Maso bez porážky brzy na talíři. V Austrálii už servírují první laboratorní kousky paštiky
Po Singapuru a USA se kultivované maso legálně dostává na talíře i v Austrálii. Startup Vow po schválení hlásí raketový nárůst poptávky. Evropská unie zatím žádný podobný produkt nepovolila. Na schválení svých výrobků čekají i české firmy Mewery či Bene Meat.
Australská firma Vow na trh uvede svou verzi foie gras, paštiky a jedlé svíčky z loje, kultivované z buněk křepelky japonské. Tyto špičkové produkty aktuálně míří na menu luxusních australských restaurací. Například foie gras z kultivovaného masa je levnější než jeho pravá varianta, tudíž je pro lidi cenově dostupnější. Za posledních pár let se jim povedlo kultivovat buňky z padesáti různých druhů zvířat včetně vymřelého mamuta.
„Zvolili jsme právě tyto kulinářské speciality a jejich špičkové umístění, abychom formovali a ovlivnili kulturu stravování,“ říká deníku The Guardian CEO Vow George Peppou. Kultivované maso si zatím v Austrálii mohlo vyzkoušet jen několik jednotlivců. Vedoucí vývoje produktů společnosti Vow Tim Condon popisuje rozdíly oproti běžnému masu jako patrné.
„Klasická játra mají přirozenou zrnitost a nikdy by z nich nešla připravit tak nadýchaná paštika jako z kultivovaného masa,“ uvedl. Naopak foie gras je podle něj od běžné verze rozeznatelné – liší se strukturou i chutí. „Nejde o to vytvořit napodobeninu, ale spíš nový druh produktu,“ doplnil.
Česko i celá Evropa čekají na schválení legislativy
„Jasně to ukazuje, že technologie, kterou jsme ještě před pár lety vnímali jako sci-fi, už je dnes realita. Austrálie tím posílá vzkaz: Věříme, že tohle je bezpečné, udržitelné a dává to smysl. To se nedá přehlédnout – ani ze strany evropských institucí, ani z pohledu národních států včetně Česka,“ říká Roman Lauš, zakladatel a CEO české biotechnologické společnosti Mewery, která vyvíjí maso v laboratoři na bázi mikrořas a živočišných buněk.
V roce 2023 představila první burger na světě z buněčně kultivovaného vepřového masa. Na přelomu nového roku chce společnost začít dodávat testovací vzorky, které poputují do restaurací, a maso zpracovatelských firem, aby bylo po schválení produktů vše připravené pro uvedení na trh. Startupu pomůže také grant v přepočtu ve výši více než 60 milionů korun, který získal z programu EIC Accelerator na doporučení Evropské rady pro inovace.
Jako jedna z mála českých firem, která tuto podporu získala, ji využije k přechodu do fáze výroby větších kilogramových objemů biomasy. „Bude to zásadní krok, který nám otevře cestu k testování naší technologie s výrobci masa,“ dodává Roman Lauš.
Podle Lauše australský příklad evropská pravidla přímo nezmění, ale může na legislativu zvýšit tlak, ukazuje precedens a pomáhá zviditelňovat téma, které ještě stále bojuje o svoji pozornost. „Navíc každá země, která produkt povolí, přispívá k množství regulatorních dat,“ doplňuje. Data jsou při schvalování nových potravin klíčová. Čím více dat o bezpečnosti, kvalitě i o celém výrobním procesu bude k dispozici, tím pravděpodobnější bude usnadnění schvalovacího procesu.
Kromě Mewery je na českém biotechnologickém trhu i firma Bene Meat Technologies, která v roce 2023 zapsala své kultivované maso do evropského registru krmiv. Právě teď připravuje velkovýrobu, aby krmiva pro kočky a psy mohla dostat do obchodů. Mimo to také pracuje na vývoji kultivovaného masa pro lidi.
