Právnická řežba mezi ČNB a exšéfem Pilulky Petrem Kasou. Trest v poločase za akciovou transakci
Už téměř dva roky už trvá právní tahanice mezi Českou národní bankou a zakladatelem a někdejším akcionářem lékárenského řetězce Pilulka Petrem Kasou. Předmět sporu je z pohledu centrální banky takřka symbolem její regulatorní role, podle podnikatele jde o nepříjemnou formalitu.
Obchoduj s akciemi firmy tak, jak s nimi nakládá její CEO. Tak by se dala v kostce shrnout jedna z možných investorských strategií, které lze na trhu zaujmout. Aby se dala efektivně využít, vyžaduje kompletní a okamžitý přísun informací o tom, co manažer s akciemi zrovna udělal.
Extrémnímu významu informací o manažerských transakcích odpovídají i tresty za jejich neoznámení či zatajování. Česká národní banka tak může sáhnout až k patnáctimilionovému flastru. Případ Petra Kasy se týká pozdní byznysové fáze Pilulky, kdy měly akcie za sebou brutální trendový propad. O to více byli akcionáři citliví na každou potenciální cenovou vzpruhu. Tou mohl být třeba právě manažerský nákup akcií lékárenského řetězce.
Pokud může být pro akciového investora nějaká informace z trhu skutečně zásadní, pak jde o nákup či prodej akcií firmy jejími manažery. Signální hodnota takové transakce bývá extrémně vysoká. Nejprve ale musí manažer takový obchod vůbec oznámit. To ale zakladatel Pilulky Petr Kasa ve své době podle regulátora neudělal. Nyní ho za to stihl trest. „Je to poměrně známé ustanovení, na které měli Kasa či jeho firemní právník myslet,“ soudí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Píše se červen roku 2023. Akcie Pilulky mají za sebou půldruhého roku trvající setrvalý sešup, který akcionáře připravil až o necelých osmdesát procent vkladu. Zkraje léta 2023 Pilulka potřebuje nový kapitál, a vydává proto nové akcie. Oči všech drobných investorů byly upřené právě na zakladatele a akcionáře Petra Kasu. Právě intenzita jeho případného úpisu nových akcií byla tehdy klíčová jako rozcestník důvěry v celou Pilulku otřásající se investorskými pochybnostmi.
Právě tady přitom leží jádro „sporu“ mezi ČNB a Kasou. Podle regulátora totiž Kasa svůj tehdejší desetimilionový úpis akcií neoznámil, a v polovině letošního července tak banka rozhodla po více než půldruhém roce o Kasově potrestání. Za tehdejší „přešlap“ má zaplatit pokutu 150 tisíc korun. Akcie Pilulky přitom v následujících dnech po navyšování kapitálu a Kasově úpisu předvedly zajímavé cenové pohyby. Nejdříve v týdnu následujícím po Kasově transakci spadly ze 440 korun až na 380, ale o měsíc později vystoupaly až na 475 korun. Cenové výkyvy během těchto týdnů tak dosáhly až pětadvaceti procent ceny akcie.
Právní bitva má ale podle Kasy trvat dále. „Řízení probíhá dále, nejednalo se o obchod, ale o formálně špatně nahlášenou účast v procesu dodatečného úpisu akcií. Stanovisko řeší právníci, je to záležitost bez jakéhokoli úmyslu,“ uvádí Petr Kasa, který od letošního jara už není akcionářem Pilulky, kterou převzalo impérium podnikatele Tomáše Čupra. Kasa zdůrazňuje, že v rámci tehdejšího úpisu akcií svou účast v něm veřejně deklaroval, pročež mohl oznámení obchodu opomenout. Podle ČNB Kasa transakci oznámil až téměř o rok později.
„Porušení povinnosti oznámit manažerské transakce, kam patří i nákup či prodej akcií osoby s řídicí pravomocí, ČNB obecně považuje za vážné správní deliktní jednání,“ vysvětluje ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička. Oznamovací povinnosti podléhá každá taková transakce, jejíž objem za rok převýší 20 tisíc eur, tedy zhruba půl milionu korun.
„Oznámení musí být uskutečněno bezprostředně a cílem této úpravy je zvýšení transparentnosti transakcí vůči trhu a předcházení zneužití důvěrných informací,“ dodává Kymlička s tím, že ČNB ukládá za zmíněné přestupky fyzickým osobám pokuty typicky v řádu stovek tisíc až několika milionů korun. „Pokuta 150 tisíc je možná až moc přísná. Určitě bude odstrašujícím příkladem i pro další vedoucí osoby ve vedení burzovně obchodovaných společností,“ dodává Tomčiak.
Typově podobným případem byl například trest pro energetickou společnost ČEZ ze závěru roku 2023. Jak tehdy web e15.cz informoval, polostátní ČEZ v roce 2022 téměř týden otálel se zveřejněním informace, která měla potenciál významně ovlivnit cenu jeho akcií na burze. Konkrétně šlo o návrh ministerstva financí na výši dividendy ČEZ v roce 2022.
Stát jakožto majoritní vlastník energetiky tehdy svým návrhem hodlal navýšit výplatu dividend akcionářům takřka o deset procent. ČEZ ale tuto informaci zveřejnil až o šest dnů později. Rovněž téměř rok a půl trvající bitvu právníků ČEZ a centrální banky uzavřela v listopadu 2023 ČNB verdiktem o milionové pokutě.
VIDEO: Kofola roste, daň z cukru na nápoje není fér a politikům nejde o zdraví lidu, varují otec a syn Samarasové ve FLOW
