„I letos byl český potravinářský průmysl silně pod tlakem obchodních řetězců i pod tlakem dovozů levného zboží ze zahraničí,“ uvedla mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Situaci podle ní ještě zhoršilo vyhlášení ruských sankcí, kdy bylo najednou potřeba na jiné trhy uvnitř unie umístit ty výrobky, které byly původně určeny pro ruský trh.
To se například v poslední době projevilo zejména na výkupních cenách vepřového masa, které jsou v tomto období nejnižší za čtyři roky a hluboko pod náklady farmářů. Část z chovatelů prasat již proto zvažuje redukci chovů či dokonce jejich ukončení. Zákazníci ale v obchodech zatím příliš pokles výkupních cen masa nezaznamenali. Stejně drahé nebo dražší jsou i další potraviny, například pekařské výrobky.
„Letošní rok nebyl pro pekárenský obor příliš dobrým. Podnikání v tomto byznysu je čím dál tím obtížnější,“ míní předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal. Výrobci čerstvého pečiva, kterých je v Česku okolo sedmi set, se podle něj museli potýkat s pozvolným nárůstem některých vstupů, zejména vysokých cen pohonných hmot. Část dovážených surovin pak podražila v důsledku devalvace koruny.
„Mezi velkými řetězci probíhal tvrdý konkurenční boj o zákazníka, jehož výsledkem byl pokles spotřebitelských cen základních pekařských výrobků,“ dodává Dřízal.
Cena rohlíku klesla
Klasický rohlík tak již několik let stojí korunu padesát, tedy o korunu méně než před pěti lety, ačkoli náklady na výrobu stouply. Průmysloví pekaři také musejí čelit zvyšujícímu se podílu pečiva dopékaného ze zmrazených polotovarů.
Dobrou zprávou pro pekaře a další potravináře je alespoň nárůst poptávky po kvalitních čerstvých pekařských výrobcích, regionálních specialitách a produktech se zdravotními benefity. „Tomuto trendu vycházejí velcí obchodníci většinově vstříc, což oceňují jak výrobci, tak zákazníci,“ dodal Dřízal.
Po celý letošní rok se pak výrobci chystali ještě na jednu zásadní legislativní změnu, a to novou směrnici Evropské unie o označování potravin. Ta mimo jiné od poloviny prosince zavádí větší minimální písmo a více informací o výrobku na obalech, takže mnozí nadnárodní výrobci začali tisknout obaly v několika jazykových mutacích. Celkově tak obor do změn etiket a obalů na potraviny investoval až desítky milionů korun.
„V letošním roce se nás nejvíce dotkla nová pravidla ovlivňující označování potravin. Bylo nezbytné předělat většinu našich obalů a příprava zaměstnala mnoho pracovníků na dlouhé měsíce,“ poznamenal mluvčí pekáren Penam ze skupiny Agrofert Karel Hanzelka.
