Firmám chybějí desítky tisíc cizinců na sezonní práce. Zelenina a ovoce mohou ještě zdražit

Sklizeň špenátu

Sklizeň špenátu Zdroj: Agrimex Vestec

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD)jednal v Poslanecké sněmovně o podílu českých potravin v regálech.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) v polovině května na tiskové konferenci o suchu.
3
Fotogalerie

Ukrajinci, Srbové nebo Gruzínci patří k nejvyhledávanějším zahraničním brigádníkům pro práce v českém zemědělství a stavebnictví. Tuzemské firmy jich potřebují desítky tisíc. Silná poptávka je také po kvalifikovaných profesích. Nábor se však zablokoval kvůli nouzovému stavu vyhlášenému v souvislosti s epidemií koronaviru.

Občané zemí mimo EU mohou od posledního květnového týdne přijet do Česka za výdělkem, pokud mají negativní test na koronavirus. Jenže musejí mít nová víza, jejichž vyřizování zabere úřadům přes čtvrt roku. Těm, kteří neodjeli domů, vyprší stávající povolení příští měsíc.

„Nedostatek pracovníků je opravdu vážný, jsou jich tisíce. U sezonních výrobců, jako jsou chmelaři nebo zelináři, je nejožehavější. Brzy budou mít problémy také ovocnáři,“ řekl deníku E15 Václav Suchan z vedení Agrární komory s tím, že kvůli nebezpečí nákazy se příjem žádostí cizinců o místa zastavil.

Například chmelařům vzrostly náklady meziročně o čtvrtinu, vypomohli jim převážně studenti. Pokud se nepodaří sehnat potřebný počet lidí na sklizeň, ceny zeleniny a ovoce se ještě zvýší.

„Od minulého měsíce shromažďujeme požadavky na krátkodobá a dlouhodobá víza. Doufáme, že je příslušná ministerstva urychleně vyřídí,“ dodal Suchan.

Od poloviny června začne české vízové centrum na Ukrajině zpracovávat žádosti nejen pro sezonní práce v zemědělství, ale i pro stavebnictví a další oblasti. Zájemcům však dosud nebyly stanoveny termíny návštěv konzulátu.

Hospodářská komora odhaduje, že ministerstvu zahraničí zabere vyřizování minimálně měsíc. Další dva měsíce potrvá administrativní proces na ministerstvu vnitra.

„Chceme-li nastartovat ekonomiku, bez zahraničních pracovníků se firmy neobejdou,“ uvedl šéf odboru usnadňování obchodu a služeb Hospodářské komory Tomáš Zelený s tím, že jen loni vyřídilo sdružení žádosti o více než patnáct tisíc pracovníků z ciziny.

Šéf rezortu zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) chce upravit podmínky, které umožňují odpracovat na dohodu nejvýše 300 hodin ročně. „Potřebujeme to natáhnout asi na jeden tisíc hodin, tedy na devadesát dnů, aby to pokrylo celou sezonu,“ uvedl. Jeho rezort na návrhu spolupracuje s ministerstvem práce a sociálních věcí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle svého šéfa Karla Havlíčka (ANO) usiluje o obnovení všech programů na podporu ekonomické migrace. 

Navzdory tomu, že se očekává mírný růst nezaměstnanosti, v řadě odvětví budou stále chybět některé profese. „Příkladem je stavebnictví, neutichá ani velká poptávka po skladnících nebo řidičích vysokozdvižných vozíků,“ podotkl Zelený z Hospodářské komory.

Sdružení teď eviduje žádosti 171 zaměstnavatelů o 754 kvalifikovaných pracovníků z ciziny. Z toho 118 firem požádalo o 491 zaměstnanců, které si vytipovaly na základě pracovního zařazení na Ukrajině. 

 

Cizinci tvoří přes třináct procent pracovníků v Česku

658,5 tisíce cizinců pracovalo loni v ČR

570 tisíc byli zaměstnanci, zbytek OSVČ

13 procent tvořili zahraniční pracovníci ze všech ekonomicky aktivních lidí v zemi. Počet cizinců pracujících v ČR neustále stoupá, ještě v roce 2010 jich bylo jen šest procent. Většina teď připadá na Ukrajince, Slováky a Vietnamce, významný podíl zaujímají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska.

29,5 procenta z 658,5 tisíce cizinců pracovalo v roce 2019 v průmyslu

17,6 procenta těchto cizinců působilo v administrativě a v podpůrných činnostech včetně zemědělství jako agenturní zaměstnanci

10 procent cizinců bylo zaměstnáno ve velkoobchodu a maloobchodu¨

9 procent cizinců pracovalo ve stavebnictví

Pramen ČSÚ