Roční zemědělský výhled, který publikuje FAO a OECD, poukazuje na to, jak rychle rostoucí asijské ekonomiky mění tvář globální zemědělské produkce. S tím souvisejí možné problémy, které by mohly potkat zemědělce v důsledku růstu populace a bohatství v zemích, které nemohou sami produkovat dostatek potravin.
„Obilniny jsou stále jádrem lidské potravy, ale rostoucí příjmy, urbanizace a změny ve stravovacích návycích lidstvo posouvají ke stravě bohatší na bílkoviny, tuky a cukry,“ stojí ve zprávě.
Během následujících deseti let by měla světová spotřeba masa růst o 1,6 procenta ročně. V roce 2023 se tak už zkonzumuje o 58 milionů tun masa více než loni. Drůbeží maso zároveň předstihne vepřové na pozici nejoblíbenějšího masa.
Růst cen zpomalí
Hlad lidstva po bílkovinách sice vede k menší poptávce po obilninách jako součásti lidské stravy, zároveň ale stoupá produkce pšenice či rýže vhodné na výkrm zvířat.
Celkově však FAO a OECD předpokládá, že globální růst cen potravin zpomalí a stabilizuje se. „Pro rok 2023 se inflace cen potravin jeví nižší a stabilnější ve všech regionech ve srovnání s turbulentními roky během a po finanční krizi,“ stojí ve zprávě.
Ceny potravin na světových trzích rostly v letech 2007-2008 díky suchu po celém světě, které poslalo ceny zemědělských komodit vzhůru. Potraviny zdražovaly znovu na přelomu let 2010 a 2011, když Rusko zakázalo vývoj obilí. Během roku byly ceny velmi nestabilní a dostaly se na nová maxima, což vedlo ke zvýšení produkce obilí, rýže či cukru. To nakonec vedlo k převisu nabídky a poklesu cen.
