými kupony jsme výrazně pozadu.

V tuzemsku se stále více objevují falzifikáty dálničních známek, loni to byly stovky kusů. Pro policisty je obtížné je odhalit – pokud řidiče nezastaví, nemají příliš šanci poznat, že podvádějí. Na Slovensku policisty a celníky od letošního roku nahradila technika – 114 kamer umístěných na dálnicích našeho východního souseda, v průměru jedna na každém šestém kilometru.

Těm neunikne nic – kamery snímají poznávací značku auta, systém pak porovnává údaje s databází automobilů, které mají dálniční známku zaplacenou. Když zachytí kamera vozidlo bez zaplacení, zašlou údaj od Národní dálniční společnosti (NDS) na obec s rozšířenou působností (podle země původu registrace) s příkazem k uhrazení. V místech bez kamer vše kontrolují vozy NDS. Za jízdu bez kuponu hrozí řidiči pokuta až 500 eur (13 500 korun).

Stačí kliknout

Že slovenský systém funguje mnohonásobně lépe než český, se ukázalo hodně rychle, už během prvních dvou měsíců provozu. Není proto divu, že slovenské ministerstvo dopravy prohlásilo, že díky elektronickým kuponům očekává mnohem vyšší příjmy. Stát by mohl získat z prodeje známek za celý rok navíc deset až patnáct milionů eur (270 až 405 milionů korun).

„Podařilo se nám konečně odstranit obrovskou nekázeň. Značná část řidičů, kteří využívali dálnice a rychlostní silnice, známku dříve neměla, nový systém vykazuje zásadně vyšší efektivitu, a to v objemu zhruba 30 procent. To překvapilo i nás, protože jsme očekávali nárůst o 15 až 20 procent,“ řekl ministr dopravy Ján Počiatek.

Dopravní stavba, ilustrační fotoDopravní stavba, ilustrační foto | Pixabay.com

Elektronické dálniční známky jsou nyní na Slovensku navíc mnohem dostupnější. Lze je koupit na internetu či přes mobilní aplikaci nebo u čerpacích stanic – hlavně u hranic. „Stačí zadat poznávací značku auta a zemi registrace, převodem nebo hotově uhradit požadovaný poplatek a můžete jezdit. Není potřeba nic vylepovat, odpadají i potíže s plagiáty,“ říká Eva Žgravčáková, mluvčí Národní dálniční společnosti.

Systém elektronických dálničních známek provozuje společnost SkyToll, která také na Slovensku zajišťuje výběr mýtného za jízdu autobusů a nákladních vozidel po zpoplatněné síti silnic.

Český spánek

Slovenské e-známky oplývají samými výhodami a o to nepochopitelnější je váhavost českého ministerstva dopravy – jako kdyby ji měli všichni jeho ministři v genech. Nic nejde, a když už, tak hodně pomalu. Papírové dálniční známky jsou u nás od roku 1995 a o tom, že by je mohl v Česku nahradit kamerový systém, se hovořilo již v roce 2013. Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáš Čoček tehdy zaníceně hovořil o tom, že tato technologie je lacinější a že bychom ji mohli začít využívat v roce 2016.

Nedávno ovšem prohlásil ministr Dan Ťok: „Elektronické dálniční známky považuji za dobrý koncept, jako vcelku reálné vidím jeho zavedení od roku 2019.“ Proč až za tři roky?

Na pořadu dne je nyní problém s výběrem mýta pro nákladní auta. Letos totiž vyprší smlouva se současným provozovatelem systému, firmou Kapsch. O jeho krizové variantě na svém posledním jednání rozhodla vláda, o elektronických e-známkách pro osobní auta však při jednání ministrů nepadlo ani slovo. Možná byli všichni spokojeni s tím, že do konce ledna se prodalo o 114 tisíc více dálničních kuponů než loni, tedy přes 1,3 milionu kusů.