Polovinu problémových podniků řídí jejich vlastníci. Najatý manažer by obstál lépe

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Spouštěčem existenčních problémů společností jsou v padesáti procentech případů investice. Druhým nejčastějším důvodem jsou změny na trhu. Ukazují to data poradenské společnosti PwC.

Když se společnost dostane do existenčních potíží, neměl by ji už řídit podle odborníků majitel. „Vlastník věří v návrat dobrých časů a nechce si připustit, že svět se změnil,“ upozorňuje Petr Smutný, partner poradenské firmy PwC. Není tak schopný podle něj dělat nepopulární kroky a přijímat rozhodnutí.

„Má konflikt zájmů, protože všechny lidi najal,“ zdůrazňuje Smutný, jehož tým za deset let realizoval 98 projektů, kdy zachraňoval společnosti. Z tohoto počtu byl vlastník ve vedení firmy ve 48 případech. Zásadní pro záchranu firmy je začít s řešením problémů včas, na jmout management a vlastník zároveň musí ustoupit do pozadí. Pokud totiž firma spadne do insolvence, udrží si v ní majitel podíl jen v desetině případů.

Ostatně právě vměšování majitelů do práce najatých manažerů může způsobit problémy samotných společností. „Do dvou firem povolali vlastníci management, ale ani v jedné ho ve skutečnosti nechtěli,“ uvedl na konferenci Turnaround Management Association příklad Radim Pařík, bývalý vrcholový manažer retailového kolosu Schwarz, který vlastní řetězce Kaufland a Lidl.

Šlo o společnosti s obratem ve výši deseti miliard korun a tři sta milionů korun. Vměšování vlastníků do práce manažerů ale dopadlo neslavně. „Desetimiliardová firma je v insolvenci a druhá firma tam skončí v prosinci,“ dodává Pařík.

Nejčastějším důvodem, proč se společnosti dostanou do vážných problémů, jsou však investice. Bývá to podle PwC v polovině případů. „Jde o investice a nezvládnuté akvizice, růst podniku. Neznamená to jen investice do nové technologie, ale může to být investice do nového trhu a nového výrobku,“ říká Smutný. Příkladem může být snaha společnosti Vítkovice Power Engineering miliardáře Jana Světlíka proniknout na turecký trh, kde zastřešila dodávku hnědouhelné elektrárny pro společnost Adularya. VPE byla ovšem ve stavbě generálním dodavatelem, s čímž neměla předchozí zkušenosti. Zároveň nastaly problémy například s kvalitou uhlí.

Vše ještě zkomplikoval pokus o převrat v Turecku, do nějž byli zapojeni rovněž vlastníci elektrárny. Tu nakonec turecký stát znárodnil. Druhou nejčastější příčinou problémů jsou změny na trhu, na něž firmy nedokážou zareagovat. Jde o čtyřicet procent všech projektů.

Jsou to například ruské projekty stavebního kolosu PSJ, které se kvůli propadu kurzu ruského rublu staly ztrátovými. Kvůli technologickým změnám pak zkrachovala továrna LG Philips Displays v Hranicích na Moravě. Společnost doplatila na výrobu klasických obrazovek, které technologicky zastaraly.

Zbylých deset procent společností pak skončí v potížích z jiných příčin. Mezi ně může patřit zmíněné zasahování vlastníků do práce manažerů nebo například hádky mezi majiteli. To ostatně přispělo i k problémům strojírenské skupiny Vítkovice, kde se chytli miliardáři Karel Komárek a David Beran se zmíněným Světlíkem. „Rozpory přerostly do provozního řízení,“ popsal dopad spolumajitel firmy Plastic Parts & Technology Milan Beněk, který ve Vítkovicích v té době působil.