Zákonem proti šikaně | E15.cz

Zákonem proti šikaně

Ilustrační foto
Ilustrační foto
• 

Martin Hrodek, partner advokátní kanceláře Baker & McKenzie

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Se začátkem listopadu 2012 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona. Jejím cílem je zamezit podávání tzv. šikanózních insolvenčních návrhů věřitelům i dlužníkům. novela Některé problémy řeší, jiné nikoli.

V praxi je insolvenční řízení zneužíváno k vymáhání sporných pohledávek, které by se jinak uplatňovaly ve standardním soudním nebo rozhodčím řízení. I zjevně nedůvodné insolvenční řízení nejenže způsobí podnikateli náklady na obranu, nýbrž jej také vyloučí z veřejných zakázek.

Návrh novely zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ochranu podnikatelů posiluje tím, že umožňuje soudu, aby do sedmi dnů odmítl zjevně bezdůvodný insolvenční návrh, přičemž soud může navrhovateli za takový návrh uložit pořádkovou pokutu až do 50 000 Kč. To umožní soudům odklízet nedůvodné insolvenční návrhy například proti velkým firmám, u kterých je zřejmé, že mají dostatek prostředků na úhradu pohledávky.

I za předchozí právní úpravy se podnikatelé proti šikanózním insolvenčním návrhům bránili žalobami o náhradu škody, v některých případech i úspěšně. Nicméně takové řízení obvykle trvá i několik let, takže od podávání šikanózních insolven-
čních návrhů příliš neodrazuje.

Proto je nyní podrobněji upraveno právo dlužníka, vůči němuž bylo insolvenční řízení zastaveno pro nedůvodnost, na náhradu škody. Protože navrhovatel insolvenčního řízení může často být nastrčenou společností bez majetku, dlužník bude oprávněn požádat soud, aby uložil navrhovateli složit zálohu na náhradu případné škody způsobené nedůvodným návrhem, která může vzniknout například při vyřazení dlužníka

z veřejné zakázky. Po novele soud nově může povolit provedení výkonu rozhodnutí či exekuce a uplatnění práva ze zajištění proti majetku dlužníka a také může povolit zřízení zajištění týkající se majetku dlužníka.

Možnost provést výkon rozhodnutí či exekuci a uplatnit právo ze zajištění přichází v úvahu zejména při insolvenčních návrzích dlužníků popřípadě věřitelů spolupracujících s dlužníkem, kterými se dlužník či spolupracující věřitel snaží zabránit věřiteli v uplatnění jeho práv. Zahájení nedůvodného insolvenčního řízení tak již pro věřitele nutně nemusí znamenat riziko, že uspokojení jeho pohledávky bude odloženo o řadu měsíců, či dokonce let.

Hrozba likvidace slábne

Možnost zřídit zajištění i po zahájení insolvenčního řízení zamezuje likvidačním účinkům tohoto řízení na dlužníka, kdy dlužník bez poskytnutí zajištění nemůže získat úvěrové financování nezbytné pro další provoz jeho podniku. Vedlejším efektem zahájení insolvenčního řízení je totiž neochota peněžních ústavů poskytnout dlužníkovi úvěr bez přiměřeného zajištění, což samo o sobě vede k nedostatku likvidních prostředků a skutečnému úpadku z důvodu, že není schopen platit pohledávky po dobu delší 30 dnů, resp. tří měsíců. Novela je proto přínosná. Neřeší však zneužívání postavení ze strany věřitelů, kteří byli zvoleni do věřitelského výboru, aby zastupovali zájmy všech věřitelů, jak to zákon ukládá, nicméně hájí jen své vlastní zájmy. To zůstává problémem i po novele.

Autor: Martin Hrodek, partner advokátní kanceláře Baker & McKenzie

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah