Existenciální hrozba, pauza k nadechnutí i bolestivý kompromis. Němci se přou o výhodnost celní dohody s USA

Existenciální hrozba, pauza k nadechnutí i bolestivý kompromis. Němci se přou o výhodnosti celní dohody s USA

Existenciální hrozba, pauza k nadechnutí i bolestivý kompromis. Němci se přou o výhodnosti celní dohody s USA Zdroj: Grafiika e15

Petr Fischer
Diskuze (0)

Vážné škody pro německou ekonomiku, ale i pro Spojené státy. Obchodní dohoda s cly pro zboží z EU ve výši 15 procent není ideálem, ale lepší než nic. Tento postoj německého kancléře Friedricha Merze k celní dohodě s USA je stejně ambivalentní jako dohoda sama. Americký prezident Donald Trump přitlačil Evropskou unii ke zdi a ta se nechala jako doposud nikdo jiný ne.

Němečtí politici a průmyslníci se ptají, proč šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyšla Americe tak vstříc. Proč vyjednávači komise tak snadno skočili na Trumpovy výhrůžky, jejichž naplnění a případná odvetná opatření EU by ohrozily i americkou ekonomiku.

Toto není dohoda, toto je diktát, tvrdí kritici dohody od levice přes pravici po zástupce německého svazu průmyslu. „Bolestný kompromis,“ tvrdí zástupci svazu německých exportérů. Každý procentní bod na celní škále nad současnou úroveň považují za špatný a ohrožující. „Zvýšení cla do USA je pro naše obchodníky existenciálním ohrožením,“ tvrdí Dirk Jandura, šéf BGA asociace vývozců a velkoobchodníků. Podle Jandury dohoda zvýší ceny v celém Německu, ohrozí ekonomický růst a prosperitu, mimo jiné i pevnost sociálního státu, neboť podle něho zvýší nezaměstnanost.

Ačkoliv dohoda o celních tarifech byla rámcově a principiálně uzavřena, lidé z německého obchodu a průmyslu i politici mluví o nutnosti dalších jednání. „Je to jen začátek, první krok, pauza k nadechnutí,“ tvrdí Helena Melnikovová, hlavní jednatelka německé průmyslové a obchodní komory. Podle ní se musí jednat dál, aby se dosáhlo vyvážené, nikoli tak jednostranné dohody, která navíc Evropany zavazuje k odběru americké energie a k investicím do amerických zbraní.

Zeleným se nelíbí dovozy ropy a plynu, ocelářům vysoká přirážka

Právě energetickou část dohody tvrdě kritizují němečtí Zelení. EU se v ní zavázala k dovozu velkého množství ropy a zemního plynu z USA. Zelení označili tuto část dohody za „zákulisní pakt o fosilních palivech“. EU by na jeho základě měla nyní utratit 250 miliard dolarů ročně za americkou ropu, plyn pocházející z frakování a za další, pro Zelené už staré zdroje energie. „Odpovídá to čtyřnásobnému zvýšení současných dodávek. Otázkou je nejen to, kdo to všechno spálí, ale také kdo to všechno zaplatí,“ stěžují si Zelení prostřednictvím své mluvčí pro energetiku.

Dohodou jsou zklamáni němečtí oceláři, kteří musejí při vývozu do Spojených států dnes platit clo ve výši padesáti procent a ztrácejí na amerických trzích schopnost konkurovat. Čekali, že dohoda tato cla sníží, což se ale zatím nestalo. Podle německé ocelářské federace obchodní dohoda EU s USA nezměnila „katastrofální situaci“ v jejich odvětví. „Dokud budou platit cla 50 procent na ocel, dopad na vývoz z Německa a EU do USA bude i nadále dramatický,“ řekla v médiích výkonná ředitelka německé ocelářské asociace Kerstin Maria Rippelová.

Ocelářská aliance a „zvládnutelné důsledky“

Evropská komise se nyní musí zasadit o ocelářskou alianci s USA, radí němečtí oceláři. Společně se musí zabývat problémem nekontrolované globální nadměrné kapacity levné oceli, pocházející především z Číny. „Riziko masivního odklonu globálního obchodu přetrvává – v důsledku toho budou další objemy oceli nadále proudit na již tak silně tlačený a nechráněný trh EU,“ praví se v prohlášení ocelářů vydaném v reakci na dosaženou dohodu s USA. Evropská komise musí vytvořit nástroj pro efektivní a dlouhodobé omezení podílu tohoto dovozu na evropském trhu.

Rozčarování a někdy až hysterické reakce na dohodu s Trumpem tlumí někteří němečtí ekonomové. Například Moritz Schularick, prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW), říká, že nová celní dohoda bude mít pro německou ekonomiku „zvládnutelné důsledky“. Podle výpočtů IfW by mohlo dojít k poklesu HDP maximálně o dvě desetiny procentního bodu. I podle Schularicka je ale zřejmé, že EU uzavřela s USA „nerovnocennou dohodu“, přičemž jako důvod uvedla závislost Evropy v otázkách bezpečnosti a obrany.

Politické bodíky pro Trumpa

Ekonomové dále připomínají, že Trump se tímto způsobem snaží snížit obrovský americký rozpočtový deficit, který ještě o další tři biliony dolarů zvýší jeho „velký krásný zákon“. Je to také cesta, jak získat politické body před důležitými volbami uprostřed Trumpova mandátu. EU chtěla dohodou zařídit rychlou stabilitu na pár let, aby se po ochodu Trumpa ze scény mohla uzavřít lepší obchodní smlouva. Klid s Trumpem na účet EU ale může být drahá záležitost, především symbolicky. Ukazuje slabou unii, která se v očích politických kritiků stává ještě menší než malou.

Ke kritice se v tomto smyslu přidala i šéfka Alternativy pro Německo Alice Weidelová. Podle ní se ukázalo, jak slabá je nejen předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, ale i sebedůvěra unie, která tu selhala. EU naléhavě potřebuje reformu, tvrdí AfD, protože je jasně vidět, že nemá v rukou nic než rétoriku a ideologické iluze. „Demontuje svá klíčová průmyslová odvětví, dodávky energie a základy své prosperity,“ prohlásila Weidelová. Německé hospodářské, obchodní a zahraničněpolitické zájmy zastupované EU jsou podle ní dnes v nejhorších možných rukou.

Šéfka AfD byla před volbami přímo podporována Trumpovou stranou a členy americké administrativy včetně viceprezidenta Vance. Proto sebevědomě tvrdí, že její strana by napřímo dohodla s USA lepší podmínky pro německou ekonomiku.

Začít diskuzi