Podpora státu je nízká, říkají jahodáři | E15.cz

Vše o netradičních investicích

Vše o netradičních investicích Vstoupit do speciálu

Podpora státu je nízká, říkají jahodáři

Podpora státu je nízká, říkají jahodáři
Pěstitelé si stěžují i na konkurenci levného zahraničního dovozu, tuzemská produkce tak klesá
• 
ZDROJ: ctk

Matěj Štětka

Ačkoli letošní pomalu končící „jahodovou sezonu“ hodnotí většina farmářů jako mírně nadprůměrnou, komerční pěstování jahod v Česku prochází krizí. Kromě ceny dovážených jahod se totiž na produkci podle profesionálních pěstitelů jahod podepisuje i přístup státu.

„Podpora pěstitelů jahod je minimální,“ uvedl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. „Mají nárok na přímé platby, zelenou naftu a podporu pojištění, ostatní podpory jsou velmi okrajové. Nemají na rozdíl od ostatních ovocnářů nárok na podporu integrované produkce a také podpora ekologického pěstování je minimální,“ míní.

Jeden z významných producentů jahod a malin Jiří Šupík ze společnosti Sady Louny k tomu dodává: „Můj pokus objednat se k ministru zemědělství trval devět měsíců a skončil neúspěchem.“ Stejně jako řada dalších, i jeho firma je donucena se orientovat na export. „Více než polovinu produkce vyvážíme do Německa, a to navzdory silnému konkurenčnímu prostředí, které tam panuje,“ říká Šupík. „Pěstování jahod je velmi rizikové podnikání,“ připomíná Milan Hanč z jahodárny ve Vraňanech na Mělnicku a dodává: „Jen investice do nákupu sazenic představuje 120 až 200 tisíc
korun na hektar a počítat můžete se dvěma až třemi sklizněmi. Stačí ovšem jeden den prudkých dešťů, krupobití nebo naopak pár dní extrémního sucha, a máte po úrodě.“

Vyjádřením pěstitelů jahod odpovídají i statistická data. Od roku 2008 celková plocha jahodníkových plantáží v Česku klesla o více než polovinu na necelých pět set hektarů. To se promítlo i v deficitu zahraničního obchodu, který se u čerstvých a zpracovaných jahod od roku 2004 zdvojnásobil a loni dosáhl 761 milionů korun.

Celková roční spotřeba jahod na obyvatele ročně se pohybuje kolem tří kilogramů s tím, že jde jak o čerstvé, tak o zpracované jahody. Celkově se v Česku spotřebuje ročně kolem třiceti tisíc tun jahod ročně. „Více než 78 procent této spotřeby pokrývá dovoz,“ podotkl Ludvík. V loňském roce se tak do ČR dovezlo přes deset tisíc tun čerstvých jahod a 11,6 tisíce tun jahod zpracovaných do marmelád nebo zamražených. Dvě třetiny dovážených čerstvých jahod pocházejí ze Španělska a severní Afriky, zpracované pak z významné části z Číny.

Samosběr – výhoda na obou stranách Výnos z plantáží vychází podle údajů z jahodárny ve Vraňanech kolem čtyř až pěti tun z hektaru u ploch určených pro samosběr. Intenzivní výsadby pod závlahou dosahují výnosu přes dvacet tun na hektar. Velmi populární samosběr přináší výhodu pro všechny aktéry. Lidé si sklidí jahody za velmi rozumné ceny, které se teď pohybují mezi 34 až 40 korunami za kilogram. Producent naopak díky samosběru sklidí ve velmi krátké době velké množství jahod, čímž se omezí riziko možných ztrát z nepřízně počasí.

Autor je redaktorem týdeníku Euro

Málo višní, zato meruněk bude dost

Autor: Matěj Štětka
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!