Cla ekonomiku skutečně zasáhnou, jen to bude později, než si mnozí mysleli
Červenec je pro nás v Komerční bance tradičně měsícem, kdy pracujeme na přípravě nové makroekonomické prognózy českého hospodářství. Ani tentokráte to nebylo žádné lehké cvičení. Klíčový předpoklad o tom, jakou celní sazbu uvalí Spojené státy na dovoz zboží z Evropy, se totiž měnil každým okamžikem.
Prozatím se zdá, že se sice nenaplnily extrémně negativní scénáře počítající se 30procentní, či dokonce 50procentní sazbou, i oznámených 15 procent ale bude znamenat zásah do ekonomiky. Přímým zásahem bude, když se negativně podepíše na nižší cenové konkurenceschopnosti evropských producentů na zahraničních trzích, pokud cla neabsorbují do snížených marží. V obou případech to ale bude znamenat nižší ziskovost.
I nadále ale bude působit nepřímý zásah, a to v podobě zvýšené nejistoty. Stále existuje několik položek, kde není úplně jasné, jak to s nimi dopadne. Z pohledu Evropy je to například zvláště palčivá otázka pro klíčový farmaceutický sektor. Změnit podobu cel může i zákonodárný proces na obou stranách Atlantiku při schvalování obchodní dohody.
Oproti předpokladům naší dubnové prognózy ale přišlo zavedení cel pozvolněji a po většinu prvního pololetí na evropské vývozce a producenty působila hrozba zavedení cel pozitivně. Americké firmy i domácnosti se totiž předzásobovaly (nejenom) evropskými produkty před působením cel, a tedy z pohledu Američanů jejich zdražením.
Dočasná exportní bonanza
To se odrazilo na nečekaně vyšší aktivitě u českých průmyslníků a exportérů. Výsledkem byl pro Česko zřejmě lepší výsledek za druhé čtvrtletí a zlepšení celoročních růstových vyhlídek reálného HDP na 1,9 procenta, když náš dubnový předpoklad počítal s hospodářským růstem ve výši 1,5 procenta. Nadále se ale s kolegy obáváme negativních dopadů amerických cel ve druhé polovině letošního roku, což se na celoročních výsledcích projeví zejména v roce 2026. Tady se již ale naše prognóza zásadně nezměnila, nepatrně jsme ji snížili z 1,2 procenta na 1,1 procenta.
Pokud jde o inflaci, její prognózu jsme v KB pro oba roky zvýšili, významnou roli v tom sehrál trh nemovitostí, což je ale rozsáhlý příběh na jiný text. Letošní inflaci nově odhadujeme v průměru na 2,4 procenta (místo v dubnové prognóze odhadovaných 2,2 procenta), pro rok 2026 ji vidíme oproti původním 1,8 procenta na 1,9 procenta, tedy stále pod inflačním cílem. Proto ani neměníme naši prognózu terminální sazby ČNB v tomto cyklu měnové politiky a ponecháváme ji na 3 procentech.
Podle naší nové prognózy k ní ale Česko dojde až na začátku příštího roku, tedy konkrétně o čtvrtletí později, než jsme se domnívali před třemi měsíci. Pro korunu to bude důvod k mírné korekci z aktuálních relativně silných úrovní, fundamentálně je koruna vůči euru v současné chvíli podle nás mírně nadhodnocená.
