Nejvíce překvalifikovaných je podle údajů z roku 2014 ve Španělsku, konkrétně 34 procent. Následuje Irsko s 33 a Kypr se 31 procenty. V Česku je v tomto ohledu situace příznivá, intelektuálně méně náročnou práci zastává 12 procent vysokoškoláků. Tvůrci analýzy označovali jako převzdělanost stav, kdy má jedinec vyšší úroveň vzdělání než medián jeho kolegů se stejným pracovním zařazením.
Autorka studie Adele Berginová řekla bruselskému portálu EurActiv, že tento stav je výsledkem snahy vyspělých zemí stále zvyšovat podíl vysokoškoláků v populaci. Problémem je také vzdělávání v oborech méně žádaných na pracovním trhu.
Lidí s titulem z matematiky, práva nebo medicíny se podle Berginové překvalifikovanost netýká tolik jako absolventů z uměleckých nebo sociálně-vědních škol. Autorka výzkumu si proto myslí, že jednotlivé vlády by měly při formování vzdělávacích systémů myslet na požadavky pracovního trhu.
Předpověď požadavků
V rámci Evropské komise je za koordinaci vzdělávacích politik zodpovědná Belgičanka Marianne Thyssenová. Ta chce členským státům pomoci a do příštího roku vypracovat lepší systém pro předpovídání budoucích požadavků pracovního trhu.
„Dobré vzdělání a správné schopnosti jsou nejlepší obranou proti nezaměstnanosti. Vysoce kvalifikovaná pracovní síla je tou největší konkurenční výhodou, kterou může Evropská unie oproti zbytku světa nabídnout,“ řekla EurActivu Thyssenová.
Generální tajemník Evropského fóra mládeže Allan Päll si myslí, že by se pozornost měla věnovat hlavně celoživotnímu vzdělávání. „Hodně lidí se pustí do akademických studií, pracovní vzdělávání se upozaďuje. Rozhodně nechceme odrazovat od výuky, ale měli bychom zajistit lepší poradenství pro situaci na pracovním trhu a přístup ke všem druhům vzdělání,“ řekl EurActivu Päll. Zároveň připomíná že současnou situaci ovlivňuje obecný nedostatek práce pro mladé.
Vystudovat u miliardáře? Firmy suplují stát, podporují školský systém miliony