Regulace EU brzdí schvalování
Každý produkt z buněčných kultur musí v Evropské unii projít posouzením bezpečnosti, než se uvede na trh. V EU to zaštiťuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA na základě platné evropské legislativy. „Po kladném stanovisku EFSA může Evropská komise vydat povolení k uvedení na trh EU včetně stanovení podmínek použití a označování,“ komentuje tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Podle rezortu schválení umělého masa v Austrálii nijak Evropské unii nepomůže, právě z důvodu jasně dané legislativy, kterou schválení produktu v jiné zemi nemůže právně ovlivnit.
Aktuálně EFSA posuzuje dvě oficiální žádosti o schválení kultivovaného masa, jednu od nizozemské společnosti Mosa Meat a druhou od francouzské společnosti Gourmet. Podle Lauše se očekává, že rozhodnutí padne v horizontu jednoho roku až dvou let. „Až k tomu dojde, cesta se otevře i dalším výrobcům včetně nás,“ říká. Zároveň je podle něj patrný tlak ze strany veřejnosti, investorů i politiků, kteří vidí potřebu změny potravinového systému, ať už z důvodu klimatické krize, nedostatku vody, nebo růstu populace.
I když zájem o alternativní proteiny roste, kultivované maso je pro většinu veřejnosti nové a neznámé. „Lidé často nevědí, že jde o takzvané maso z masa, nikoli rostlinný produkt nebo syntetickou náhražku. Tato informační mezera může zpomalit přijetí produktu na trhu,“ upozorňuje Lauš. Za jednu z překážek označil také vysoké výrobní náklady, které mohou snižovat cenovou konkurenceschopnost kultivovaného masa ve srovnání s běžnou produkcí. Cena přitom zůstává klíčovým faktorem pro značnou část spotřebitelů.
Například vegetariáni by tuto alternativu mohli uvítat. „Někdo odmítá maso kvůli etice, někdo kvůli ekologii, jiní kvůli zdraví nebo chuti. A každý z těch důvodů vede k jinému postoji vůči kultivovanému masu. Ti, kdo se masa vzdali kvůli utrpení zvířat, to často vítají. Kultivované maso totiž nevyžaduje porážku, a přitom jde stále o maso,“ upřesňuje Lauš.
FLOW: Umělé maso budeme jíst běžně do pěti let. Za dva roky chystáme expanzi do Ameriky, říká Lauš z Mewery
Už nyní mohou firmu Mewery kontaktovat restaurace, které mají o spolupráci zájem. „Jsme už delší dobu v kontaktu s několika šéfkuchaři z Česka i zahraničí včetně držitelů michelinských hvězd, kteří se na to těší a chtějí být u toho od začátku,“ potvrzuje Lauš. Kromě restaurací se jim ozývají i masozpracovatelské firmy, které vnímají kultivované maso jako technologii budoucnosti.
Investoři váhají, ale zájem roste
Sektor kultivovaného masa zaznamenal investiční vrchol v roce 2021, kdy do něj globálně směřovala téměř jedna miliarda dolarů. Od té doby zájem investorů ochladl – v roce 2023 objem investic klesl pod hranici 200 milionů dolarů. Podle aktuálních zpráv zatím rok 2025 vykazuje opět rostoucí vývoj.
Největší zájem projevují investoři z oblastí environmentálních technologií a potravinářského průmyslu. Do financování startupů se zapojují i státní fondy, především ze Spojených arabských emirátů, Kataru a ze Saúdské Arábie.
Když se zaměříme konkrétně na Evropu, podle výzkumu Christiana Busse, experta na buněčné zemědělství, je obraz smíšený. Nizozemsko s firmami Mosa Meat a Meatable patří mezi inovační lídry, ale celkové venture investice do foodtechu v Evropě v posledních letech klesají.
Podle Lauše je zájem investorů při uvedení výrobku na trh klíčový. „Kultivované maso nelze „jen tak“ uvést na trh jako běžný nový výrobek. Potřebujete kultivátory, specializované laboratoře, kontrolované podmínky a vyškolený personál. To vše vyžaduje investice a spolupráci s partnery,“ popisuje Roman Lauš. Právě získání grantu podle něj dostává Mewery znovu na radar investorů. V minulosti díky finanční pomoci mohli posunout vědecký vývoj a výzkum, nyní jim to umožní soustředit se na počáteční výrobu.
