Řepky ubývá. Mohou za to konkurence a omezování pesticidů, říká statistik | E15.cz

Inspirativní rozhovory

Inspirativní rozhovory Vstoupit do speciálu

Řepky ubývá. Mohou za to konkurence a omezování pesticidů, říká statistik

ČTK

Pěstování řepky zaznamenalo po posledních třech letech růstu ploch jeden z největších meziročních poklesů. Důvodem je podle ředitele odboru statistiky zemědělství Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiřího Hrbka konkurenční boj a omezování pesticidů nařízené Evropskou unií. I když čeští zemědělci začínají váhat, zda řepku pěstovat, z českých polí do budoucna podle něj jen tak nezmizí.

Osevní plocha řepky se podle dat ČSÚ meziročně snížila o 7,8 procenta na 380 tisíc hektarů. Její výnos by měl klesnout o pět procent na 3,26 tuny z hektaru. Česko si však stále s řepkou na 16 procentech zemědělské plochy drží v pěstování řepky v Evropě prvenství, evropský průměr činí zhruba osm procent. Problémem řepky je podle Hrbka její doba setí a růstu. Aby byla výnosná, vysévá se s téměř ročním předstihem. "Když ji takto zemědělci zasejí, zužují tím prostor pro uplatnění dalších plodin," upozornil. 

Řepka se využívá pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty v dubnu navrhly čtyři desítky poslanců v čele s Piráty, vláda se postavila proti.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl premiér Andrej Babiš (ANO), který akcie Agrofertu kvůli změně zákona o střetu zájmů převedl v roce 2017 do svěřenského fondu. 

Dron E15: Jiný pohled na řepku. Tisíce tun se sklízejí i v Praze

Zemědělci byli podle Hrbka dříve zvyklí, že se výkupní cena řepky dynamicky zvyšovala. Nyní při průmyslovém zpracování jí více konkurují palmový olej a sója. Omezují se i pesticidy, které se při pěstování řepky používají. "Široké pěstování řepky způsobilo, že řada škůdců je proti postřikům více odolná," poznamenal Hrbek. 

V Evropě se navíc začíná řepka podle Hrbka pěstovat i v dříve pro ni netradičních státech, jako je třeba Rumunsko a i mimo EU. "Její cena proto ztrácí na dynamice," uvedl další důvody, proč čeští zemědělci váhají, zda ji v takovém množství jako v minulosti pěstovat. 

Hrbek připomněl, že řepka v roce 1948 na českých polích téměř nebyla a pěstování plodin bylo více vyvážené. I v roce 1990, kdy v Československu končilo socialistické zemědělství, se řepka pěstovala výrazně méně. Za tu dobu z českých polí podle Hrbka zmizelo žito a chybí pícniny, které jsou potřeba v živočišné výrobě, jako například jetel a trávy. Dříve bylo i více pastvin a luk. Nadměrné pěstování řepky kritizují i ekologové. 

Čeští vědci testují biopaliva nové generace. Po řepce přichází na řadu štěpka, piliny a sláma

"V současnosti se na českých polích kvůli ekonomickému efektu střídá hlavně řepka s obilím, a to je špatně," řekl Hrbek. Jako ředitel odboru statistiky zemědělství na ČSÚ za několik dnů končí a po 40 letech práce pro tento úřad odchází do penze.

Předseda Zemědělského svazu ČR svazu Martin Pýcha začátkem května reagoval na dlouhodobou kritiku zemědělců. Podle něj jsou velké zemědělské podniky osočované z toho, že na svých polích střídají pouze tři plodiny - řepku, kukuřici a pšenici - a že je řepky v Česku oseto příliš ploch.

Podle Pýchy naopak velké podniky pěstují mezi šesti až deseti plodinami a mají tak pestřejší osevní postup než malé farmy. Řepka podle Pýchy působí jako protierozní plodina a zlepšuje kvalitu půdy, zemědělci ji využívají k přerušení pěstování obilovin. Pěstování řepky je prý logické, protože v Česku ubylo ploch brambor nebo obilovin, jako je žito či oves.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!