Deštivý květen nám pomohl z nejhoršího, tvrdí zemědělci. Trápení se suchem ale nekončí
Po výrazně suchém dubnu lidé v Česku sahali častěji po deštnících. Podle meteorologů ale květnové srážky dosáhly pouze průměrného či lehce nadprůměrného množství, které se udrží na povrchových vrstvách půdy, a už ne hlouběji. Zemědělci tak budou nejspíše i nadále bojovat se suchem a sčítat škody.
„Více vody se dostalo především do svrchní vrstvy půdy a zvýšily se spíše jen hladiny řek,“ uvedl mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Jan Doležal. Výhled na červen předpovídá průměrné teploty i množství srážek. A to podle odborníků na dostatečnou vlhkost půdy a udržení podzemní vody nestačí.
„Květnové deště zachránily zemědělství z nejhoršího, například se vlivem dubnového sucha zpozdil růst pícnin pro zvířata. U ovoce ale navíc zkomplikovaly situaci jarní mrazy,“ uvedl mluvčí Zemědělského svazu, který sdružuje téměř tisícovku zemědělských subjektů, Vladimír Pícha.
Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let, vyplývá z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho. Na přelomu dubna a května tak bylo zasaženo zemědělským suchem téměř 80 procent území republiky.
Zemědělci proto očekávají ztráty. Jejich výši zatím Zemědělský svaz nechce odhadovat s tím, že dopady sucha budou jasnější až po žních.
Že více deště zachránilo na čas situaci vnímá také zemědělec z Českého středohoří Daniel Pitek, který je známý kritikou nakládání s českou půdou. „Je to taková první pomoc před průšvihem. Oproti velmi suchému dubnu povyrostla tráva, pomohlo to obilí. Ale jak vidím v tůních či bažinách, voda se neudržela,“ uvedl.
Podle ČHMÚ se situace nezlepšila téměř vůbec u podzemních vod, které jsou klíčové coby zásobníky. Situace se v jejich případě zhoršuje už zhruba pátým rokem. Nejvíce jí totiž přibývá z tajícího sněhu, který se přes zimu poslední roky v nížinách objevuje také minimálně.
Spolu s tím podle Pitka na velkých zemědělských plochách stále dochází k velkým odtokům vody namísto žádoucího zadržování. „Chybějí meze a zasakovací zařízení na polích. Průmyslově využívaná půda navíc většinou nemá dobrou kvalitu, aby vodu udržela,“ dodal.
